Japonský příběh lásky a nenávisti

Po Strachu a chvění mě i zde čekalo jisté vystřízlivění z ideálů, které o milovaném Japonsku chovám. Teď už je mi jasné, proč se můj japonský kamarád ze studií ve Finsku nechtěl z Evropy vracet domů. Čeká ho tam tvrdá robota, v níž musí dokazovat oddanost firmě i celé společnosti. A nedej bože, aby byl neúspěšný. V takovém případě ho totiž podrží jen rodina, stát rozhodně ne. Skvělý komentář: gudaulin (15.11.2012)

Takovou míru strachu a bezvýchodnosti by kamera, která by se tímto způsobem vnutila do evropské domácnosti, těžko odhalila. Člověk přežívá jen proto, aby přežil. Svou práci nenávidí a vydělá si jen na to, aby se příštího dne zase probudil a šel do práce. Kolečko, které se chvíli točí, a když se porouchá, snadno ho nahradíte jiným. Depresivní. (31.03.2012)

Myslím že nič podobne som zatiaľ nevidel, skutočne v istom slova zmysle zarážajúci dokument. Asi budem musieť sám v sebe prehodnotiť čo všetko som si myslel alebo snáď vysníval o Japonsku. Tento dokument vďaka svojmu realizmu ponúkol viac než čokoľvek iné čo by sme snáď mohli zhliadnuť na tuto tému. (21.02.2011)

Hodně otevřená zpověď japonského páru, příslušníků "nové rozrůstající se vrstvy v japonské společnosti, tzv. nejchudších pracujících", žijícího v maličkém bytě bez oken a i přes tvrdou práci v několika zaměstnáních neustále balancujícího na hranici chudoby. Dokument je to opravdu ostrý a kritický, ukazující, že západní kapitalismus v kombinaci s východní mentalitou (výsledky, výsledky, výsledky) a tradicionalismem produkuje navenek vyleštěné bohatsví, ale ve skrytu nelítostně drtí a vysává obyčejné lidi, kteří bez dostatečné sociální záchranné sítě mohou v mžiku skončit jako bezdomovci (nebo sebevrazi). (22.06.2012)

Dokument ostrý jako břitva a nemilosrdný jako bohyně pomsty. Je to přesně ten film, který tady na trhu dosud chyběl, a odhalující přesně to, co např. chybělo našemu Špátovi v jeho jinak velmi zajímavém dokumentu Japonsko, má láska. Režisér na začátku říká, že chtěl zmapovat, co pohání japonskou společnost. To se mu sice tak úplně nepovedlo, ale jednak přišel s velmi zajímavým hrdinou a životním příběhem, jednak - a to především - dokázal odhalit to, co Japonsko jako kolektivistická společnost, kde hlavním požadavkem je neztratit tvář, pečlivě skrývá. To znamená neúspěšnou část své společnosti, chudobu, která má svou odpudivou stránku a která nemá oporu ve společenských institucích. Hrdina filmu ztratil po ekonomickém krachu v roce 1992 svou živnost a teď je odkázaný na svou partnerku. To je z hlediska tradičních japonských hodnot přímo děsivý handicap... Celkový dojem: 85 %. (28.10.2010)