Justin Bieber: Never Say Never

Dokument jsem shlédl a po přečtení několika vyloženě nenávistných komentářů mi je smutno z toho, v jaké společnosti to žijeme. Lidé se snadno nechají masově zmanipulovat k hromadné, hysterické a nesmyslně vsugerované averzi, aby si mohli hrdinsky vylít žluč na nebohého análně zneužívaného autisty, který je obětí nelidských marketingových kreatur. Nevinné dítě, jenž při porodu vypadlo ze zanedbané vagíny hlavičkou na kamennou dlažbu městského náměstí, mohlo mít při zajištěné psychiatrické péči a pravidelné dávce léků před sebou alespoň jednoduchý hezký život s omalovánkami, bonbóny a pestrobarevnou kazajkou. Místo toho jej banda pragmatických sviní navlíkla do transsexuálních růžových hader, vlasy mu potřísnila semenem a vyslala ho poskakovat, vzdychat a pištět na pódium mezi krvelačný dav dvanáctiletých produktů lobotomie. Proto uděluji pět hvězd, abych dal všem na vědomí vážnost situace a abychom my, citliví a empatičtí, kterým není toto zneužívání mentálně retardovaných lhostejné, mohli proti tomuto zvěrstvu zakročit. Nezapomínej, pomoci můžeš i TY! (19.11.2013)

Natáčet dokument o někom tak mladém mi přijde samo o sobě lehce kontroverzní, nicméně - ono to fungovalo. Aby ale byl dokument prospěšný, musí být divák při smyslech a nenechat se obalamutit snahou o (jak jinak to říct) "útok na city", která bohužel přišla asi po 30 minutách dokumentu. Od té doby to šlo už více méně jenom z kopce a dělalo to na mě tak nějak dojem, že cílová skupina jsou Bieberovi odpůrci, kterou se snažil Jon Chu obměkčit perfektní řemeslnou prací a tak nějak těžko uvěřitelnými záběry z minulosti (i "současnosti"), o jejichž autentičnosti by pravděpodobně nemělo smysl ani spekulovat (příklad za všechny: scéna s holčičkou s houslemi na ulici). Podtrženo sečteno - v celku dobře zpracovaný dokument o tom, jak vzít (podle mě neoddiskutovatelný a ohromující) talent a změnit jej v mainstreamový hovadismus. Možná, že až Bieber přestane mutovat, začne tvořit kvalitní hudbu, třeba "jen" jako bubeník. Přes původní obavy jsem rád, že jsem snímek shlédl! Mimochodem: díky profilu tohoto filmu zde na ČSFD považuji veškeré zdejší hodnocení za irelevantní a pravděpodobně ve šlépějích některých uživatelů začnu svůj ČSFD účet také využívat jako prostor pro léčení komplexů :-) Na 4 hvězdy to není ani náhodou, ale vzhledem k tomu, jak je zde snímek nechutně podhodnocený mám nutkání dát i 5. (25.09.2011)

Je mi dobře, a ani nemám sklony k omdlévání. Jen proto, že témeř polovina dnešních obyvatel této planety nenávidí Justina, neznamená, že já se budu řídit jejich názory. Ne. I když nemám tohoto chlapce moc v lásce a nejsem posedlá tzv.: "bieber-feaver" neznamená, že dám automaticky ODPAD. Myslím že má talent, a dostane se ve své kariéře hodně vysoko. Každý má přeci svůj názor, a tohle je ten můj. Jen kvůli pár jedincům ho měnit nebudu. A mimochodem, dokument je moc pěkně provedený a já doporučuji shlédnout. (04.07.2011)

Hudobná tvorba tohto mladého speváka ide vážne mimo mňa, ale keďže je okolo neho taký obrovský celosvetový boom, bol som zvedavý na jeho životnú story. Na moje prekvapenie to vôbec nebol 60. najhorší film na čsfd (umiestnenie v čase písania tohto komentáru), ale poctivý dokument o ceste odnikiaľ niekam. A napravil aj moj obraz o ňom. Chalan očividne talent má a nejde o rýchlokvas z nejakej hudobnej súťaže, ale o poctivú prácu prakticky odmalička. Trefne poukazuje aj na silu dnešných sociálnych médií a na to, že ak máte talent a podarí sa Vám stretnúť tých správnych ľudí, ktorí Vás vedia usmerniť, môžete to dotiahnuť poriadne ďaleko. Pre skalné fanúšičky jednoznačne film roka, pre haterov živná pôda na trolling, pre mňa celkom zaujímavých 105 minút (až na tie uškriekané teenagerky, ktorých je tu neúrekom). No za jeho najväčší úspech budem asi navždy považovať Selenu Gomez :). PS: Bol by som zvedavý koľko z hodnotiacich tento film skutočne videlo a koľko dalo odpad! len z princípu. Haters gonna hate. (21.09.2011)

Já jsem jeho písničky nikdy neposlouchala a ani nemám v plánu si ode dneška kupovat cédéčka nebo tři dny bivakovat před Ticketportalem, abych utratila výplatu za lístky na Biebrův koncert. Chci jen ohodnotit natočený dokument o jedné mladičké celebritě. V dnešní době je síla internetu obrovská a jestli máte talent a ukážete ho světu, je tady předpoklad, že si vás možná někdo všimne a dovede vás až do Madison Square Garden. Velice působivě natočený dokument o vzestupu dětské hvězdy. Ve dvanácti zpívat jako Justýn umí málokdo a o tom, co dokázal už jako hvězda ani nehovořím. Mladí ho prostě milují, je jejich modlou, idolem postaveným na zlatý piedestal a já to respektuji. Má nejen dobrý hlas, ale i taneční či muzikální vlohy, sladkou tvář a svůj styl. Je to typický příklad jednoho splněného amerického snu. I když jsem si od něj vždycky držela odstup a neznám ani jednu jeho píseň, zvědavě jsem se zaposlouchala, abych pochopila tu hysterii kolem něj, jenž se dá směle přirovnat třeba k podobné při tehdejších koncertech skupiny The Beatles. (21.02.2016)