Poslední recenze (4 026)
Mimi šéf: Rodinný podnik (2021)
U záměrně do absurdna vyhnané historky mě skoro mrzelo, jak bez ladu a skladu zahazuje fantasticky kreativní (vizuální) nápady / narážky / gagy v infantilně klišovitých situacích či (uzívaně) přepálené akci. Nezná míru hyperaktivní šílenosti, přitom v mnoha momentech pobaví (mimi nindžové), taktéž "dospělé" myšlenky (o předčasném dospívání, rodičovství, odcizení) nevnucuje úplně zcestné (pouze polopaticky rozvařené).
Duna: Část druhá (2024)
Vesmírná sága solidně vystavěná na pochybách nechtěného proroka a romantickém vztahu, který zpočátku dostal spoustu (až "komorního") prostoru, sice ke konci musí sešlápnout plyn a spěchat, nicméně odvyprávět stihne vše důležité k pochopení a spokojenosti. Okulahodící akcí se příliš nezaobírá (i finální bitvu sfoukla za pár minut), monumentálnost dává pocítit spíš v obdivuhodné, bezmála poetické souhře pouštního vizuálu a efektní zvukové palety (zahrnujíce v to i rezonující Zimmerovu hudbu). Jako celek nelze nevyzdvihnout bezchybné kolektivní obsazení. Jsem nadšen, přestože cca v polovině na mě velkorysá šíře (= délka) trochu doléhala a otevřený konec nenechal si vítězství patřičně vychutnat. [CineStar Anděl Atmos]
Trans (2013)
Realita je nejistá a role zúčastněných se několikrát protočí, nicméně ve výsledku jde o "vydolování" vzpomínky na ukradený obraz pomocí (všemocné) hypnózy, které scénář uměle, nepřiměřeně komplikuje a zamotává trojúhelníkem vztahů, zatímco režie (obrazem, střihem či elektronickou hudbou) dostává diváka do tranzu. Vychází jim to tak do dvou třetin, než začnou dlouze vysvětlovat (a mimoděk připustí, že celou dobu stranily psychopatovi). Rosario Dawson je božská. Lepší 3 *