Recenze (1)
Krátký dokument s hraným rámcem. Stařičký Smetana sedí (za zvuků Z českých luhů a hájů) pod stromem, rachitickou rukou trhá krajíc chleba poskakujícímu ptáčkovi a do hlíny kreslí několik taktů čehosi. Pak přijde domů (cestou mu holčička políbí ruku, on jí pohladí po hlavě a pak vytáhne z peněženky minci, kterou holčičce dá), chvíli doma přechází a pak začne psát Vltavu. Vizualizace se bohužel moc nepovedla, jihočeská veselice trpí opakováním stejných záběrů (vůz s chasou vyjíždí ze statku snad třikrát) a nejhůř dopadly rusalky tančící při měsíčku - tak strašnou choreografii snad zplichtili ochotníci jako improvizaci. Dále zvuková stopa trpí syndromem staré přeskakující gramodesky - a přes to, že se filmařům ještě podařilo zachytit jakési proudy, které teď jsou na dně jakési přehrady, je jinak tento dokument dost o ničem. Délka cca 23 min. (z toho samotná skladba Vltavy má délku cca 12 minut). ()