Náš domov

Radko*** se ptá a jak bude po smrti, a odpovídá slovy J. H. Krchovského; v našem regionu si asi vystačíme sami - já bych zůstal u Ladislava Klímy. Brazílie je velká země, a tutíž i osetá mnohými proroky, kteří - na rozdíl od největšího proroka, který nenapsal jediné slovo (a léčil), popsují stohy papíru (a neléčí). Podobným velkoproducentem jako Chico Xavier, je i Phil Glass, který také ví, co se lidem líbí, a dá jim to při jakékoli příležitosti. (28.12.2017)

Aby bylo jasno, všechny tři hvězdy patří vizuální stránce filmu, za to futuristické zobrazení astrálního města by se nestydělo ani lecjaké vysokorozpočtové scifi. Očistec je tu jaksepatří temný a hnusný, naopak "ráj" zase načančaný až běda, všichni tu chodí v mravní čistotu symbolizující bílé, celé je to zalité zlatou září a příjemně se na to celé kouká. Pokud ale čekáte nějaké hluboké ponoření do úvah o smyslu a naplnění víry v duchu např. Scorseseho Posledního pokušení krista, budete zklamáni. Náš domov je sbírka nejběžnějších New Age klišé o smíření se sebou samým, reinkarnaci, lásce...no, vždyt' to znáte sami. Myslím, že to je film pro lidi, co jedí makrobiotickou stravu, vždy po ránu si zaběhnou na zahradu či do lesa obejmout strom, aby z něj načerpali životní energii a vždy za všech okolností věří, že pravda i láska zvítězí - hlavně proto, že je to zrovna v modě. (05.03.2013)

Mal som pocit, že pozerám nejaký zfilmovaný jehovistický leták plný pastelových farieb a ľudí s nasilu vyhrotenými idiotskými úsmevmi, ktorí sa pokrytecky tvária šťastní, za čo by som im všetkým najradšej popridrbával na držku! A ešte aj za to ich neustále chytanie sa za ruky a potľapkávanie sa po pleci! Ak podľa tejto agitácie ma čaká '' hore'' práca, tak im na to z vysoka seriem, lebo to vyzeralo, že sa tam nič iné nerobí, len chodí do rachoty, lebo bez nej si nič nezaslúžite ani tam! Avšak niečo na tom filme bolo, čo mi bráni, aby som tomu dal odpad. Nejak, až podozrivo, ma nevytáčal. (13.09.2012)

Mystika, která obklopuje snímek a vše kolem jako takové je mnohem silnější než triviálnost příběhu. Ovšem nerada bych, aby existoval život po životě - snažit se o zásluhy, mluvit se všemi uctivě a pomáhat "bližním" není vůbec nic co bych po smrti chtěla dělat :-D. Podle mě život končí smrtí a posmrtný život jako takový neexistuje. Sice o tom vím prd i když věřím v něco mezi nebem a zemí, tak si nemůžu pomoct. Ovšem jednoho dne se snad dostanu ke knize Chico Xaviera, která je rozhodně famózní alespoň z poloviny jako tento barevný a čistý mystický film. (11.09.2012)

Téma, které osloví a napoví (mě určitě :-) ). Přesto mi astrální svět (město) v tomto podání nebyl zrovna nejsympatičtější – mám na mysli to high-tech vyobrazení jednotlivých institucí, chyběla mi tam víc určitá řekněme esencialita. Ta přítomná v podobě lyrického sezení na trávníku a naslouchání překrásné hudby mi právě nekorespondovala s technologiemi budov a zařízení „třetího tisíciletí“ – trochu mi to připomnělo jednu ruskou pohádku, na které jsem byla v první třídě se základkou v kině a jejíž název jsem třeskutě zapomněla (bylo to o duších dětí, které se připravují na svůj vstup do těla a mají se narodit té které konkrétní mamince, děti předtím, než se narodí maminkám vyrábí různé dárečky, tenkrát mi to naprosto učarovalo….kdyby někdo věděl, o co jde, uvítám název pohádky, děkuji). Vyhovovalo by mi víc lazení astrálu do Harmonie s přírodou, potažmo s vesmírem, ne s hudbou technologií budoucnosti....Ale jinak je Nosso Lar opravdu pozoruhodné a velmi jiné dílo. Nejsilnější scéna ve filmu pro mě byla ta, ve které zástup Duší vítal zbídačené příchozí židovské duše….Nevím, jak hodnotit, něco mezi třemi až čtyřmi hvězdičkami. (13.12.2011)