Reklama

Reklama

Norské dřevo

  • Japonsko Noruwei no mori (více)
Trailer 1

Filmová podoba knižního bestselleru Haruki Murakamiho vypráví stejně jako kniha příběh o nostalgii lásky, ztrátě a probouzející se sexualitě. Děj se odehrává na konci 60. let v Japonsku na pozadí studentských bouří. Toru Watanabe je tichý a uzavřený vysokoškolák, který se v Tokiu znovu potkává s křehkou Naoko, přítelkyní z dětství. Jejich vztah se postupně prohlubuje, zároveň je ale vystaven rostoucímu tlaku minulosti, kterou poznamenala tragédie jejich společného přítele. Během divokých nočních večírků, na které Torua bere jeho kamarád Nagasawa, potká Toru impulzivní mladou ženou jménem Midori. Ta mu razantně vstoupí do života a Toru Watanabe se ocitá v situaci, kdy si musí vybrat mezi dvěma ženami, mezi vášní a svými principy, mezi budoucností a minulostí. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (223)

togaf 

všechny recenze uživatele

Ne, tak tohle se opravdu nepovedlo. Nekonečné záběry, které mají být asi "artové", ale jsou nudné, mě doháněly k šílenství. A k tomu věty vytržené z knihy, které ovšem ve filmu zkreslovaly charaktery postav...Moje oblíbenkyně Midory tady působí naprosto nepřesvědčivě a uměle. A chudákovi Toruovi celý film říkají jen Watanabe... ()

Dadel 

všechny recenze uživatele

Je vidět, že se tvůrci velmi snažili, aby šlo o důstojnou adaptaci, která fanoušky (a autora) nenaštve. Žádné zásadní změny v ději, typově přesní herci (většinou), špetka humoru, adekvátní hudba, krásné záběry horské přírody, žádné formální exhibice (jako u Přicházím s deštěm). Film si tak nějak poklidně plyne, ale žádnou scénu, která by mě rozštípala, neobsahuje. Samozřejmě došlo ke značnému zkrácení a nečtenář musí mít problém chápat jednání a motivace postav (třeba o tom, kdo je Reiko, proč je v sanatoriu a co má na konci znamenat ta epizoda u Tórua, nepadne ve filmu ani slovo) ()

Reklama

claudel 

všechny recenze uživatele

Když se při psaní tohohle komentáře zamyslím, nevím, zda vlastně hodnotím knihu či film. Literární předloha je pro mne jednou z nejskvostnějších románů, jaké jsem kdy četl. Souhlasím s kritikou, že atmosféru knihy se nepodařilo do filmu přenést. Japonské filmy jsou dosti vzdálené, mnohem více než např. knihy, rád si přečtu Murakamiho, Kawabatu, Kaneharo, ale japonský způsob točení mi úplně nesedí. Nicméně oceňuji odvahu kultovní knihu vůbec převést na filmové plátno. Mohl bych najít desítky výhrad, za všechny hovoří nervy drásající Naoko a málo prostoru pro Midori a její ztřeštěnosti, jimiž je kniha poseta, přesto se budu držet toho, že převažují klady. Natočte někdo film podle celosvětově úspěšné knihy a pak kritizujte. ()

VaHo 

všechny recenze uživatele

Věřím tomu, že za filmem byla snaha vytvořit věrnou adaptaci jedné výjimečné knihy. Problém je, že kniha hodně pracuje s nevyřčeným, tedy s tím co je řečeno "mezi řádky". To já jsem ve filmu neviděl. Místo toho jsem měl problém neusnout. To nevyřčené se opravdu nedá nahradit dlouhými záběry na lesní krajiny, kde na pozadí hraje smutná a pomalá píseň. Možná je to prostě tím, že kniha je nezfilmovatelná. Navíc film je určen opravdu jen pro čtenáře, běžný divák si po shlédnutí bude ťukat na čelo a říkat si, že ta kniha musí být blbost. ()

K.B.L. 

všechny recenze uživatele

Na tento film jsem si zašla cca hodinu po dočtení stejnojmenné knihy. Zřejmě to byla chyba, protože jsem měla k dispozici velmi detailní srovnání. Kniha-super, film-tragédie. Nuda šeď nuda šeď. Podle mě málokdo bez znalosti knihy může dobře z filmu pochopit děj, atmosféru a naléhavost situace. Dlouho jsem neviděla tolik lidí si hrát s mobily během promítání (nebo se koukat na hodinky). Více asi netřeba (i díky předešlým komentářům) dodávat. ()

Galerie (54)

Zajímavosti (7)

  • Režisér Anh Hung Tran neumí japonsky a ani anglicky nijak zvlášť dobře, proto se při natáčení překládala japonština do angličtiny a angličtina do francouzštiny. (Jirka_Šč)
  • Podle knihy neuznává Nagasawa díla autorů, kteří jsou mrtví méně než třicet let. Scottovi Fitzgeraldovi je však ochoten dva roky odpustit. (Jirka_Šč)
  • Ve filmu to není vysvětleno, píseň „Norské dřevo“ je však oblíbenou skladbou Naoko, která Reiko za její zahrání platí. Citát z knihy: Reiko přinesla z kuchyně pokladničku ve tvaru kývací kočky a Naoko do ní vhodila stojenovou minci vytaženou z peněženky. "Copak se to děje?" zajímal jsem se. "Máme dohodu, že musím zaplatit sto jenů vždycky, když chci slyšet Norwegian Wood," řekla Naoko. "Protože tu písničku mám nejradši. Takže si ji dávám zahrát, jen když doopravdy chci." (Jirka_Šč)

Reklama

Reklama