Iluzionista

Naše existovanie /potreba lásky, nevyhnutnosť priateľstva/ čoby najväčšia ilúzia, neuchopiteľná a nepochopiteľná, napriek tomu krásna a nekonečne inšpiratívna. S minimom slov (veď na čo), v hopperovských farbách, nostalgicky, clivo, s vtipom a odvahou (ach tí kabaretní umelci), láskavo, s pokorou a obdivom k svojmu autorovi. Pohybujúce sa obrázky a La Grande Illusion...a ja teda už mlčím, psssst... (12.07.2010)

Bylo to moc hezky zanimované, milé, příjemné, optimálně krátké..., ale taky strašně prázdné. Hodně mi to připomnělo Trio z Belleville, na které se sice moc hezky koukalo, ale vlastně jsem si po skončení nemohl říct, že by to bylo něco výjimečného. Škoda, že byl scénář tak nijaký, protože z technického hlediska to byla paráda. 70% (04.12.2016)

Na první pohled se Chomet oproti svému nejslavnějšímu kousku (ano, mám na mysli Trio z Belleville) zklidnil, vzdal se rozjuchané ke karikatuře směřující kresby. Zkrotil svůj tvůrčí rozlet, aby adaptoval cizí látku a natočil melancholický příběh stárnoucího baviče, který se nehodí do nové uspěchané doby, a energii, která mu zbývá, věnuje chudému děvčeti a otevře jí svět velkoměsta, před nímž sám unikl na venkov. Kabaretní kouzelník s králíkem, nezbytnými rekvizitami a zásobou osvědčených neměnných triků je ze scény nemilosrdně vytlačován hlučným rockenrollem a novou technikou, která nabízí větší zázraky než ošuntělý mistr. Nemá domov, nemá budoucnost a přítomnost vypadá stále bezvýchodněji. Zůstává jen nostalgie a vzpomínky na lepší časy. Pomalé tempo v tomto případě nevadí, protože odpovídá zvolené filmové poetice a námětu. Celkový dojem: 80 %. (15.10.2013)

první věc, která mne praštila do očí byla úchvatná stránka výtvarná (stejně jako Blizzard sem si hned vzpomněl na Broken Sword). Celej film je tak příjemně odlechčenej, poetickej a krásně plynoucí... K tomu skvělé vedlejší postavy dotvářejí tak specifickou atmosféru (hlavně šílený Skoťák). A do králíka jsem se asi zamiloval (05.12.2012)

Miluju animované filmy a to málo, čím filmový svět zatím Chomet obdařil řadím téměř nejvýše. “Holubi” i “Trio” jsou moje srdcové záležitosti. A Iluzionista se teď zařadil k nim. Je to tím, že se mi velice líbí styl kresby a animace, který Chomet používá. Dokáže totiž vytvářet skvělé karikatury různých lidských archetypů (zde např. rockeři, vychrtlá zpěvačka, dlouhonohé tanečnice) a efekt je navíc umocněn geniální animací postavy. Jeho kresba je rebelská a provokující, ale zároveň hezká a uhlazená. Společně s krásně vykresleným prostředím pak vzniká jedinečný osobitý svět, který dokáže vyplnit každý záběr specifickou veselou a současně i posmutnělou atmosférou. Iluzionista je navíc stojí na jímavém scénáři, ve stylu Chaplinových Světel ramp, o přesluhujících bavičích, jejichž doba už dávno minula. (04.07.2011)