252: Signál života

Ach běda, třikrát běda! Holywoodský kýčovitý happyend právě dorazil do Japonska. Všichni jsou zachráněni, byť se matka příroda snaží o jejich destrukci sebevíc; slepí prohlédnou, němí promluví. Nicméně má tento film určitě za cíl zvýšení turistického ruchu v Tokiu. Při řádění přívalových mořských vln , kdy se voda prožene polovinou města a vyplaví stanice metra, je stále v takové čistotě a průzračnosti, že by leckterý majitel luxusního bazénu záviděl. Takže pozorte! V Tokiu mají čisto i v podzemí! (06.09.2009)

Vydržím leccos, a tenhle film jsem vydržel skoro dvě hodiny (teda vč. reklam), a pořád jsem si říkal, není to tak hrozný, mohlo to být horší, ale v okamžiku, kdy začne rosnička radit hasičům, co mají dělat, jsem to musel vypnout. Přitom to mělo potenciál, kdyby se víc času (nejradši všechen) obětoval uvízlým v podzemí za neustálého vybouchávání kódu 2-5-2, mohl to být výborný psychologicky-klaustrofobický thriller, protože charakterový potenciál osob v podzemí vůbec nebyl marný. První japonský film, který mě zklamal. (26.12.2011)

Katastrofická dráma so všetkými klišé, ktoré sa v japonskej kinematografii dajú nájsť, v tomto prípade tiež doplnené o vykrádačku amerických filmov. Niečo fungovalo, napr. masové scény či niektoré špeciálne efekty, ale celok to zachrániť nemohlo. Totálne ma dostávalo to salutovanie požiarnikov, ako všetky zborovo prijímali rozkazy, alebo tie naivno-patetické reči o potrebnosti záchrany života a kvázi-minivzbury voči rozkazom. O kŕčovito pôsobiacich flashbackoch ani nehovorím. Záver aj citovým vydieraním, ktorý sa Japoncom dokonca ani nepodarilo okopčiť od Amíkov, rovnako veľmi nevyšiel. Stopáž je naviac riadne prepísknutá. (28.02.2016)

Jak bych to jenom řekla ... už vím ... ševče, drž se svého kopyta... Celou dobu jsem si myslela, že dám čtyři hvězdičky, i když některé scény byly na můj vkus zbytečně moc natahované a kratší stopáž by filmu slušela. Jenže ten konec to totálně zazdil. Já jsem sice ráda, když film dobře dopadne (kdo taky ne, že jo?), ale tohle bylo moc i na mě. Že holčička - nebudu psát spoiler - to bych ještě rozdejchala, ale že - detto - povstane jako Fénix z popela, to už ani omylem. (18.05.2012)

Katastrofa obrovských rozměrů se jako mávnutím kouzelného proutku promění v komorní drama maličké skupinky těch, kteří přežili. Každý z nich (kromě malé hluchoněmé holčičky) vězí až po krk v osobních problémech, ale v podstatě mají štěstí: Na jejich záchranu se soustředí veškeré síly tokijské elitní záchranné jednotky - takže všichni ostatní mají naopak smůlu. Jelikož se nenaučili vyslat ten správný záchranářský signál ani nemají příbuzného na těch správných záchranářských místech, vypadá to, že se budou muset trochu snažit a z trosek se vyhrabat svépomocí. P.S.: 1) Nechutně natahovaný dojemný závěr mě svými vyděračskými metodami přiměl poopravit hodnocení - ale docela jinak, než by mu bylo po chuti. Vždycky se snažím akceptovat asijský pohled na svět a na naše evropské poměry přepjaté emotivní scény - ale čeho je moc, toho je příliš … a výsledek je nechtěně směšný. 2) ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- Nevím, jak by se vám líbilo, kdybyste byli k smrti vyčerpaní, ranění, na zádech byste táhli zachráněného záchranáře, dav profesionálů (i amatérů) by dojatě postával všude kolem - a přitom by se mezi přihlížejícími nenašel nikdo natolik duchapřítomný, aby vám bez okolků přispěchal na pomoc ... ;-) ... 1,5* (26.12.2011)