Požáry

silný film toto by o sebe žiadny Palestínčan ani arab nenatočil, to muselo byť natočené belochmi, super hudba .. mňam .. krásny herecký prejav zeny čo spieva ... veľmi silný príbeh s emotívnym záverom ... predstava "ležať nahý v hrobe dole tvarou bez kameňa na vrchu sama (nikdy spolu)" musela byt pre žijúcu silno veriacu ženu zdrvujúca :( (08.07.2014)

Ano, silné téma, ale podané tak nějak... na jednu stranu drasticky a násilně, abychom jako viděli, jak se muslimové a křesťané vraždili na potkání (teď mám pocit, už vraždí jen muslimové křesťany), včetně zastřelení malého dítěte, aby se nám pak začala skládat podivná historka o rodině, otci a dětech a tak, náboženství ustoupí stranou, objeví se pár multikulturních moderních narážek, a celé to přes veškerou snahu o syrovost vypadá jak vycucané za každou cenu z prstu. Jo, a ten překvapivý a šokující konec, nemůžu si pomoct, ale vzpomněl jsem si v té chvíli na Cimrmany. (15.06.2017)

Tento film je silno depresívny, vie chytiť za srdce, odohráva sa vo veľmi frustrujúcom, skazenom a strachom nasiaknutom prostredí, kde v jednom okamžiku ste a v tom druhom už nie. Je tu zobrazený moderný fanatizmus kvôli viere, ale viera nezabíja ľudí ani im nechce uškodiť, to len ľudia sú tak naivný a sprostí, že vraždia akože kvôli viere, žiadne z náboženstiev sa takto chovať nesmie, nieje to morálne a ani ľudské. Brutálne prepracovaný príbeh, slušná kamera, pôsobivá citová vydieračka a keby som to tým hercom veril, čo neveril, tak dávam 5*, takto to je za 4*. (10.09.2015)

Odhliadnuc od hlúpeho a nepochopiteľne krutého zachovania sa matky voči svojim deťom, ide o veľmi pútavo natočenú drámu so zaujímavým pátraním po vlastných koreňoch, všadeprítomnou depresiou a bezútešnou atmosférou. S jednaním matky som však ani v najmenšom nesúhlasil. Niektoré tajomstvá by si mal radšej človek so sebou zobrať do hrobu, aby prípadne nemohli ublížiť aj iným. To je aj tento prípad. 75/100 (29.02.2016)

Nevím proč, ale já tam toho Sofokla od začátku cítil. Každopádně, kdyby jej Villeneuvův hrdina četl, nemusel by se tento již omšelý mýtus promítnout i do jeho osudu. Takto navíc zůstává určitá pachuť účelovosti a prvoplánovosti, když jinak sympatický příběh vyústí do toho nejnepravděpodobnějšího a navýsost naivního finále. Incendies (oceněný nominací na Oscara za nejlepší cizojazyčný film) se netají velkými ambicemi. Oplývá velkými gesty a vášněmi jako z klasické literatury. Hněv. Křivda. Opovržení. Pomsta. Láska. Odpuštění... Hotový symfonický orchestr svíjející se v dionýsko-apolinských rozepřích pod taktovkou Richarda Wagnera. Magnifique! Bombastique! Ale hlavně jako vychytralý patetik se zde Denis Villeneuve předvedl. Do jaké míry je portrét blízkého východu relevantní, nechť posoudí jiní. Rád bych jenom podotknul, že snímek není nějakým hutným psychologickým dramatem, ani žádnou studií vztahů v arabském světě, ač se tak celou dobu tváří. Ve své podstatě je to pouhá detektivka na pozadí emotivního světa a rozechvělých zjitřených ran. Takhle film začíná a takhle taky končí, ačkoliv si nejsem jistý, do jaké míry šlo o záměr autora. Přes všechny výtky však musím hodnotit poměrně vysoko, a to z formálních důvodů (režie, kamera, střih, narace, skladba dějových linií, přes delší stopáž absence hluchých míst,...). Že je Villeneuve talentovaným tvůrcem, bylo ostatně mým vstupním předpokladem pro shlédnutí tohoto filmu. (27.06.2011)