Kimssi pyoryugi

Scénář: Hae-jun Lee .. Umělý domov svobody a vynucené seberealizace v řece kapitalistických problémů naruší voyeurská asociální sondáž a dává postupně vzniknout bizarnímu vztahu dvou osob. Nápaditost a zpracování autorských děl Jihokorejských tvůrců je obdivuhodná (>.-) Originálně uchopené problémy této doby s velmi barvitým obalem, kdy mi délka a pozvolnost šla proti intenzitě ač je prý evoluce proces stoupající chutnosti (asi jen v potravě:-)). (08.01.2010)

Ach jo, opět si tu někdo plete originalitu s kvalitou. Úroveň scén, kdy mozek prostě odmítá pobírat co se děje, je tu skutečně vysoko, u konce jsem měl pocit, že se koukám na nějaké bizarní X-meny (ta holka holt na toho ňoumu má osudovej čuch... a vskutku bych nechtěl vidět její fyzičku, kdyby se poslední roky víc hýbala). No prostě zase masakr. Koukalo se na to ale vcelku dobře, proto zůstanu v kladným hodnocení. Kéž by jen Korejci ale zase jednou natočili film, co dává smysl, jejda to by byl svátek. (01.04.2010)

Asijská variace na Trosečníka, která skvěle dokazuje, na jak vysoké úrovni se ocitá jihokorejská tvorba. Už od úvodních minut je divák vtažen do nekonvenčního dění a s hlavní postavou soucítí. Po půl hodině se mění jeho představy o životě a má nutkání přehodnocovat své priority. Tedy alespoň tak to bylo v mém případě. Romantiku, na kterou je divák zvyklý, tu bude hledat marně, ovšem i tak je z tohoto hlediska film emocionálně vypjatý a latentní pouto mezi protagonisty nabírá s přibývajícími minutami na síle a hloubce. Nechybí tu inteligence ani myšlenka. Zkrátka film, který z minima vytěžil maximum a pro své nesporné kvality si zaslouží objektivní hodnocení. 85% (14.02.2013)

Jsa futuristou pevně ukotveným v naší chaotické civilizaci, neoslavuji často filmy velebící útěk do divočiny (jako velehloupý film Útěk do divočiny) coby spolehlivě nejlepší řešení problémů moderního jedince. Leč nedá se svítit, tento útěk na "pustý" ostrov uprostřed města je ve své bezelstnosti odzbrojující. Kluk v kachně na ostrově, holka zavřená v pokoji, a pár dopisů v lahvi. Jen těžko jim nefandit. 8/10 (10.12.2016)

Už po pár minutách jsem si vzpoměl na kolegyni kareen, když mě říkala, že jihokorejský filmy nejsou její stimul, protože herci tam přehrávaj jak prasata. No a samozřejmě první dramatická scéna a korejčík tam vyvádí jak kdyby měl v prdeli sloní chobot. No zkrátka jiný kraj, jiný mrav a úplně jiný herecký projev, smířil jsem se s tím. Pak film střídá velmi zábavné momenty, hlavně pořáteční sarkasmus hlavního hrdiny s těmi co trošku nudí, což platí hlavně pokud se děj přenaší do bytu korejské slečinky. Má to celkem zajímavý závěr, který docela alarmuje nad tím, jestli jsou naše životy plné stresu a honěním za kravinama skutečně šťastné. Viděno v rámci Challenge tour 2015 jako film číslo 4. (04.04.2015)