Informátor

Dante Lam opět přináší drsnou kriminálku, kde si Nick Cheung pro změnu zahraje poldu, nikoliv záporáka. Zápletka o používání informátorů policií a mnohdy jejich neradostném osudu je výživná. Postavy vás celkem chytí a i jejich motivy jednání. Jen mi to přišlo až nějak moc prvoplánově tragické. Akční scény paráda, ale na můj vkus to postrádalo solidní závěr, gradace napětí hezky zvládnutá, dobrý hudební podkres i kamera. Na druhou stranu s odstupem musím říci, že dát tomu jen 3 hvězdy by byla nespravedlnost, Dante Lam je totiž v čele žánrového peletonu, pomáhá razit směr, ostatní mu jsou většinou v patách, jiní nevidí ani jeho záda. (30.10.2010)

Zástupce moderně pojatého východoasijského kriminálního filmu, který ukazuje současnou tvář čínské popkultury. Pokud jde o řemeslnou stránku, nemám připomínek. Podobný snímek by mohl klidně vzniknout v americkém studiu s prakticky stejným výsledkem. Akční scény jsou nasnímané bravurně, v tom problém nevidím. Zato ten prokletý východoasijský sklon k melodramatičnosti výběrem sentimentálního hudebního motivu počínaje a slzičkami na kriminalistově tváři konče, tak s tím už problém mám, a to zásadní. Celkový dojem: 45 %. (25.02.2015)

Jeden nosný prípad, inšpektor Lee, ktorý je uzlom v sieti vztahov, sám zaseknutý medzi ľudskou a profesionálnou stránkou povolania, poznačený najmä následkami snahy odčiniť svoje predchádzajúce omyly, čo akosi nie a nie viesť k niečomu preňho zmysluplnému. Pohybujúci sa v polosvete nasýtenom postavami, ktoré by na šachovnici niesli rôzne odtiene šedej a je len otázkou osobnej voľby, či sa priblížia bielej, či jej protipolu. Fortuna sa ale rozhodla v tomto prípade byť parádne vrtkavá, a nešetrí nikoho, nehodlá nechať nikoho s čistým štítom. Pekne drsné, old school trúbkové, s cynicky ladeným humorom (sem-tam), no najmä návykové svojou atmosférou, príbehom a silou postáv. (06.10.2011)

Dante Lam opakovaně potvrzuje pozici předního žánrového mistra soudobého hongkongského filmu, jehož filmy jsou sice podřízené normám čínského trhu, ale současně oslovují hongkongské publikum výraznými lokálními motivy a silným sepjetím s městským prostředím. Lam tedy zastoupil místo po Johnniem Toovi a Derekovi Yee, kterým sice před pěti deseti lety nesahal po kotníky, ale posléze Lam našel svůj styl a jmenovaní velikáni se naopak ve vidině početného publika vykašlali na kvality a lokální appeal svých děl. "The Stool Pigeon" podobně jako "Fire of Conscience" rozvíjí moralistní příběh o zločincích a policistech, kteří překročili své pravomoci; tentokrát podložený tématem důvěry a zrady, které vytváří napětí mezi postavami. Vyprávění stejnou měrou fascinuje a současně zanechává lehkou pachuť kvůli schematičnosti podřízené nárokům čínského trhu na jednoznačné soudy nad postavami. Podobně i akční sekvence sice na jednu stranu berou dech řemeslnou bravurou, dravě živelným stylem, nápaditou inscenací (famózní automobilová honička a bravurní závěrečná sekvence v nepoužívané škole) i plynulým provázáním atrakcí s charakterizací postav a poháněním konfliktů. Ale přes veškerou dokonalost vyvolává také trochu zármutek nad tím, že už se zřejmě nikdy nevrátí akce zlatých let Hongkongu tepající bezprstředností a přirozeným napětím, jež vycházely z natáčení přímo uprostřed kolemjdoucích. Město už je jen kulisa a ne přímo dějiště, byť tento fakt Lam dovedně maskuje až nevídaně hladkým vyprávěním. (10.05.2011)

Až moc vrstev, až moc velké snahy dát každé postavě a každému detailu příběhu nádech promyšlenosti, osudovosti a emoční hloubky. Informátor na první pohled působí jako jednoduchý film, ale rozvětvením osudů a skoro až "velkolepými" plány tvůrce je jeho výsledná podoba působí nedořečeně a prvky nesourodě. V neposlední řadě je tu trochu televizní vzhled a okamžiky, podobající se spíše kopii Rychle a zběsile než netradičně pojaté infiltrační kriminálce. To označení "cop soap-opera" z obsahu filmu, ať je sebeabsurdnější a možná ani není pravdivé, ale sedí k filmu dokonale. (30.04.2012)