Recenze (27)
Snaze šokovat rozhodně fandím a extrémní filmy mám rád, ale tohle mnou jen tak prolétlo. Samozřejmě, že se na to nekouká hezky a běžný divák by se po zhlédnutí celého filmu asi zbláznil, ale mně to přišlo zoufale nudné a bez nápadu. Navíc samotný "šok" nefunguje nikdy, pokud není podložen nějakou myšlenkou. Pak to dopadne jako v tomto případě, kdy skoro hodinu a půl sledujeme změť prázdných obrázků (Flipnicovo vysvětlení tématu tohoto filmu mi příliš nezapadá). Pokud se ale Lucifer Valentine někdy odhodlá ke spojení děje se svými zvrácenými představami, věřím, že to bude úplně jiné kafe. A mnohem mnohem silnější. ()
Ponorenie do chorej mysle Valentina, ktorá je za hranicou všetkého normálneho. Jednotlivé filmy som videl s veľkým časovým odstupom - čo sa podpísalo na mojom hodnotení. Subjektívne. Prvá časť mi sadla asi najviac. Experimentalného psycho s depresívnym-autentickým vizuálom, rýchlym strihom, zmenou filtra, deštrukciou hlasu... Valentine sa snažil potlačovať svoj fetiš a tlačil najmä na príbeh. Druhá časť zmenila tempo. Nastalo omnoho viacej zvracania, brutality, nekonečné brodenie sa peklom.. V konečnom dôsledku pôsobivý surrealný psycho experiment . Slow Torture Puke Chamber je prepálená svojou dĺžkou. Časom sa to stáva monotónne, kde každá trochu zvratenejšia scéna sa zdá ako vykúpenie... storyline tu už je iba ako zámienka na ďalší nekonečný vomit, piss ... scény. To sú v podstate negatíva, ktorým trpí posledný diel. Ale mne sa to aj napriek tomu páčilo. Lucifer Valentine je chorý, zvratený človek, ale svojimi filmami mi hrá do kariet. Každopádne pri jednej scéne sa mi fakt postavil žalúdok (novorodenec, blink) a to sa ešte ani jednému filmu nepodarilo. Za hranicou. ()
Tak som zmákol celú Valentineho "vomit gore" trilógiu (takmer) na jeden šup a výsledné dojmy mám skôr pozitívne. Prvá časť (Slaughtered Vomit Dolls) mi pripadala najmiernejšia zo všetkých, je aj dosť biedne nakrútená, ale ako experimentálne psycho to ušlo. Druhá časť - tak to už je masakráž jak sviňa, tam som dokonca uvažoval o plnom počte, ale napokon ma dosť otrávili dookola sa opakujúce sa scény zvracania krvi. Ináč pecka! Táto tretia už neprináša nič nové a celú prvú polovicu som sa nudil. Naopak v závere sa mi pri jednej scéne s novorodencom zdvihol žalúdok, a to sa mi tak často nestáva. Za najvydarenejší však považujem prostredný diel trilógie, čiže ReGOREgitated Sacrifice. Musím však povedať, že ak si toto pustí bežný divák, ktorý s niečím podobným nemá absolútne žiadne skúsenosti, tak ho úprimne a z hĺbky duše ľutujem. ()
Aha, tak Valentine prej ještě zapomněl na pár maličkostí a na jednu černovlásku, kterou nám chce představit. Morbidita, hnus a perverze pokračuje. Pro Satanovo potěšení použijeme krucifix jako nástroj k uspokojení a nesmíme zapomenout samozřejmě na zásadní Luciferovo heslo "všechno ven!" V podstatě nic nového od předchozí šílenosti, ovšem to, co tady předvádí rezidentní a jediný mužský Valentýnův úchyl, je opravdu už přehnané a osobně nechápu, kam až to chtěl Valentine dohnat. Těžko pochopitelná Luciferova série tří snímků je v cíli. Co tím chtěl naznačit, nebo vyjádřit, těžko říct. Spíše se jedná o celkový obraz lidské sexuální zkázy a o naprostou degradaci ženského pohlaví. ()
A máme tu závěrečnou část vomit gore trilogie Lucifera Valentina. Zatímco první část Slaughtered Vomit Dolls byla jakousi demonstrací agonie a nočních můr feťačy a prostitutky Angely, ReGOREgitated Sacrifice byla surreálná noční můra, symbolicky znázorňující její cestu peklem, tato závěrečná část je zřejmě nejdekadentnější ze všech a představuje jakýsi nekonečný cyklický vomit-and-breed ambient. Slovo ambient je zde hodně na místě, jelikož celý film nám neustále připomíná, že všechno to zlo a hrůza, která se zde děje je prostým a tichým plynutím, neměnným tokem času, nekonečným opakováním stále těch samých chyb, slabostí a selhání. Ó jak dekadentní. Zároveň je tento snímek po poměrně výsostně surreálném ReGOREgitated Sacrifice částečným návratem k prvnímu dílu, zejména co do popisu utrpení jakožto nekonečné agónie. Z tohoto pohledu je jistým způsobem o poznání srozumitelnější a přístupnější (pokud tedy divák přistoupí), než snové vize z druhé části. Celý film je v podstatě explicitním sledem vhledů, podobných těm, které známe již z dřívějška. Zfetované štětky, prášky, bití, ponižování, zneužití v dětství, blití, žaludeční krvácení, zvracení krve, masturbace s křížem spojená se zvracením, zvracecí trichtýř a podobně. Angela Aberdeen v podání Ameary LaVey se vrací na zemi a posedá další Angelu (úžasně zahranou totální sexy kočkou Hope Likens) a celý koloběh se opakuje. Cyklus života (hlavně tedy toho ženského) je zde nenávratně poskvrněn zlem, které je jeho vždypřítomonu součástí, rakovinným genetickým kódem který prostupuje každou buňku každého organismu a šíří se jako nejzhoubnější epidemie. Život je zde nekonečným koloběhem předávání a šíření nákazy, které není možné se jakkoli zbavit, jediným únikem je smrt, představující vysvobození a absolutní rezignaci. Odkazy na zrození, růst a rozmnožování prostupují celý film, od záběrů na množící se buňky, mikroorganismy a hmyz až po zrození člověka. Všeprostupné zlo je přítomné ve všech těchto fázích a v každém prvku filmu – v již známém Henrym, který blije na plod vytržený z lůna, v druhé Angele, která jako oběť rezignovaně pojídá namnožené šváby z dortu a samozřejmě v první Angele, která se vrací z pekla na zemi a posedá další a další Angely, aby taktéž uzavřely svůj pakt se Satanem. A koneckonců i ve filmu samotném, který ke konci začíná taktéž rezignovat, cyklit se v blití a pití zvratků, a blížit se ke své záhubě. A proto jako gesto, že opravdu nic nemá smysl si film jde s Angelou na balkón radši zapálit cigáro a naslouchat policejním houkačkám nočního města. Vedle toho, že je tenhle film solidní čuňána, tak je to neuvěřitelně dekadentní záležitost. Na druhou stranu, mnou výše popsané "poselství", které snímek nese (byť se jedná pouze o moji interpretaci a nevylučuji, že v tom někdo jiný může vidět něco jiného :-) ), je dle mého názoru celkem jednoduché a dá se i v obecné rovině spojit s významem slova "dekadence". Divák jen musí překousnout tu nekonečnou palbu hnusu, ale rámcově se tam dá něco najít. Symbolika je zacílená celkem jasně (zrození, zánik, utrpení) a neustále se opakuje. Z toho tedy vyplývá, že pokud by snímek zachoval ústřední koncept a symboliku, ale všelijaké gore a suffering scény by byly zredukovány na polovinu, klidně třetinu původní stopáže, v podstatě by se nic nestalo :-). Takže záleží, co kdo vyhledává. Na druhou stranu má snímek jen 75 min, takže i tak se to dá, ale mít to o něco déle, nemluvě o nějakých dvou hodinách, tak už by to byla celkem pruda. Pro všechny extrémisty, kteří si libují v dekadentních vizích na rozhraní krvavého masakru a fetišistické orgie je tohle nicméně jasný tip na dílo, které se zaryje do paměti a zůstane nezapomenuto. Ostatně, tohle zůstane po shlédnutí nezapomenuto zřejmě u kohokoliv :-) . Naprosto dokonalé vizuální provedení, známé z předchozích dílů je zde samozřejmostí a dovedené do dokonalosti. Fajnšmekrovská kamera garantována. A zřejmě letmý SPOILER: A cože je tedy onou slow torture puke komorou? Je to každá buňka každého z nás a každého živého organismu. Třináctá komnata je všudypřítomná a všeprostupující. 10/10 () (méně) (více)
Galerie (12)
Reklama