Pan Wolodyjowski

Historický kostýmní romantizující velkofilm, s jehož výrobou má polská kinematografie a specielně Hoffman velké zkušenosti. V porovnání s francouzskou tvorbou se bere o poznání vážněji, dialogy mají nižší kvalitu a pokulhává milostná linie. Velkolepé jsou naopak heroizující bitevní scény s davovým komparsem, nicméně v detailu vychází vše podstatně hůř, je to podobné jako v Ozerovových válečných velkofilmech, kde davové scény s vojenskou technikou vypadají impozantně, ale pokud se kamera soustředí na konkrétního vojáka, je výsledek žalostný. Pokud bych měl možnost výběru, pak takové Angelice dám jednoznačně přednost. Celkový dojem: 50 %. (16.09.2009)

Je trochu ironií, že z filmové trilogie považuji tento film za nejzdařilejší a naopak v rámci knižní série za nejslabší. Hoffman dokázal podat stravitelně onu nezáživnou první polovinu knihy mapující hlavně milostné linky mezi postavami a když přešel do válečného prostředí působil film zajímavě, výpravně a hlavně uvěřitelně (narozdíl od Ohněm a mečem). Velké plus má Hoffman za upozadění nesnesitelného Zagloby. (01.03.2015)

Výpravný velkofilm, který však ještě nemá tak perfektní výpravu a souboje jako pozdější Potopa, přesto herci velmi dobří, perfektní kostýmy, slušné OST. Svérazné charaktery Sienkiewicze vskutku ožívají, doba, kdy muži neváhali hrdině nastavovat svou chest, aby měli čest je skutečně romanticko-dramaticky rozervaná. Typově byli herci na svoje role vybráni velmi dobře. Příběh se postupně rozvijí do vysokých otáček, jen ten závěr nebyl podán dostatečně strhujícím způsobem jako v knižní předloze. (08.01.2023)

Slavný historický film z r.1969 v polské produkci. Výborně natočený, výborně zahrán. Není divu, vždyť jsou to jejich dějiny. A kdo jiný by dokázal "prosze pana" zahrát lépe historický námět, než národ, jehož se to bytostně týká ! Jedná se o poslední díl histor. trilogie podle románu Henryka Sienkiewicze (nositele Nobelovy ceny za literaturu). (14.05.2009)

Ač se jedná o třetí díl historické trilogie, Hoffman jej natočil jako první a je to poznat, jedná se o nejslabší článek. Lze jej srovnávat s Potopou, protože ta je k němu rokem vzniku nejblíže (první díl Ohněm a mečem vznikl až o 30 let později, samozřejmě s jinými technickými možnostmi natáčení). A v tomto srovnání je poznat, jak Hoffman postupně zraje. Zatímco Pan Wolodyjowski, který trvá 2,5 hodiny, obsahuje dost hluchých míst a občas jsem se opravdu neubránil sledování časomíry, pětihodinovou Potopu jsem absolvoval v napětí a "na jeden vrz" (a to jsem se začal dívat ve 21:30). Oproti Potopě se také nepříliš povedl scénář a finále filmu. Ukončení Wolodyjowského kariéry proběhne tak nějak mimochodem (za opravdové vyvrcholení se dá spíše považovat narážení na kůl ve dvou třetinách děje) a kdo nečetl Sienkiewiczowu trilogii (já naštěstí ano), nebude mu u některých postav moc jasná motivace k jejich činům (naproti tomu Potopa je dílem samostatně životným a vychutnají si ji i předlohou nepoznamenaní čtenáři). Po zhlédnutí celé trilogie bilancuji: Potopa*****, Ohněm a mečem****, Pan Wolodyjowski*** (07.08.2009)