Dotek pavoučích nohou na lidské kůži… Nevysvětlitelné zvuky uprostřed noci v cizím domě… Injekční jehla, která se přibližuje blíž a blíž… Bílé tesáky rozzuřeného psa… Deset světoznámých komiksových tvůrců oživilo odvěký strach ze tmy a vytvořilo jedinečný animovaný film. Film otvírá příběh chlapce, který se stane obětí atraktivní dívky. Volně navazuje noční můra malé japonské holčičky Sumako, která se ne a ne probudit. V dalším zlém snu mizí lidé, neznámo proč, v hlubinách bažiny. Ticho přeruší děsivý štěkot smečky psů, se kterými se po svém panství prochází španělský šlechtic. Pán s ... (zobrazit celý text)
Hned od začátku filmu mě napadlo jen jedno jedinné - psycho, neskutečný psycho. Na film jsem se plně soustředila a díky tomu si troufám dávat tak vysoké hodnocení. Koukala jsem a ani nedutala. Nejvíc k mému strachu spěla hudba, nebýt jí, tak se asi usmívám, ale ta, ať už v příbězích nebo v černých mezerách, dodávala filmu takovou atmosféru, že jsem jen v kině koukala kolem sebe a nebyla schopna slov. Příběhy nejsou nijak výjimečné, čekala jsem mnohem víc a vlastně jsem šíleně zklamaná, ale film mi ukázal přesně to, co jsem neočekávala a tím nemohu jít níž. První příběh mě bavil zcela naprosto nejvíc ..
Napodruhé možná nepatrně lepší (prvotní zklamání se totiž už samozřejmě nemohlo opakovat), avšak stále pouze průměr s tím, že poslední můra u mě jasně vede.
Štyri mini-animáky a medzi každým príbehom sú doplnené vsuvky: zákerný pán, ktorý je na prechádzke s krvilačnou psou svorkou a medzi každým príbehom jeden pes niekoho zabije (wtf?) a zároveň otrasné, fádne psychologicko-intelektuálne reči o všetkom možnom, len nie podstatnom. Príbehy sa líšia myšlienkou aj typom animácie. 1. príbeh má pomerne neoriginálny nápad, no spracovaný je svižne a vynaliezavo, nenudí. Má hlavu aj pätu, pôsobí skromne, k záveru tajomne. Mysterióznosť tu má svoje miesto. (70%) | 2. príbeh je graficky na najnižšej úrovni, spracovanie ma neskutočne iritovalo a príbeh tiež nemá ďaleko od úplného dna. Pointa ma obišla na míle, tejto zlátanine som nepochopil a možno som ani nechcel. (15%) | 3. príbeh znova nemá s mysterióznosťou nič spoločné, príbeh je ale celkom rýchly a nenudí, grafické spracovanie je podmanivé a pripomína pastelové obrázky. (55%) | 4. príbeh konečne ako jediný hrdo reprezentuje názov filmu. Grafika je jednoduchá, ale veľmi dobre sa hrá s čierno-bielymi farbami, so svetlom a tmou. Mysterióznosť a strach konečne úradujú a záver sa vydaril na výbornú. Tento príbeh by si naozaj zaslúžil osobitné hodnotenie. (85%) Škoda, že film musím hodnotiť ako celok. 55%.
Rádoby intelektuální monolog v jehož pozadí se hýbou rádoby zajímavé černobílé obrazce provádí pěticí rádoby mysteriózních příběhů. Nudné, nenápadité a úplně pitomě vypointované příběhy, které nejsou schopny v člověku pořádně vyvolat ani nudu, natož cokoliv jiného. Za průměrný poslední příběh hvězdička navíc, ale jinak je to slabé až na půdu. Zkrátka a dobře - "Deset světoznámých komiksových tvůrců oživilo odvěký strach ze tmy a vytvořilo jedinečný animovaný film.". Jsem ráda, že jsem o žádném z nich nikdy neslyšela.
Animace je zajímavá ve všech povídkách, ale celkově se jedná o dost nevyrovnanou kolekci. Lze říci, že první polovina se mi místy až nelíbila (3 kusy), zato druhá polovina (2 kusy) mě vysloveně nadchla jak animací, tak příběhem. Poslední kousek opravdu srší nápady a pro mě se stal jedním z nejzajímavějších animovaných filmů vůbec.
V první polovině toho zvláštního dílka jsem cítil lehké zklamání. Druhá polovina mě ale nadchla. . Film nesleduje jen strachy ze tmy ale všechny možné formy strachu obecně, v ženských monolozích konečně nabírá ten správný přesah a poslední povídka je čirá... hustota!! Takže nakonec spokojenost. Francouzi přeci jen umí.. ;) Jinak hudba je geniální a 2D animace zase jednou převálcovala tu 3D...
[LFŠ 2008] Animovaný film skložený z 6 částí, vytvořených různými režiséry/kreslíři. VŠECHNY jsou opravdu moc pěkně kreslené, pokaždé jiným stylem, což je klad. Scénáře jsou jednoduché a nedotažené, což je zápor. Jak zmiňují i další, jednotlivě by povídky působily lépe! 1) První příběh vypráví o pánu, kterému se rádi čas od času utrhnou psi ze řetězu. Hodnocení 1/5 : naprosto nenápaditý příběh, skoro bych řekl nudný. 2) Druhý je o klukovi, který rád sbíral brouky a podobnou hmyzí havěť. Hodnocení 3/5 : jeden z mála dotažených příběhů, ale ani zde se moc nepracuje s možnostmi strachu, spíše lehkého odporu. 3) Další je o malé japonské holčičce, kterou trápí noční můry. Hodnocení 2/5 : opět nenápaditý příběh s nestrašidelným zpracováním, velmi nedotažené. 4) Čtvrtý je příběh o tajemné bestii, která měla na svědomí několik lidských životů. Hodnocení : 2/5 : nuda nuda, nic překvapivého. 5) Pátá část je odlišná - ženský hlas vypráví o svém strachu z nejrůznějších každodenních situací, o obavě o své čisté svědomí atd. Hodnocení 1/5 : docela zajímavé, ale nijak zvlášť. Monolog je podbarven měnícími se geometrickými obrazci. 6) Šestá a poslední část je jednoznačně nejzajímavější a divák se konečně dočká nějakého napětí !!! Povídka také dokonale (a hlavně jako jediná!!) pracuje se samotným názvem filmu, protože se jedná o příběh muže v temném domě, kde hrdina (a divák) vidí pouze malinký výřez světa ve světle baterky. Škoda jen, že příběh není moc ukončený, ale jednoznačně nejlepší a ostatní části vysoce převyšující povídka. Hodnocení : 4,5/5. Závěr: zklamání, především v podobě nenápaditých scénářů. Celkové průměrné hodnocení je 2,25.
V jednotlivostiach skvelé, viem si to predstaviť ako sadu výborných krátkometrážnych animovaných filmov, každý s osobitou poetikou a ilustráciou. Takto poprepájané dohromady to vyvoláva dojem listovania Čtyřlístkem, kde niektoré príbehy popri hlavných ťahákoch neveľmi obstáli, hoci sami osebe by boli nadpriemerné. Hlavná nevýhoda je v kumulácii rôznych druhov strašenia, ktorý prestáva byť naozaj strašidelným, pretože každý si nájde ten svoj druh strachu a pri ostatných môže spokojne (alebo nespokojne: podľa toho, či mu vyhovuje práve zvolená ilustrátorská forma) oddychovať. Predelenie príbehov prerušovanou epizódou o zúrivých útočných psoch vedených sadistickým vypulírovancom v parochni bolo dostatočne nápadité (i keď s prvoplánovo odhadnuteľnou pointou), druhé prerušenie abstraktnými obrazcami, sprevádzané slovnými fóbiami a strachmi z dnešného sveta mi prišlo ako pridanie banánov a ananásu k povestnej čerešničke na torte. Tak vzniká maglajz, ktorý síce zasýti, ale neoslní. 70%.
Nic pro ty, kteří musejí mít vždycky všechno vysvětleno od A do Z a pointu naservírovanou na stříbrném tácu až pod nos. Kdo si dokáže vychutnat atmosféru a rozdílná, ovšem bez rozdílu osobitá výtvarná pojetí jednotlivých příběhů, ten je zde na správné adrese. Monolog doprovázený proměnlivými obrazci mezi jednotlivými povídkami mne sice příliš nenadchl, ale ani ten nepovažuji za ztrátu času, zbytek filmu mne do sebe dokonale vtáhl a poskytl mi i pár námětů k přemýšlení. Ještě k tomu "výtvarnu" - Alfred Kubin, Giorgio de Chirico nebo Odilon Redon patří ke jménům, která mne při sledování "Strach(ů) ze tmy" napadla - všichni tihle pánové měli k titulnímu tématu také vždycky co říci a hlavně se k němu stejně jako autoři snímku uměli vyjádřit kresbou, která jak je vidět dodnes inspiruje :-) .
Originální počin Strach(y) ze tmy je především nevšedním zážitkem. Není třeba být příznivcem animovaného filmu, aby vás dostalo černobílé provedení hororových povídek o lidském strachu - například u povídky o Sumako jsem pocítil opravdu fyzické znepokojení - a i když to zprvu nebylo příjemné, jako zážitek je to opravdu zajímavé (tohle jsem v kině ještě nezažil). Povídky mají mírně kolísavou úroveň, nejhorší je podle mě ta o krokodýlovi - další 4 jsou ale výborné, nejsou prvoplánově zaměřené, mají svou poetiku (nejen vizuální). Krvelačný baron s trhači na vodítku, chlapec s dírami po očích, sbírání hmyzu, těžké mraky, bubák za oknem, posedlá ďáblem, posmrtné fotky - světlo a stín. Tolik asi ve zkratce :) PS: ohromným plusem je pro tento snímek bezpočet prolínaček s černobílou animací, ve kterých jsou ženským hlasem popisovány všemožné obavy a fobie - tato část je zpracovaná možná úplně nejlépe a obsah promluv je překvapivě blízký a inteligentní... 8/10 PPS: jak koukám na některé komentáře tady tak bych rád připomenul, že je o typicky artový film, kdo by na Strach ze tmy zamířil jen kvůli příběhu, nebo nějaké jasné linii, bude asi velice zklamaný... tady jde opravdu o koláž výtvarná stránka/atmosféra/asociace/zvuk + příběh, mám pocit že ve většině povídek jde o experiment, všechno to funguje, ale chce se to tomu nechat poddat (opravdu to pak stojí za to)
[LFŠ 2008] Pouštět si to v noci někde na opuštěné chajdě v temném lese, tak by mohlo být hodnocení lepší. Jak psala hirnlego, poslední můra je nejlepší a opravdu děsivá.
Diky jednoduchym animacich a perfektne zvolene hudbe pusobi film na lidskou (nebo alespon tu moji) psychiku opravdu silene. Prapodivne pribehy, misty nepochopitelne komentare.... a francouzstina, ktera se k atmosfere hodi jako ulita... strachy jsem nespala celou noc a vsude nechala rozsviceno... vlastne ani nevim proc, ale ten film mi necim zalezl pod kuzi...
Hlavně ohromný audio-vizuální zážitek Strach(y) jsou. Pod precizní vzhled se schovalo pár nápaditých, ale scénáristicky nedotažených nočních můr, jejichž dopad je jistě značně individuální. Na mě těch 80 minut úzkosti a deprese zapůsobilo velmi silně. Být vše jako poslední povídka, mohlo vzniknout něco vyjímečného.
Anifest 2008. Musím dát uživateli Radko za pravdu v plné míře. Svázání jednotlivých "strachů" působí trochu pateticky. Jednotlivě by se alespoň polovině epizodek nedalo vytknout téměř nic, ba naopak daly by se opěvovat. Skvěle animátorsky provedené. U některých použití pouze černé a bílé barvy, u jiných naopak úplná absence předchozích a použití pouze odstínů šedé. Příběh se psy mi připomínal tak trochu "kafkovskou" animaci. Srach(y) ze tmy neurazí ,ale zůstalo po nich docela prázdno.
