Kon-Tiki

Nejen díky mě blízkému tématu tento film považuji za výborný, ale i z hlediska filmařskýho se jedná o úchvatnou záležitost. Ať už herci, díky jejichž výkonům jsem neměl pocit, že sleduji film o plavbě po oceánu, ale že jsem součástí tohoto velkolepého námořního dobrodružství. Nebo práce kameramana, která zejméná mořský život dokázala zprostředkovávat ve všech svých přísadách, tedy v celé své kráse, ohromnosti i nebezpečnosti. Jistě by ani jedno nefungovalo tak výborně, nebýt talentovanýho režiséra, v tomto případě řežisérů, kteří dokázali film dostat do naprosto civilní a relné roviny a tím z něj udělat jedinečný zážitek pro každého jenom trošku vnímavého diváka. Oklikou se tak vracím na začátek svého komentáře, protože největší chválu u mě zaslouží fakt že z filmu je jasné cítit jak je pro nás lidi důležité, aby jsme s přírodou a se všema formama života co nabízí nebojovali, nestavěli se proti ní, ale snažili jsme žít s tím vším v souladu a respektem, jedině tak můžeme přežít a dokázat skutečně velký věci. (29.07.2013)

Tá výprava bola jedným veľkým bláznovstvom, pri ktorom posádke hrozila každodenná smrť. V lepšom prípade utopením (ehm, Thor nevedel plávať), v horšom žralokmi. Nevraviac o ponorkovej chorobe, keďže plavidlo bolo malé a plavba trvala niekoľko mesiacov. Už samotná téma je niečo, čo musí automaticky fascinovať každého, kto cíti pokoru pred prírodou. Herecký predstaviteľ Thora nie je veľmi sympatický, ale to nebol ani skutočný Thor. Hoci robil neuveriteľné veci, hraničilo to s posadnutosťou, ktorej neváhal obetovať všetko - a to je zle. Bohužiaľ, snímka je dosť nudná. Herci nemajú šancu vyložene strhnúť a výprava sa obmedzila na už po 10. minútach monotónne more. Neexistuje tu takmer žiadne napätie, snáď len s výnimkou pasáže so žralokmi. Ďalšou výraznou scénou je tá s gigantickým veľrybím žralokom (teoreticky pre človeka nie nebezpečným), ale inak ako rozmýšľam tak rozmýšľam na nič ďalšie vyložene strhujúce si nespomínam. Odkedy hrdinovia vyplávajú, až po cieľ plavby, väčšinou len sedia na Kon-Tiki a rozprávajú sa (niekedy ani to nie). Pokúšajú sa nadviazať telegrafické spojenie, občas sa takmer pobijú, ale nič vyložene vyhrotené. (31.01.2017)

Nemohl to být dokument, protože originální dokument, za který Heyerdahl dostal Oscara, se překonat nedá. Na to, co se udělat dalo, to dopadlo dobře. Působí to věrohodně, jen občas tvůrci možná až nerealisticky tlačí na pilu. Čímž neříkám, že to je špatné. Koukatelný, kvalitní film podle skutečné události a pro současné publikum. (07.07.2021)

Moudré články tvrdí, že tenhle umanutý chlapík na replice inckého voru z balzového dřeva Kon-Tiki zpevněném pouze lany bez větších obtíží překonal část Pacifického oceánu. Bezmála sedm tisíc kilometrů. Ano, bez větších potíží. A možná v tom je právě ten problém, protože já si strhující cestu představuju krapet jinak. I když to celé působí velmi autenticky a vizuální stránka filmu je velice slušná (pochvalu si zaslouží hlavně kameraman Geir Hartly Andreassen i zvukař), chyběl mi větší spád, víc zapamatovatelných scén a vnímal jsem i docela dost promrhaného potenciálu. Je to takové dobrodrůžo pro patnáctileté kluky. Žádná pořádná ponorková nemoc, žádné ostré hrany, žádná psychologie (vždyť ti hoši měli pár měsíců po opuštění válečného běsnění). Na mě to bylo prostě moc rodinné, což přebíjí i ten povedený vizuál. Příště si dám mnohem raději Zemeckisova Trosečníka, který se stal dobrodruhem zcela nedobrovolně. A já si to s ním podstatně víc užil. (12.06.2017)

Tak především - nejlepší film z letošních cizojazyčných oscarových adeptů. Krásný a upřímný příběh party odvážných chlapáků, který díky uchvacující filmařské práci překonává i spřízněný epos chlapečka s tygrem. Vždycky mě potěší, když vidím, že nejlepší nerovná se výhradně nejdražší nebo z Hollywoodu. (26.02.2013)