Ozvěny mrtvých

Tenhle horor s aktuálními 36 % mě mile překvapil. Začátek mi přišel neuvěřitelně zmatený (radši se na něj podívám znovu v kontextu), rozpohybovaná kamera byla zmateně přeplácaná a tak vůbec mi úvod nesedl. Pak následuje část s úvodními titulky a záběry na hlavní postavu, které za chvilku omrzí, podkreslené příšerně nepatřičnou hudbou. No a pak to začne být zajímavé. Nevím, jestli to byl záměr, ale Ozvěny mrtvých jsou odtažitý a nedramaticky stavěný horor. Moc se v něm nemluví, děj plyne pomalu a divák dění sleduje s odstupem zpovzdálí. U duchařského hororu to zní poněkud absurdně, ale u mě to fungovalo a celkové pojetí na mě působilo vyloženě artově (když nepočítám scénář, který vyšší ambice nemá, ale rezonuje s formou). Atmosféra je budována postupně a velkou zásluhu na ní má Anuchit Sapanpong, která se do své role naprosto vžila. Když ji obdobně zdeptaný mladík žádal o pomoc a mířil na ni pistolí, tak jsem naprosto věřil, že Ming na vlastním životě nezáleží. Zajímavě bylo pojato retrospektivní rozuzlování záplatky, kdy se několikrát po sobě díváme na tu samou věc z jiného místa nebo nám je poodkryto pár vteřin scény navíc. Je to efektní, ale po pár scénách to trošku omrzí. No a konečně po rozuzlení tu je poslední klišovitá patetická scéna, která by beze slov nejspíš vyzněla hodně silně. Každopádně jsem byl při sledování Ozvěn mrtvých napnutý jak struna. (05.03.2009)

Hrůznost (spolu s totální nudou) mě jímala nikoliv z levitujících a ploužících se duchů, které hlavní hrdinka (jejíž neherectvím zvýrazněný vyděšený třas, jekot i pohled mi brzy lezly na nervy) všude vidí, ale z režisérem uhnětené fazóny snímku. Přes ten roztřesený, rozostřený a přefiltrovaný obraz, divné úhly záběrů, rychlý a nesouvislý střih, plus industriální ambient namísto hudby, totiž jen zřídkakdy vykoukly střípky rozbitého příběhu, jenž se krčil v koutku a ztrácel nit v experimentální, "lynchovsky artové", videoklipové onanii. [Předtím **] (05.11.2018)

Uvod filmu nesmierna nuda, po dalsej polhodinke stale ta ista nuda a aj na zaver filmu, akoze ducharskeho filmu na azijsky sposob som znova pocitil nudu. Nic som vo filme nepostrehol mojim zrakom, aby som sa nejakeho, co i len najmensieho zaberu na duchov bal. Vsetko je to nejake psycho a nejako cudne pozliepany hybrid ducharciny, ktory skor patri na smetisko toxickeho odpadu. (24.05.2011)

No teda film jsem si nechával na nějaký večer abych se mohl pořádně bát, ale výsledek? Nuda bez špetky inovace. Je to úplně obyčejná duchařina která se nesnaží vymyslet něco jiného. Film mě něco kolem 100 minut a aby film byl lepší musel by se zkrátit o 50 minut, protože tyhle scény jsou tak extrémně natahovaný že film není možné zkouknout najednou. Navíc hlavní protagonistka je tak ošklivá že to není možné. No tak tenhle film dokáže zachránit jen celkem dobrej konec. (15.04.2011)

Najhorší "horor", aký som mal kedy možnosť vidieť. Totálna režijná bezradnosť skrývajúca sa za rádoby umelecké vizuálne vychytávky a strihy, ktoré majú vyvolať dojem ťažkého umenia. Je to ale iba samoúčelná otravná hovadina, maskujúca stupiditu a ohranosť námetu a demenciu scenára. Nesympatická dvojica "hrdinov" (ubľačaná hysterická bruneta a emo šampón s bolesťou v duši) prenesú iba minimum dialógov, ale aj to málo vás otrávi ako málo čo. Prvú hodinu som sa iba bezradne brodil v nepochopiteľnej zmäti obrazov a kecov, ktoré mali byť dejom. Potom som rezignoval a dobre som urobil, pretože človeka, ktorý by sa snažil dej pochopiť a možno aj precítiť (ak sa niekto taký v súvislosti s týmto filmom nájde) musela záverečná "pointa" doslova a dopísmena nasrať. Vyhnite sa tejto thajskej úbohosti veľkým oblúkom, špeciálne ak čakáte hororové majstrovstvo typu Nenávisť. Pretože nie je šikmooký ako šikmooký. (29.07.2010)