Drnovické catenaccio aneb Cesta do pravěku ekonomické transformace

Drnovické catenaccio bylo pro mne nejslabší právě v tom, co jsem očekával jako sílu, a to je humor, který byl roubován násilně a často hluše. Film však selhává i v mnoha dalších ohledech. K tématu, které na jednu stranu bere poměrně dopodrobna a na druhou kolem něj krouží z takového nadhledu, že jej není pomalu ani vidět, se nedozvíme mnoho. To co se dozvíme, je buď obecné a nebo by to naopak potřebovalo obecný základ. Nahrané scény jsou trapné, vystupující komentátoři toporní, působí jak kdyby jim bylo řečeno, pane Petříčku, vy budete dělat sportovního komentátora, já vim, to vy nejste, ale zkusíme to, třeba z toho něco vyleze, a nápad z dinoparkem jsem taky nějak nevstřebal. Přesto jsem film viděl rád. Tak a co teď... (16.02.2011)

Neinovativní a negeniální dokument. Největší přitažlivost spočívá v tématu a účinkujících filozofech (to přitáhlo mě). Přestože jsem se dozvěděl několik zajímavých věcí, tak spokojený rozhodně nejsem. Podivný voice-over vypravěče hlubokého a dramatického hlasu má zřejmě být stmelovacím prvkem, narativním pohonem a emočním vtahem do filmu... Přehnanost a nepatřičnost podobného prvku diváka ovšem jen od samotného filmu vzdálí.. No a takhle je to asi se vším. Dinopark jako metafora je tak mockrát nadužívaný, explicitně zdůrazňovaný a připomínaný, že kouzlo odezní... Rozhovor střídá rozhovor, názory filozofů a ekonomů jsou mnohdy velmi zajímavé (ale nakonec stejně pominou dřív než vůbec začnou) a my si uvědomujeme, jak jsou všichni zkorumpovaní, nebo alespoň v 90. letech byli... Musím ocenit práci s kamerou, která mě místy mile překvapila. Líbí se mi i některé další dílčí nápady, ale celek ponechá za sebou rozpačitého člověka, který by se rád dozvěděl víc, ale zároveň je vděčný, že už ten místy nudný dokument končí.. To by se zřejmě u Vachka nestalo (13.03.2011)

Kolik znáte podnikatelů, jejichž prosperující firmu nastartovala kupónová privatizace???.... Co tvůrci hledali? Co se chystali objevit? Slavnou éru drnovického fotbalu, tedy příběh, kterak český Honza uskutečnil zázrak !? (Navzdory Pražákům!!!) Spíš pozadí onoho zázraku a že to avizované - ,,i z malých poměrů se díky nadšení dá dokázat hodně“, má reálnější základ v černém TUNELU! Obsah je vcelku zajímavej, protože sleduju fotbal, pamatuju tu dobu a znám ony kauzy. Ale o fotbal tu jde až v druhé řadě! Nešťastná se mi zdá forma vyprávění, protože není moc přitažlivá ani vtipná a já nechápu (na rozdíl od principu funkčnosti ekonomiky za socialismu), jak mohl jít tento dokument do kin a upřímně lituji ty, kteří tam na něj šli. Za stejný prachy by se totiž mohli nudit na kdejakým fotbalovým stadionu! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Potřebuji vysvětlit pojem ,,EKONOMICKÝ TUNEL“. 2.) Jsem z Vyškovska a stále fandím!! 3.) Zjistím, kde vznikl základ pro současnou ekonomickou krizi. 4.) Alespoň jednou jsem slyšel slova: SETUZA, RADEK DRULÁK, KARAMELKY, LTO, CHEMAPOL, JAN GOTTVALD. PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (15.01.2011)

45th KVIFF 2010 - DOCUMENTARY FILMS - OUT OF COMPETITION - Dokumentární filmy - Mimo soutěž (Drnovické catenaccio aneb Cesta do pravěku ekonomické transformace / CATENACCIO A LA DRNOVICE OR JOURNEY TO THE BEGINNING OF THE TIME OF ECONOMIC TRANSFORMATION / Drnovické catenaccio aneb Cesta do pravěku ekonomické transformace) (24.08.2011)

Není to úplně dokonalé jako plnohodnotně vnímaný film - v podstatě je to hodinová reportáž jako vystřižená z Reportérů ČT, jenom záměrně natočená na 16mm a plná kameramanských výletů do sklepení, půd nebo nevětraných chodeb drnovického "svatostánku", takže to celé trochu připomíná např. cimrmanovského Posla z Liptákova. A to je právě kouzelné. Komentáře Miroslava Petříčka, Václava Bělohradského nebo Petra Fischera (dříve komentátor a šéf kulturní rubriky Hospodáře, dnes šéf kultury na ČT a vystudovaný filozof), detailní výklad tunelářských mechanismů... Neúprosný film o našich novodobých dějinách, který si vybírá jednu zdánlivou drobnost, aby na ní ukázal, jak se u nás vydělávají peníze. K dokonalosti mu chybí snad jen fakt, že některé věci dělá bezpečně "z povzdálí" několika let a se stejnou vervou se nepouští do věcí ukrutně aktuálních. Nicméně, jak ve filmu i zazní, když jde o miliardy, tak se začíná střílet - možná tak zaplaťpánbůh, protože se můžeme těšit na další Procházkovy filmy! (konečně už jeden z jeho starších snímků Papírový atentát ukázal režisérovu reportérskou duši a ochotu točit jinak netočené) (28.08.2010)