Proti proudu

Ve finale to neni uplne spatny film, i kdyz prvni tretinu jsem vylozene protrpel. Zapletka s duchem a vyrovnani se s jeho dusi je zajimava. Skoda, ze nebylo i ukazano, jak vypada Miguel, ktery hraje fotbal s duchem ci jak s nim soulozi i z pohledu treti osoby (tedy sam). Kamera pekna a herecke vykony uveritelne. Heterosexualni divacka obec musi ocenit krasu herecky Cindy Diaz (bohuzel zde nema profil), ktera ztvarnila jednu z vedlejsich roli- Isauru. (07.08.2015)

Proti proudu zaujme celkem netradičně pojatým milostným trojúhelníkem, jenž se pohybuje mezi romantickým dramatem a duchařským příběhem. Na jedné straně tradiční společnost s těhotnou manželkou, na druhé straně vášnivý románek s volnomyšlenkářským umělcem - a mezi vším se nachází hlavní postava Miguela, který si vše potřebuje pořádně urovnat v hlavě. Přiznávám, že dějová linie s "neviditelným" Santiagem měla svoje rezervy, což však vynahradil realisticky ztvárněný příběh s nejednou silnou scénou. Slabší čtyři hvězdičky! (17.11.2020)

(CINEMA MUNDI 2011) Coming-out drama, která je ozvláštněno tím, že jde o duchařský příběh (ghost story), v němž se jako hlavní jeví svár náboženských tradic a homosexuality. Jinak se příliš ze schematismu podobných queer titulů nevybočuje, jelikož je celé vyprávění předvídatelné, s nedostatečně zadefinovanými pravidly fikčního světa (hlavní hrdina ducha vidí, okolí nikoliv, ale jak může s duchem hrát fotbal?) a neobratnostmi, které mají příbéh posunout dál. Navíc si nemůžu pomoct, ale poetizované záběry společného dovádění dvou mužských postav jsou svou přeestetizovaností poměrně kýčovité, přestože je styl snímku jinak dost realistický. Žánrovou inklinací k duchařině se navíc dílo zpřístupňuje širší divácké obci, ale pak nastává problém s identifikací, protože kdo by se chtěl ztotožnit s ústřední postavou - Miguelem, když jde o sobeckého a egoistického pokrytce, k němuž nelze být empatický? Na klubovou podívanou až příliš mainstreamových kompromisů, na mainstream příliš queer. Oceňuji snahu pojmout téma jinak, ale u toho to taky zůstává. PS: Na výsledném hodnocení se pravděpodobně podepsalo i to, že mi uniklo posledních pár minut (pár - nejspíš doslova), které mi byly následně reprodukovány, protože projekce měla na Mezinárodním filmovém festivalu Cinema Mundi téměř půlhodinové zpoždění (ok, 26 minut) a já musel stíhat další snímek. Nehodlám ale přidávat hvězdičky jenom proto, že následný raut nabídl řadu chutného jídla, což s hodnocením filmu nesouvisí. (06.03.2011)

Nadpřirozenem okořeněný snímek řeší otázky vypořádání se s vlastní identitou v tradičně uvažující společnosti. Film je velmi citlivě natočen tak, že se můžeme přiklonit na stranu všech protagonistů, film tak nemá žádné záporné role. Prolnutí tradice a odlišnosti je v Proti proudu zpodobeno velmi přesvědčivě a emotivně silně. Hudba: Selma Mutal Vermeulen - brnkání na kytaru a na klavír se občas prolíná s tklivými smyčci. Hudba je vcelku podařená, její jednotvárnost je však časem únavná. (07.03.2011)

Boj proti zakořeněným tradicím je vždycky těžký a v tomto to bylo názorně ukázáno. Poetika filmu byla odlišná od toho, než jsem zvyklý z evropských či amerických filmů a možná proto se mi to libilo o to víc. Tento citlivě natočený film mi navíc přišel přirozený a nemoralizující a proto jsou 4 hvězdy jasné. PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (03.12.2012)