들군과 파이썬들
Wildflowers On The Battleground
Obsahy(1)
Když se 25. 6. 1950 začala přesouvat Severokorejská lidově demokratická armáda, vyzbrojená 150 ruskými tanky T-34 a 172 vojenskými letadly, přes území svého znepřáteleného souseda, bylo to za ohlušujícího doprovodu dělostřeleckých salv, které měly iniciovat násilný invazivní vpád s cílem opětovného sjednocení. Alespoň tak to stálo v propagandistických letácích, shodou okolností potřísněných krví raněných, mrtvých či pomalu a bolestivě skomírajících korejských obyvatel, oslavujících politickou moc později prvního zvoleného prezidenta Korejské republiky Sung-man I (26. 3. 1875 - 19. 7. 1965). Jak ale může takový válečný konflikt vypadat v očích dítěte, sotva desetiletého chlapce a pozdějšího maskota vojenského oddílu, Dol-yi, to si nelze vůbec představit. Dol-yi se totiž stal svědkem prvního útoku severokorejských vojsk, po jehož vpádu z jeho rodné vesnice Uidžongbu zbyla jen ohořelá kostra, vypovídající o válečných zhýralostech, které ho se sta tisíci dalších provázely až do konce života. (Conspi)
(více)Recenze (1)
I Man-hui se vrací jedenáct let po svém prvním válečném opusu Marines who never returned. Tentokrát je ovšem ve službách vládní propagandy v době vrcholné diktatury Pak Čong-huiho. Není se proto co divid, že tentokrát tu místo Číňanů jsou Severokorejci a že jsi ukázáni pouze jako horda vrahů. Vláda jako producent filmu vám ovšem zaručí jednu prima věc a tou jsou skoro neomezené finanční prostředky. A jsou na tom opravdu vidět. Oproti Mariňákům jsou Chryzantémy (originální název je Když kvetly chrizantémy) mnohem výpravnější a rozmáchlejší, neustále tu něco bouchá a projíždí tanky. Sevřenější příběh tu moc není, jsou to takové střípky, ale už jsem si na epizodičnost starších korejských filmů vznikl a výjimky pouze příjemně překvapí. ()