Obsahy(1)
Príbeh o chlapcovi, ktorý sa učí hrať na klavír v bizarnom svete bez hraníc. (ScarPoul)
Recenze (19)
Film je sice nazvaný Vnější svět (nebo Svět mimo nás), ale je tak snadné vidět paralely a inspiraci ve světě kolem nás, až z toho člověku není dobře. Málokdy jsem nějakým filmem tak fascinovaná a zároveň si říkám "Kdy už to sakra skončí?". Skoro to vypadá, jako by se David Lynch dal na animaci a halucinogeny po kýblech... Hrozně rozporuplné, ale po prvním shlédnutí za 5*. ()
Svet mimo nás je bizarné, erotické, násilné a neskutočne čiernohumorné dielko, v ktorom neexistujú pravidlá, ani ucelený príbeh, ale ktoré - a to je to čo z neho robí niečo neskutočne nové a niečo na čo sa dobre pozerá - aj napriek svojej nezmyselnosti funguje presne tak ako má. Scéna z lietajúcim tanierom alebo fuck yourself ma rozosmiala ako to už dlhú dobu nič podobné nedokázalo. ()
Po prvních minutách jsem neměl pocit, že by mě to mohlo zaujmout, a to jak vizuální stránkou, tak i tím, o čem snímek je. Sám se prohlašuje, že je o ničem, ale to je nakonec právě jeho kouzlo. Sled scének, které nemají žádnou souvislost, mnohdy jsou o ničem, ale většinou jsou krásně absurdní a také vtipné. Překvapivé a krásné. ()
Fuj..pardon ale tohle je HNUS...sdělit něco světu kolem sebe tímto způsobem je....nemožné. Pomocí jakýchsi šablon "dosových" her nebo ťamanských anime bez obrysu je neskutečně dětinské a ještě k tomu takové bizardní situace něco jako německo-irský silně zbabraný způsob napodobit Happy Three Friends,které sice nemusím ale stokrát raději se na ně podívám než na toto..děsné!!!! ()
Film, který v sobě zdrcujícím způsobem spojuje svrchovanou lehkost, sdělnost, zručnost a svobodu animované tvorby s temnou beznadějí a zoufalstvím, které autor v ledově klidném tempu neúnavně rozvíjí na všech rovinách, dovádí do všech nejneočekávanějších konců. Krása a inteligence tu sebevědomě dýchají z každé plochy a čáry, tahu a tvaru, ze smršti neotřelých nápadů, promyšlených gradací, z volnosti a nezávislosti na čemkoli, co v animované tvorbě doposud vzniklo, z řízených rojů pronikavých point, z barev, odkazů (viz komentář uživatele Vančura), vtipů, z toho, jak boří všechna zavedená pravidla a tabu, kterých jsme se přece jen nezbavili, aniž by potřeboval být nevkusný. ** Ze všeho vyzařující ironie vám od hluboce tísnivého vyznění nepomůže, neboť je v průsečíku, je hnacím motorem filmu, generátorem skepse a únavy: pořád vám tane na vědomí, že tak fenomenální talent, nespoutaný bystrý duch nám v desítkách neuvěřitelně nabitých a přitom ladných a plynulých mikroscén nastavuje znovu a znovu zrcadlo marnosti, beznaděje, absurdity, v níž ústí veškeré snažení. ** Postavy toho světa jsou jedinečné, každá už podle vzhledu a atributů vzbuzuje sposutu otázek, zvědavosti a nadějí, "vnější svět" je inovativní geometrickou analogií rozmanitých světů z Pátého elementu a Blade Runnera, a je ještě mnohem méně nadějný - všichni jsou strnulí, neteční, vlažní, nízkoenergetičtí, předem odsouzení ke špatným koncům, nic nefunguje podle očekávání, všechna překvapení jsou bez výjimky kreativními variacemi na prohry, smrti, bolesti, ubližování, zániky, na znovu a znovu ověřovanou marnost snažení. ** Není to žádný "cizí svět", je to výpověď nadaného mladého kluka o světě, ve kterém žije. Takhle nějak momentálně evidentně nejen já vnímám zakonzervovanou mrtvičnatou Evropu, která už dokáže jenom unaveně a vyděšeně rozeznat, kdykoli někdo vykročí jinam, a hodit mu tisíc připravených klacků pod nohy. ** A přesto je tenhle kluk O'Reilly a jeho umění právě vší tou poetikou, novostí, svěžestí, silou, nadhledem a vtipem obrovskou nadějí a ve mně na konci jeho filmu zůstalo vědomí krásy a úleva, že tady někdo takový je. ()
Galerie (1)
Photo © David O'Reilly Animation
Reklama