Hotel 'U mrtvého horolezce'

Film podivný přesně jako divný sen, navzdory jistému surreálnímu nádechu si však udržuje po celý čas přímočárý srozumitelný děj. V rámci socialistické kinematografie se jedná o nezvykle pojatou detektivku, která se postupně překlopí do zcela jiného žánru a na závěr překvapí i silným filozofickým tónem se zamýšlením se nad tématem spravedlnosti, s nečekaně radikálním postojem hlavní postavy (potažmo autorů nebo i celého tehdejšího marxisticky orientovanému systému?) k bezprecedentní situaci, jenž svým vyústěním a částečně kontroverzním nábojem v závěru dokáže zneklidnit. Na svou dobu ve východním bloku muselo jít po stránce příběhu příběhu a atmosféry o nečekaný zjev, ale díky té osobité tajuplné atmosféře a působivému prostředí mrazivých vysokých hor mi Hotel U mrtvého horolezce dokázal přinést zajímavý zážitek i dnes jako mladému současníkovi, který ho vidí v konkurenci „západní“ žánrové tvorby. Snad mě jen trochu mrzí, že většina těch podivných postav byla dost nesympatická a že některé působily hodně podivně a jako z jiného vesmíru už na první pohled, tím pádem velmi brzy tu vzniká podezření, že něco s nimi nebudu v pořádku. Když to právě srovnám s Vlčí boudou Věry Chytilové, kterou tu v komentářích hodně lidí zmiňuje, tam to odhalování probíhalo přeci jen trochu rafinovaněji, i přes jistý neklid od počátku mi způsobil náhlý zvrat menší šok, celý ten střet s jedincemi „jiné společnosti“ vrcholil u Chytilové s ještě dráždivější myšlenkou a film v sobě nesl často děsivě hororový nádech. Kdežto tady ta atmosféra je spíše taková příjemně mysteriózní, ale i tak mě film mile překvapil a ty slabší 4 hvězdičky si pro své kvality a působivost zaslouží. Ze čtyř sci-fi filmů podle bratrů Strugackých, které jsem viděl, se mi tento dokonce líbil i nejvíc. [75%] (20.01.2022)

Příběh policejního inspektora Petera Glebskyho dokáže zaujmout i dnes, po více jak třiceti letech. CITÁT - Musím říct, že já plně souhlasím s názorem pana Dänikena, že mimozemšťané opakovaně navštěvují naší planetu.......... Okolo šestnácté minuty je inspektor vyzván k tanci. Nutno dodat, že zatím co jeho partnerka tančí jako šílená, z inspektora je vidět jen klidná hlava. Zda tančí není poznat. Zatím se ale začíná odvíjet hotelové drama. Laviny, divné přístroje, vraždy, zatýkání, zmizení, zbraně....no prostě v hotelu U mrtvého horolezce začíná být značně živo. (31.03.2011)

Trošku podhodnocený film. Natočen v 70. letech, ale atmosférou i hudbou evokuje spíše osmdesátky. Nefunguje ani jako sci-fi, ani jako detektivka, zápletka je (stejně jako v knize) jednoduchá, včetně rozuzlení, které je svým způsobem šokující, ale je podáno takovou formou, že vás vlastně nepřekvapí. Sci-fi prvků je přítomno minimum. Film je působivý přesně v těch ohledech, které knize chybí: chladná a mrazivá atmosféra hor ve spojení s Grünbergovou hudbou vytváří zvláštní sevřenou, místy až tísnivou náladu, která prostupuje celým dějem. Herci jsou, podobně jako postavy v knize, nevýrazní, což jen přispívá k celkové odtažitosti, ale v tomto případě je to jen ku prospěchu. Samotný hotel jsem si při čtení představovala jinak, ve filmu je mnohem temnější a modernější, já si ho představovala jako omšelou stavbu se starobylým interiérem. Celkově film působí neosobně, jako by se vůbec nesnažil vytvářet dojem na diváka. Líbí se mi vtípek bratrů Strugackých (jestli nechcete přijít o překvapení, dál nečtěte): v knize Snewar volá služebnou Kajsu, aby Glebskému odnesla zavazadla. V tu chvíli se objeví bernardýn Lelius. Glebski si myslí, že je to Kajsa a říká: "S obrovským zájmem bych byl sledoval, jak bude tenhle pes s ženským jménem vytahovat mé kufry, ale to už mě majitel pevnou rukou táhl do hotelu." Ve filmu pak tašku opravdu odnáší Lelius a Glebski ho pobaveně sleduje. Nevím, jestli to Strugačtí takto zamýšleli, nebo jestli jsem si to domyslela já sama, ale pro mě to byl jeden z mála momentů, kdy film "prolomil ledy". (21.07.2017)

Lehce vědecko-fantastická (většinu stopáže je tahle složka umě ignorována) detektivka, která má k dispozici jednoho lehce nablblého inspektora, pár divných postaviček, neskutečně podmanivou atmosféru a jednoho bernardýna. Škoda, že na scifi je přítomno hrozně málo fantaskních prvků (nebo alespoň jejich náznaků) a na detektivku je zas samotný případ směšně jednoduchý a s nulovým napětím, čili tíha celého filmu stojí na atmosféře, která je vskutku velmi dobrá, už jenom proto, že je doprovázena hrozně zajímavou dobově ambivalentní hudbou (ano, vím, že ten popis je hovadina, ale stojím si za ním), díky které i záběr na osobu pozorující tančící páry a vypouštějící při tom bubliny (... bubly, bubly ..) vypadá dobře, jenže sebelepší atmosféra film nespasí, není-li podpořena něčím jiným. Zajímavé, leč průměrné. (24.03.2014)

Knižní předloha mi přišla víc napínavější, možná proto, že měla tísnivější atmosféru. Zde se sice kameraman snaží - šerým až ponurým nasvícením vstupní haly a pokojů, ale stejně se mu nepovedlo z toho vytěžit nějaké pocity nebezpečí nebo napětí, a ostatně ani z okolních hor nešla nějaká hrůza nebo posvátný děs. Srovnejme jen s Vlčí boudou, která má podobný základ, ale kde hraje vše svou roli a podtrhuje podtext i vyznění. Neříkám, že to bylo úplně špatné, a hudba doháněla, co se dalo, ale přece jen mi chyběl ucelenější podtext (aby konečné vyznění dalo nějaký smysl, a také prostor k zamyšlení) a lepší práce s načasováním scén a budováním komplexního napětí a pocitu ohrožení či strachu. Všechny ingredience zde jsou, ale tak nějak vágně promíchané, jako by bez zájmu, jen otrocky přepsané z knihy bez větší invence. Je to škoda, protože někteří herci jsou velmi dobří, onu nejistotu se jim všem dá rovněž věřit, nějaké funkční věci (stín na sněhu, pes, snímání schodů a chodeb jako v surrealistickém filmu) zde také najdeme, ale chybí jejich celkové uchopení a zapasování do celkové mozaiky. Jinak některé scény zbytečně natahované (večírek, sen, průlety mezi horami) a některé zbytečně psychedelické. (15.07.2017)