Global Metal

Mám hodně rád metal, ale musí být melodický nebo nejlépe symfonický promíchaný třeba i s tradičními nástroji daného státu. Folklorní nádech já miluju stejně jako tyto kapely = Nightwish, Korpiklaani, Within Temptation, Kiuas, Hammerfall. Tady se však jednalo skoro ve všech případech o heavy nebo death metal, kde se jen řeže nesmyslně a nerytmicky do nástrojů a lidi mlátí hlavama na všechny strany. To už je podle mě na hraně hudební snesitelnosti. Pozitivně hodnotím konfrontaci metalu s politicko-náboženským vystupováním daných států. Negativně hodnotím úzkou zaměřenost dokumentu a především absenci návštěvy Finska - Mekky metalu. 60% (26.11.2011)

Metal je vychytralý potvorák. Našel si cestičku i do míst, která jsou chráněna neprostupnými hranicemi, vírou či zarputilými ochránci tradic. Global metal mi nabídl víc informací, než jsem potřeboval, rozdrnčel struny míň, než jsem nadšeně očekával, ale při celkovém pohledu na věc u mne převládá spokojenost. (25.10.2011)

dobré, ale rozhodně z toho šlo vytřískat mnohem víc, za prvé jsem nepochopil, proč se film zabývá jenom jedním stylem metalu, já jako příznivec symfonickýho metalu, nebo folk metalu bych rozhodně ocenil pár slov třebas o vzájemném prolínání mezi žánry, nebo o co jsou ty které ukázané kapely obohaceny z místních tradic. Ovšem jakožto náhled na metalisty z některých kultur vzešlých funguje převelmi dobře. (16.02.2013)

Dokumentarista jemných mravů mapuje současnou metalovou scénu. Poněkud kontrastní, ale dá se to prominout, protože ten dokumentarista má metal v srdci a o tom je celý tento film. Dalším plusem filmu je, že se podíváme do zemí, kde bychom nějaké tvrdé metalové jádro ani nečekali nebo resp. nečekali, že tam bují v tak širokém rozsahu. Je pravda, že indonéští metalisté propagující fašismus mě přímo konsternovali. Naproti tomu čínský nebo izraelský metal je něco, co díky filmu právě poslouchám. Nakonec bych dal jen čtyři hvězdy, ale za Maxe Cavaleru, kterého naprosto uznávám, a který zde dostal dost prostoru, dávám jasných pět hvězd a šel bych výš, kdyby to šlo. Pro rutinní metalisty povinnost, pro začátečníky naprostá povinnost. Dozvědí se pravou podstatu metalu jako boje proti různým režimům. (20.07.2011)

"Zní to, jako když za řevu leteckých motorů bičují divoká zvířata. Mastňák třese hrncem plným kamenů a blije u toho do kovové roury." Tolik k názorům mého fotra, který se svého času decentně rozplýval nad tím, když Brouci spustili na svou dobu brutální "All my loving". Dříve jsem vždycky jen pohrdlivě pohodil mastnou, bujnou kšticí a poslal ho do hajzlu! Teď už nemám moc čím pohazovat, ale do hajzlu jej posílám furt. A vsadím se, že podobnými "vtipnými" bonmoty jej kdysi častoval i jeho fotr, jenž se cítil jako největší frajer, když žoviálně protáčel babku u nějakého, tehdy kůl extravagantního, swingového kvarteta. A tak to jde z generace na generaci. I já, když teď slyším nějakého DJ Pitchuse s kšiltovkou dozadu, jak za konstantního duc duc techno trancu hobluje vinylové desky a čtrnáctky napuštěné extází se u toho můžou posrat, intenzivně přemýšlím, jak udržím své děti od téhle kakofonie disharmonického šílení. No, až tak to zas neprožívám! Mám totiž kovové srdce, bořím zdi Jericha a vím, co je Zákon, který nás všechny drží v jednotě svobodné! Ať už ťaman, arabáš, židák, pandžábský kočovník nebo normální člověk, "We need it as a liquid in our veins instead of blood!!!!" (25.11.2011)