Reklama

Reklama

Temný dům

  • Česko Dům hrůzy (festivalový název) (více)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Existenciální koktejl, který namíchal režisér Wojciech Smarzowski ve filmu Dům hrůzy, je ještě hořčí než ten, který servíroval ve svém hraném debutu Svatba (Wesele) v roce 2004. Opět se ale jedná o ironický portrét polské společnosti. Film se odehrává ve dvou časových rovinách. V té první sledujeme Edwarda Środoně, jenž po smrti své manželky opouští pobřeží Baltu a stěhuje se za prací v JZD do zapadlého koutu Běščad. Po cestě narazí na dům manželů Dziabasových. Počáteční nedůvěra domácích se postupně ve jménu tradiční polské pohostinnosti mění v pijatiku, nesoucí se zprvu v přátelském duchu. Druhou rovinu tvoří vyšetřování hrůzné vraždy, která se onoho večera v domě Dziabasových odehrála. Hlavním podezřelým je Środoň. V průběhu vyšetřování se toho děje daleko víc. Do popředí se dostává poručík Mróz a zkorumpovaný prokurátor Tomala. Politické souvislosti filmu mohou zůstat pro českého diváka v některých místech skryty. Děj filmu začíná na konci roku 1978 na baltickém pobřeží, kde se v té době tvořilo politické hnutí Solidarita. Hlavní hrdina utíká do zapadákova nejen zapomenout na smrt své manželky, ale taky z politických důvodů. Nehodlá se politicky angažovat. Vyšetřování zločinu se naopak odehrává v roce 1982, v době výjimečného stavu. Ten je ve filmu symbolicky v duchu polské filmařské tradice znázorněn zasněženou krajinou. Pod závěji sněhu zůstává uvězněna také pravda, jež by měla být výsledkem šetření. Při něm by se totiž mohlo ukázat, že do případu jsou zapleteni straničtí představitelé. A tak na tom, co se v domě hrůzy opravdu stalo, nakonec skoro nikomu nezáleží. Na snímek musíme nahlížet rovněž jako na obraz polské společnosti těch let. (Letní filmová škola)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (101)

Courtemanche 

všechny recenze uživatele

Po 1989, z Východní Evropy si nepamatuji na takhle kvalitně natočený film. Už i jen ten začátek, anebo i jen drobnosti tady, je to vyprodukovaný tak věrohodně jako kdyby se to odehrálo před námi a my by jsme jen drželi kameru. Má hodně popletený děj a vůbec není lehký se v tom orientovat. To zlo tady je stejně syrově natočený jako všechno kolem, na tohle nemá žádný ale žádný horor. 4,5/5 ()

Maq 

všechny recenze uživatele

Obrázek z časů, kdy jsme říkali, že "Polák" není národnost, nýbrž povolání. V Haliči se chlastalo vždycky, ale zobrazený marasmus dosahuje doslova ruských rozměrů. Tomuhle nejzaostalejšímu polskému kraji pustily novodobé dějiny řádně žilou. Za války se tam porůznu pobíjeli Poláci s Ukrajinci, společně - a s Němci, ovšem - pobíjeli Židy, po válce tam pořádek zaváděli bolševici moskevští i varšavští. Výsledkem bylo v nesvobodě a chlastu utopené lidství. --- Koncentrací morálního hnusu se film vyrovná Michálkovu Sekalovi či katalánskému Pa negre. Ale právě ve srovnání s těmito skvělými díly je zřejmá největší slabina tohoto filmu - vrší momentky mravně zdevastovaných figurek jednu na druhou, až jaksi nezbývá prostor některou z postav blíže poznat. Není to jeden velký příběh, spíš takový nastavovaný krvák, kde divákovi zbude jen pocit, že je škoda, že vůbec někdo přežil. --- Pozoruhodné to určitě je. Velké - ne. ()

Reklama

gogo76 

všechny recenze uživatele

"Ok. chlapi, dáme si vodku! Pekne do rady podľa hodnosti..." Poliaci dokážu minimálne raz v roku zabodovať a toto je ono. Úvod výborný, no po príchode policajnej hliadky kvôli rekonštrukcii prípadu sa tempo na chvíľu zvoľní. Napadlo ma, či tým policajtom režisér nedáva zbytočne veľa priestoru, ale postupne to do seba začalo zapadať a malo to grády. Problémy divák zavetrí akonáhle si cudzí ľudia navzájom ukazujú svoje úspory...Hororom by som to tedy určite nenazval, ale hustá atmosféra tam je, hlavne keď sa hlavný hrdina Edward vráti spitý ako divá sviňa z "kadibudky", otvorí dvere a ...v tom momente je triezvy. Krvi, špiny i strachu si teda Edward i divák užije. Samotný záver je jednoducho geniálny, zrazu sa policajtom skvele hodil nôž, ktorým sa Edward kapitánovi vŕtal v zadku...Za ten záver, celý scenár, ale aj s ohľadom na to, že je tv film ! dávam piatu hviezdu a nečudoval by som sa keby Američania urobili remake. Aj s tou Helenou Vondráčkovou, ktorá tu zaznie. Prisahám bohu...100%. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Morálne pľušťanie* zalievané zase len vodkou. Ovládaní aj ovládajúci v slučke chľastu, násilia, podvodov, nevery a donášania mocným. Tí nezaháľajú a následne roztáčajú ďalšie slučky vydierania a mocenského nátlaku. Brueghelovský obraz zimnej krajiny (ako trefne uvádza v komentári Iggy), plný potácajúcich sa postáv odnikiaľ nikam zakončuje drámu zmaru, z ktorého niet úniku. Poliaci mali v artových filmoch často sklon k zovšeobecneniu preexponovaného príbehu. Ak sa aj vyskytuje humor, je osobitý, podaný optikou vážnych, katolíckou vieroukou reznutých okuliarov. Cez ne sa premieľajú večné témy poľstva: velikášstvo, vodcovstvo aj zrada (jedinca i národa), poklesky (alkoholizmus, nevera), delenie (vzťahu, štátu). Často debatované vnímanie sa následne odráža sa v témach. Tu sa reflektuje éra štátneho socializmu, ako upatlaného, nepodareného a nenávideného systému (a zrejme i dneška). Jedinou nádejou bolo otupenie mozgu riadnym ťahom z fľašky Wódky Wyborowej. ........*) Pľušťanie = spisovné slovo pre český výraz "kocovina"; v slovníku slovenského jazyka je opísané ako smäd po (včerajšej) chlastačke. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Mno jo, admin diskusie zvanej filmova teoria toto ohodnotil ako odpad. To ja mam presne naopak, moje hodnotenie je absolutne, ba dokonca keby sa dalo, dal bych kludne 6 a moznoze i 7 hviezd. V polskych realiach Polskej  ludovodemokratickej republiky sa vyznam. Tak podme na to, abych to mal za sebou. Poliaci maju smerom dovnutra ustavopravny vyvoj, preco, no preto, lebo kazdy stat to ma. Film spomina rok 1978, ale este predtym s invaziou do Ceskoslovenska roku 1968 suhlasil konkretne premier Jozsef Cyrankiewicz a hlava polskeho statu Wladyslaw Gomulka.  Co sa tyka Gomulku, ten s hrozou sledoval udalosti Prazskej Jari a sam dokonca podnecoval ostatne staty aby zautocili na Ceskoslovensko. Sovietskemu generalnemu tajomnikovi Breznevovi vyjadril plnu podporu. Roku 1980 - dva roky po 1978 , kde sa tento film zacina - sa dostal k moci Wojciech Jaruzelski a ten poriadne pritvrdil. O tom je aj tento film. Polsko zazilo vynimocny stav, armada bola vsade - tanky po uliciach, kontrolovali sa ZS, stredne skoly, univerzity, stanice vlakove i autobusove. Rezim v Polsku bol mimoriadne brutalny, prave vdaka Jaruzelskemu a vznikajucej Solidarite. Vo filme sa riesi jednak vrazda a jednak hlavny hrdina chce na polskom vidieku najst klud a pokoj od politiky. Co chcel, bolo sice pekne, ale ostalo len pri chceni. Len ako povedal starogrecky Perikles, to ze sa nezaujimate o politiku este neznamena, zesa  politika nebude zaujimat o Vas. Ako dobre pomina POMO, mindfuck, v ktorom zili ludia z byvaleho Sovietskeho bloku tu je dovedeny do podrobnosti, spomina sa aj rok 1982, vtedy bol Jaruzelski na vrchole moci. Depresivna atmosfera filmu je tu mimoriadne brutalna, a ja dodavam, ze dovodov na radost bolo skutocne minimum - zaklad polskej ekonomiky tvoril tazky priemysel, krajina bola spolu s Ceskoslovenskom jedna z najznecistenejsich v Europe. Budovy sa rozpadali, polske cesty boli v dezolatnom stave  /kazda zima ich stav zhorsovala/ vsade vladol socializmus a socialisticky realizmus. Distributor spomina  JZD, ktore sa v polskych podmienkch volalo PGR - Panstwowe gospodarstvo rolne, to bola polska obdoba nasich JZD/JRD. Polske podniky boli mamutie, obrovske, neefektivne s brutalnou prezamestnanostou a polske vyrobky koncili v skladoch - nebol o ne zaujem. Ceskoslovensko malo nieco ako Tuzex /to tu vie kazdy, co bol Tuzex/, Polsko malo PEWEX = Przedsiębiorstwo Eksportu Wewnętrznego. Zakonom ho nechal roku 1972 zalozit premier Piotr Jaroszewicz. Tolko staci zatial   : 100 %  ()

Galerie (18)

Zajímavosti (6)

  • Ceny: Festival polských filmů 2009: nejlepší režie, scénář, střih (Pawel Laskowski), Polské národní filmové ceny 2009: mj. nejlepší režie, scénář. [LFŠ 2010] (Krouťák)
  • Punková píseň, kterou ve Volze pouští nadporučíkovi jeho nadřízený, se jmenuje „Spytaj milicjanta“ a autorem je skupina Dezerter. Faktem je, že píseň byla poprvé nahrána v roce 1983, tedy rok před filmovou rekonstrukcí vraždy. (contreras)

Reklama

Reklama