Pesničky z Repete

Velice kvalitní písničkový cyklus, který přišel v čase, kdy se, jak trefně konstatoval textař Kamil Peteraj, mediální prostor silně anglifikoval a po písničkách se slovenskými texty vznikla najednou mezi určitou částí slovenské veřejnosti jistá poptávka. A taky to byly úspěšné hity z minula, které si pamětníci rádi připomenuli. To vše bylo děláno velice vkusně s nezapomenutelným průvodním slovem Ivana Krajička (později Zory Kolínské). Jinak pokud jde o samotné písničky, zdaleka se nejednalo jen o převzaté zahraniční písně (které nota bene jako takové ještě nemusí být automaticky odsuzovány - mnohdy byly lepší než originál), ale i o původní songy z domácí provenience. A připomínali se tady především domácí slovenští interpreti (včetně těch, kteří už v té době nežili - např. Duchone ve znělce), ale i pár českých hostů (Alena Tichá, Eva Pilarová, Milan Drobný atp.). No a samozřejmě je potřeba se zmínit o vokální skupině TREND, která zde zpěváky nejen doprovázela, ale sem tam si nějaký ten kousek taky sama střihla (např. Žltá rieka byla v jejich podání naprosto jedinečná).... Ještě bych opravil jednu chybu v obsahu: Diskotéku pre starších moderoval Krajíček v 80.letech, po ní přišla na řadu relace Smiem prosiť? a až potom se (v roce 1993 - ne 1986, jak je zde mylně napsáno!) objevilo Repete. Jistě, tyto relace mnohé spojovalo - chtěly připomenout starší písničky , ale zároveň se i v mnohém lišily (např. i tím, že v každé z nich účinkoval jiný orchestr) a byly trochu jinak koncipovány i dramaturgicky (Diskotéka a Smiem prosiť? nebyly soutěžní relace atd.) ...Na Repete se od té doby, co skončilo, pokoušely navázat jiné písničkové relace, ale žádná z nich už nikdy nedosáhla jeho věhlasu. I z toho důvodu by bylo hříchem dát jiné hodnocení než 5* . (17.07.2012)

Znacka - REPETE - to je neprekonatelny zabavac a konferncier - IVAN KRAJICEK. Skoda, ze tak skoro odisiel do hudobno - kulturneho neba. Velmi dobre si spominam na ich vtipne scenky najme so ZOROU KOLINSKOU a dalsimi spevakmi, ktorych v 90. rokoch vytiahol naspet na hudobnu scenu. Spomeniem najme - KAZIKA, LAIFEROVU, GRUNA, VOLEJNICKOVU, WEITERA, MAZIKOVU, VASEKA, STASAKA, KOCIANOVU, KONARIKA, SZABOVU, TICHU, ONOVU, SVERCELOVU, OLLARYOVU a dalsich. Pametam si, ze v tychto rokoch ich brala najme starsia a stredna generacia a ich najme slovenske pesnicky zaplavovali a osviezovali nase slovenske kulturaky, radio a TV. Doplnam par ukazok - http://www.youtube.com/watch?v=2wbMs9MB3Gc&feature=relmfu a http://www.youtube.com/watch?v=0zSBhwXHRHA&feature=relmfu (29.07.2012)

Nemusím hip hop a vyhýbam sa technu. Ale ak je niečo, čo skutočne nenávidím, tak sú to práve slovenské "šlágre", alebo "evergreeny". Myslím si, že sú to piesne hrozné, lacné a bez vkusu a prídu mi až tak príšerné, že ich nedokážem počúvať ani zo srandy. Ale možno to nie je len piesňami, ja totiž neznášam celkový štýl 80. rokov v Československu (to snáď boli všetci hluchí a slepí?) Najhoršie je, že všetky piesne sú nechutne jednoduché a chytľavé a stane sa mi, že po nechcenom vypočutí ľubovoľného šlágru, si tento šláger začnem pospevovať (preklínam ťa Diridonda). To je to najhoršie, čo môže byť. Potom sa už len Joker s Batmanom stanú kamarátmi a celý svet môže ísť do hája. (03.01.2011)

Oh, Repete som sa dívala s rodičmi keď som bola malá, asi tak 10 rokov dozadu (8 mi bolo). Spevákov som nepoznala, orchester som neznášala a 3 vlniace sa prerúžované tety vokalistky ma nehorázne iritovali. Odvtedy sa nič nezmenilo. Rodičia si pospevovali, mne tie songy trhali uši. Im to pripomínalo mladosť, mne nič. Možno aj ja budem raz deťom spievať napríklad Rytmusa (k tomu sa za triezvosti dúfam nedostanem). A vôbec sa nebudem hnevať, keď keď ma pošlú niekde. Preto: Vráťte sa do hrobu! Alebo sa aspoň stiahnite z obrazoviek. (16.07.2010)

Ono to za úspech vďačilo hlavne tomu, že to dávali v časoch mečiarizmu. Vtedy prakticky v telke nechodilo nič... Z relácií ešte možno "Zoznámte sa prosím" s M. Markovičom. Malo to istý nádych veľkosti (obrovská sála) i pompéznosti (orchester). Nikdy nezabudnem keď mali toľko korešpodenčných lístkov doručených do súťaže, že si museli zaobstarať dve obrovské osudia... (23.07.2010)