13B: Fear Has a New Address

Horor... no musím priznať, že film ma zaujal, nenudila som sa a vcelku bavila, nebolo to zlé. Neboli tam nejaké hnusárny, takže to šlo. Niektoré scény boli veľmi dobré. AJ keď som veľký fanúšik tzv. tanečných vložiek, tu boli našťastie len prvej polke, ktorá bola jemnejšia a teda tam až tak vzhľadom k žánru nevadili.Piesne veľmi nezapamätateľné, nemuseli byť. Ale inak napriek tomu, že to bol horor, dobré. Páčilo sa mi to... (21.05.2018)

Film jsem sehnal, polské titulky načasoval..... a jen tak letmo film pustil po kouskách. Film nazelenalé barvy, hnusní vykulení herci se žlutým ksichtem, kteří se snažili zahrát strach......bohužel, vypadalo to směšně, spíš jako kdyby měli zácpu! Pustil jsem si tedy posledních 15 minut. - to tedy byla komedie, tlupa lidí se svíčkou : "bu bu bu". A tak jsem film smazal! Prostě Indie by se měla držet filmu ve stylu BOLLYWOOD - horrory prostě neumí! Přemýšlel jsi někdy o tom, jak velkou vládu má televize? Myslel jsi na to, že díky TV přijímače, můžou média změnit tvůj život v horror? Manohar na to nikdy nepomyslel...... Než se ovšem přestěhoval s rodinou do nového bytu, který ovládá televize. (04.04.2009)

Můj první indický horror a hned slušný zářez. O bytových domech, v kterých se novým nájemníkům moc komfortně nebydlí, tu v rámci žánru už pár kousků bylo, leč 13B z této skupinky zaručeně vyčuhuje. A není to jen snědými herci mluvícími temperamentní hindštinou... Zápletka 13B je poměrně neotřelá a děj málo předvídatelný, přestože na nás film vypálí pár typických žánrových propriet, z nichž některé jsou indicky naivní a opakují se (výtah, mobil). Indové se také nevyvarovali jednoho svého trademarku a zdlouhavosti, přesto je pro mě řemeslně pěkně zpracovaný 13B sympatickým a příjemným osvěžením. Indického horroru se už rozhodně dále bát nebudu. _ Hvězdičkové hodnocení vzhledem ke zdejšímu silnému podhodnocení a dementnímu a zcestnému komentáři (!) kolegy LIVINGDEADa zaokrouhluji nahoru. 7/10 (28.06.2009)

Byl bych asi hodně naivní, kdybych od indického hororu očekával, že nebude obsahovat nadbytečné scény, které akorát oddalují dávno tušené zvraty, či se nebude vyžívat v přehnaně dlouhých a detailních flashbacích. Takže se vlastně nemám proč na tenhle filmařsky vyvedený kousek zlobit. Akorát jsem čekal trochu víc originality, když se to teda chystají remakovat Američané. Ovšem pravdou je, že ty jejich horory se neotřelostí zápletek taktéž chlubit nemohou a možná jsou v Hollywoodu rádi za každý drobný nápad, se kterým příjde nějaký filmař v Asii... :-). 70% (25.09.2009)

Indie už vyprodukovala během řady let něco přes stovku hororových filmů, ale jen málokterý z nich se dostal až k nám. Já sám jich mám doma asi něco kolem dvaceti – třiceti, ale tohle je teprve moje třetí zkušenost, kterou jsem nedávno absolvoval. Tato země se totiž ve svých snímcích docela liší od ostatních asijských hororových ‘‘velmocí‘‘ a ne vždy se jejich příběhy divákům líbí. Jejich zvláštní pojetí a především způsob presentace je mnohdy velice kritizován, stejně jako kopírování zahraničních filmů. Tentokrát jsem však byl opravdu hodně překvapený a to nejen délkou filmu, ale především zápletkou samotnou. Samozřejmě nemůžu tvrdit, že bych se zde nenudil, protože některé pasáže a především samotný začátek jsou takřka o ničem a slouží pouze jako takzvaná zdržovačka rozjeté atmosféry. Místy to vzdáleně připomínalo asijskou telenovelu a to nemám na mysli tu co zde uvidíme v TV. Spořádaná rodinka neustále řeší samé kraviny, ženy působí uřvaným dojem, muži jsou zase příliš nevýrazní a jediné co vám přijde zvláštní, je výtah jenž nechce milého Manohara povozit a divná fotka v mobilu. Zhruba po třiceti minutách jsem chtěl film odpískat a vypnout, ale jsem nakonec rád, že jsem to neudělal. Následně se totiž začala odkrývat skutečná podstata filmu a postupné poodkrývání příběhu místy skutečně dokáže vytvořit hodně solidní atmosféru, která se mi vryla do paměti. (12.02.2011)