Fish Tank

Britské sociální drama má slušnou tradici a i Fish Tank se vám zařízne pod kůži jako neposedná tříska. Režisérka Andrea Arnold (došla si už pro druhou cenu poroty na festivalu v Cannes) dokáže emoce vtlačit do uvěřitelných mezí, udrží v divákovi při každé příležitosti jemné napětí a potvrdila, že patří k tomu nejzajímavějšímu, co mohou Britové z ženských autorek nabídnout. Ta ve svém vyprávění nemoralizuje, jednání hrdinů nehodnotí, protože moc dobře ví, jak tvrdá je tahle realita. Příběh se točí kolem rodinky ryze ženského složení, která žije v dosti bídných sociálních podmínkách v husté anonymní panelové zástavbě kdesi v Essexu. Hlavní hrdinka, dospívající Mia na hranici holky i kluka, se s ničím dvakrát moc nepáře a rozděluje svůj čas mezi flákání a chlast - a hlavně tanec. Hip-hop a breakdance jsou pro ní vysvobozením ve ztraceném světě bez skutečných přátel. Bezcílný život jen podtrhuje její postavení ve vlastní rodině - té vládne promiskuitní alkoholická matka, které jde víc o vlastní pohodlí než o Miu nebo druhou dceru, dvanáctiletou Tyler. Odcizenost všeho kolem v moderním světě možná zvrátí sympatický Connor, další z koloušků jejich matky. Mezi ním a patnáctiletou Miou se však vyvine nebezpečná náklonnost, která je tak intenzivní jako pouto, které navazuje režisérka s jednotlivými postavami. Debutující Katie Jarvis na hranici dospělosti má v sobě kus spratka i nevinné dívky v pasti. Michael Fassbender znovu dokazuje, že bychom si ho měli poctivě hlídat (Jezero smrti, Hlad, Hanebný pancharti). Nesmírně přesvědčivá je i Miina sestra, bezprostřední, předčasně vyspělé a sarkastické dítě, které to možná bude mít ještě těžší, než její sestra. Její závěrečné láskyplné „nenávidím tě“ je naprosto odzbrojující. (11.06.2010)

Chtěl jsem vytýkat, že takhle špatně se to ve skutečnosti neděje, ale moje kamarádka, která na filmu byla se mnou a pracuje v dětském domově, se na konci rozbrečela a řekla, že přesně takhle to chodí. Leckdy i hůř. Že vážně existují takoví rodiče. V tom případě film má své opodstatnění, protože poukazuje na důležitý problém. Ale, upřímně řečeno, mě to až tak moc za srdce nechytlo. Tyhle sociální filmy ze života mě příliš neberou, navíc toto bylo až mox dlouhé. Špatný film to ale rozhodně není, pokud máte rádi "drsné příběhy ze života", určitě si přijdete na své. (30.03.2010)

MFF KV Příběh Miy by nejen dokonale zapadl do mozaiky osudů hrdinů geniálního seriálu Skins, on by z ní svou naléhavostí a působivostí přímo vyčníval. Nelítostný, nekompromisní odraz bezútěšné reality, ze které už dávno vyprchalo všechno pozitivní, zůstala jen vidina bezcílného plácání se v současném Essexu. Nefunguje nic. Matka konstantně paří, malá sestřička chlastá, přátelé jsou najednou vzdáleni desítky světelných let, jedinou jistotu představuje zvláštní škola. A co na to rodinný vetřelec, matčin nový přítel? I když Mia padá z jednoho průseru do druhého, nikdo po nás nechce, abychom ji lacině litovali. Na to je Andrea Arnold moc velká profesionálka a Mia drsňačka. Místo moralizování tu je nečekaně přítomen humor, místo slz pár dobře mířených nadávek. A závěr má neskutečné grády. Nekonvenční, přitom přístupné masovému diváctvu, dramatické, přitom pořád odlehčené. Sečteno a podtrženo, pro mě nejlepší snímek 44. ročníku. 100% (13.07.2009)

"Ahoj ty čubko. Nezapomeň mi poslat sms" ...a taková slova zde padají od 8-letého piškota. Snímek i díky těmto hláškám působí velmi autenticky. Nemalou měrou se na tom podílí právě herecké výkony, které nelze přehlédnout. Už jen tím, že přesně zapadají do stylu a prostředí Essexu. Ikdyž by holčina zasloužila nějakou tu návštěvu v polepšovně, svým způsobem jsem s ní soucítil. 70% (04.04.2010)

Hlavní představitelce se nedá nic vytknout, (klidně strčí spoustu skutečných hereček do kapsy),tady snad jen to, že na hýbání se na hudbu byla docela dřevo . Konečně zase realistický film o dospívání a nahlédnutí pod pokličku takové běžné neúplné anglické rodině ze "spodních vrstev", kdy maminka alkoholička v okamžiku, kdy sežene nějakého chlapa, bez mrknutí oka odsune na vedlejší kolej své děti. Michaela Fassbendera jsem si v jeho předchozích filmech vůbec nevšimla, ale tady mě zaujal hodně. (19.03.2010)