3

Slovo komédia v popise žánrov je veľmi zavádzajúce a mätúce. Drei je pre mňa skôr filozofickou a psychologickou drámou, ktorá môže vyvolávať polemiky. Humor sa tu vyskytuje v stopových prvkoch a aj to v situáciách, kde sa dá očakávať najmenej a je viac než čierny. Drei ovplýva veľkým cynizmom (alebo absolútnym realizmom?!), Tykwer upustil od výraznejšej lyrickosti a rieši veci menej sofistikovane (aj keď si neodpustí umelecké vložky ako balet, čiernobiele kompozície a pod.). Nie je to na škodu a hoci to nie je pecka typu Parfem, tak Drei má v sebe hĺbku, silu výpovede a hlavne nastoľuje témy, ktoré iniciujú diskusiu. Klobúk dole pred hercami, hoci priznám sa, že Sophie Rois mi bola rovnako sympatická asi ako ranné vstávanie o piatej. Čo si Tykwer zachoval je jeho kreativita, estetické cítenie a kamera. Potešila aj geniálna pieseň Space Oddity od DB, pri voľbe ktorej sa tiež do istej miery prejavila Tykwerova hravosť (alebo je to len náhoda, že ten "Major Tom" o ktorom sa spieva má rovnaké meno ako je meno tvorcu"?:) (15.11.2011)

Tykwer umí točit i psát a je radost sledovat jeho vyprávění. Možná je tentokrát příběh až příliš čitelný a konstrukt má tak tlusté sloupy, že se obcházejí dvě hodiny, ale když někdo umí... Kamera v pohybu, agresivní vizuál je zpět, uhrančivý soundtrack, zábavné a akční dialogy, spolehliví herci. Znalci vědí, že se zde bude skládat pocta architektuře a urbanismu. Láska zvítězí a příběh je přijemně originální. Těším se na další produkt tohoto neměckého mistra! Asi takhle on miluje ji, ona jeho, ale navíc on i jiného a ona taky, není to tak jde čas, je to Tom Tykwer!... 80% (19.04.2011)

Je mi špatně, když na tenhle snímek pomyslím. Za mě říkám, už NIKDY. Jako drama Drei funguje mizerně, jako komedie hrozně a jako perverzní "prasárna" skvěle. Zajímá mě ledacos ve filmech a dosti překousnu, ale pokud se musím dívat na dva chlapy, jak si to spolu rozdávají, tak je něco špatně. Až někdy v budoucnosti budu na chlapi, tak se rád podívám, ale do té doby se budu tomuto Německému skvostu vyhýbat obloukem... 2/10 = 20% (23.04.2012)

Rychlokurs bisexuality v německy chladném manuálu...Osudy izolované, osamocené a nahodilé stejně jako mozaika dělených a roztříštěných filmových políček...Pokus o globální lidskou i společenskou reflexi na pozadí jednoho vyhořelého vztahu, která bohužel z každého záběru polopaticky křičí o tom, že je hlubokou uměleckou výpovědí, a bere si do úst Shakespeara, muslimské šátky i buněčná dělení...Já v tom shledávám jen prázdnou intelektuální podbízivost a necílený chaos... (02.08.2011)

Díky Tomovi Tykwerovi už jsem moudřejší ohledně rakoviny varlat. Přesně vím, jak to vypadá, když se koule šmikne. Dokonce už si dokážu i živě představit, jak taková koule vypadá. Přitom nějaký čas to pro mě byla živá noční můra. Koule prostě byly koule a na ty se nešahalo. Ale tak dobře. Nemám z toho vysloveně fóbii, abych začal ječet a skřípat zubama, jako takový Johnny Depp když vidí klauny. Prostě jsem to přežil. Co mě ale vysloveně nebavilo, tak to byl další průběh samotného filmu. Jednalo se o takový pseudo romantický film, který měl jednou pobavit, podruhé zachmuřenou scénou zaujmout a celý ten paskvil měl dohromady dát vcelku zajímavý film. Tedy podle zdejšího hodnocení. Musím říct, že mně to ale nepřišlo vůbec zajímavé, ba naopak. Každopádně svoje chvilky to určitě mělo, jenže film nemůže být zajímavý chvilkově, ale v tomto případě celých 119 minut. A tenhle to prostě podle mě vůbec nezvládl. (12.09.2012)