Koizora

Nesmělá holka potká rozjíveného kluka s cool nablond obarvenými vlasy. Jak to asi může skončit? Příšerně. Takovou nálož drasťáků jsem od romantického filmu nečekala. Běžná kinematografie by si vystačila s jediným na celý film a tady je jich hnedle několik. Hlavní hrdinka se z ran osudu vzpamatovává až překvapivě snadno, na to jak je mladá a nezkušená, ale dejme tomu, že i mladičké středoškolačky můžou být z ocele. Dost mě překvapilo, že nikoho nenapadne zavolat policii, přitom tady jde o závažné zločiny. Tragédie poněkud nahlodají pevné pouto milenců, aby se pak rozbilo úplně… Nebo snad ne…? _____ Jo, a konec už s emocemi totálně ustřelil. To bylo, jako by mi autoři filmu mířili na hlavu emočním kulometem. Takové završení romantických příběhů jsem viděla xkrát. Tentokrát natažené přes únosnou mez, jak délkou, tak podpásovým dojímáním. Za mě to získalo leda mínusové známky za faleš. _______ Upřímně, nějak jsem nevěřila lásce mezi Hirem a Mikou, spíš mi to připadalo jako běžná plytká středoškolská romance než osudový vztah. Možná to podali slabě herecky, možná mě rozptylovaly Hirovy blonďaté vlasy, které vypadaly příšerně, možná jsem byla jen naštvaná, že se zase dívám na hrdinku, která ušlechtile trpí, což je vydáváno za správné chování pro dokonalou ženu. SHRNUTÍ: Tohohle kluka jsi, Miro, fakt potkat neměla. Jo, a v knihovně se takový věci nedělají, aspoň ne v čase výuky. (03.04.2019)

Je divné, že mi dvouhodinový film občas připadal delší, než 4,5h dorama, ale je to tak. Přitom se film v úvodu a v několika dalších věcech drží předlohy přesněji (telefonování na úvod, ohrožení rodiny Miky), což oceňuji. Mičin otec se mi ale v doramě líbil nepoměrně víc, stejně tak i její kamarádka a její kluk. Naopak ve filmu se mi líbila víc Hirova sestra (Karina) a Yu (Keisuke Koide), který byl navíc tak nějak logicky uvěřitelnější. K postavě Hira: Koji Seto z doramy mi sedl mnohem víc. U Miky to není jednoznačné. Jui Aragaki znám jako o osm let starší a dospělou Okitegami Kjóko. Zatímco Erena Mizusava ve svých šestnácti Miko prostě “byla”, Jui v 18/19 předvádí herecký výkon a v určitých okamžicích vypadá jako děvčátko víc, než reálně mladší Erena (která je ale zase naopak v některých okamžicích doslova superněžná). Těžko říci, co je lepší, hodnotím je nastejno, což znamená prvotřídně. Zajímalo by mě, co bych říkal, kdybych film viděl jako první, ale stejně si myslím, že je Hiro v doramě lepší. P.S. Potěšilo, že má film i dorama stejnou úvodní hudbu i grafiku. Připadal jsem si jako doma. (12.09.2018)

Nemám nic proti dívčím románkům. V tomto případě jsou ovšem zápletka/postavy/dialogy tak za (odbarvené)vlasy přitažené/ploché/klišovité, že to dobře zvládnutá režie a atraktivní technická stránka nemají šanci zamaskovat. Autorka přes mobil psané předlohy má totiž do spisovatelky či scénáristky opravdu daleko. Možná by pomohla maximální věková hranice, ale i moje manželka v současnosti odhadující svůj mentální věk na devět let, to ani s romantickou náladou nevydržela. (25.08.2010)

Tedy začít hezkou hudbou a předhodit mi pod nos hned na úvod roztomilé a velmi půvabné japonské středoškolačky je bez debat zaručený způsob, jak upoutat mou pozornost :-) Ale zpět k věci - objektivně vzato jde o poměrně milý a hezký příběh o prvních láskách, nicméně někdy jsem z toho měl smíšené dojmy - troufl bych si říci, že obsah je tu jaksi příliš zhuštěný a v jistých ohledech hůře uvěřitelný, moc událostí na cca 2h film, což mne přivádí k myšlence, že seriál by mohl v tomto ohledu vyhovovat více a určitě se na něj s odstupem času ještě podívám, zajisté nabídne více prostoru k propracování všech událostí. Ale ani zde jsem se nenudil a i přes někdy slabší herecké výkony šlo o příjemný zážitek, na kterém má pochopitelně u mne osobně obrovský podíl nádherná a moc roztomilá dívka v roli Miko - její krása i příjemný hlas mne u obrazovky udržely naprosto bez problémů i přes výše zmíněné nedostatky. 77% (29.01.2017)

I když už to bude přes rok a něco, co jsem viděla dorama, tak podvědomě srovnávám a vědomě musím uznat, že se mi líbilo o něco více. Nechápu, že takový příběh se mi více líbí roztahaný do šesti dílů, než v podobě filmu o dvou hodinách. Prostě se mi v dorama více líbily výkony hlavních představitelů a Mičiina tatínka. Vůbec mi v dorama přišli všichni sympatičtější. Stejně jako dorama i film dojme. Tenhle příběh to prostě umí až moc dobře. I ten konec u doramy se mi líbil víc. Další věc je, že i když je to film, tak zaujímal větší časové rozpětí v jejich životech, a to se mi moc nelíbilo. Naopak tady se mi více líbil jejich začátek - hovory přes telefon (v dorama to bylo takové "akčnější"). A prosím, mohl by mi někdo vysvětlit, proč jsem si na konci začala zpívat: "Je mi záhadou, že i když život chystá ránu za ránou, jsem stále optimista, optimista kterýmu se momentálně nedaří."? Díky, vážně by mě to zajímalo... (24.10.2010)