Kon-Tiki

Zásadní problém Kon-Tiki vidím v tom, že to je hraný, a nikoli dokumentární. Tvůrci tím udělali hned trojí chybu: ____ (i) Za prvé se tak dopustili asi největšího prohřešku, jakého se vůbec dopustit lze, neboť nenalezli pro zvolený obsah odpovídající formu. Je zcela nepřijatelný, aby si někdo vybral natolik zásadní téma, jakým je legendární expedice napříč Tichým oceánem, a namísto odpovídající formy tomu dal schématickou a lineární podobu jak z toho nejlevnějšího bistra. Přitom existuje velmi jednoduchý trik, jak točit schématické a lineární příběhy, aniž by si toho kdokoli všiml – točit je dokumentárně. Když není filmař příliš talentovaný, nebo nemá moc co říct, může svůj materiál ozvláštnit dokumentárním stylem. Diváci většinou na nic nepřijdou a to, že sledují vlastně jen nějaký stokrát omletý příběh, jim během sledování málokdy přijde na mysl. Přesně po vzoru slavného citátu „the medium is the message“, který říká, že obsah je dán formou. ____ (ii) Za druhý mě znavovala ta neustálá přehlednost a nekomplikovanost veškerého dění. Opět přitom existuje velmi jednoduchý trik, jak může méně talentovaný filmař ozvláštnit svůj film a ke kterému tvůrci tohohle filmu rovněž nepřikročili, a to vyhnout se master shotům, což je takový ten ustavující záběr pokrývající celou situaci na začátku scény, ve kterým jsou vidět všechny důležité informace. Poté se pouze přestřihává mezi jednotlivými prvky scény. V Kon-Tiki začíná master shotem snad každá scéna, zejména na začátku. Vyhnout se master shotům (známý je tím třeba Spielberg) znamená ovšem diváky znejistit a uvrhnout je do napětí, neboť jim nedáte hned na začátek veškerý dostupný informace. To je ale jen dobře. Neboť divák zorientovaný a dobře informovaný je zpravidla nudící se divák. ____ (iii) Za třetí hraná forma způsobila, že se takový film těžko prožívá, jelikož to je evidentní fikční konstrukt. Což je zrovna zde, kde se vyloženě nabízelo zprostředkovat bytostný prožitek lidské existence na nebezpečné výpravě otřesený mezními situacemi a prožívaný jako jedinečnou a racionálně nepoznatelnou bezprostřednost, dvojnásobné faux pa. Osobně jsem se dávno vzdal naděje, že by nám dokumenty mohly podávat nějaké relevantní informace, jelikož většina dokumentů není než ryzí entertainment (epocha postmoderní a postdemokratická je tak současně epochou postinformační), ale ten žánr má pořád svou velkou sílu ve schopnosti zprostředkovat nějakou autentickou zkušenost. Je vůbec poněkud kuriózní, že zatímco většina filmařů se snaží udělat ze schématu něco věrohodného, tady vzali filmaři věrohodnou událost a udělali z toho schéma. Vezměme si třeba Mannův Heat. Důvod, proč je ten film tak uznávaný, je vlastně zcela triviální – Mann vzal rutinní kriminálku o policajtovi a zločinci, ovšem naplnil ji zcela věrohodným obsahem. Tvůrci Kon-Tiki vzali na druhou stranu věrohodný obsah a naplnili ho něčím, co je takový hezky hezký, takový trochu šmoulovatý, ale současně dost mimo. (13.01.2013)

Pár dokumentárnych záberov na konci osviežilo film ako na hojdačke, kde sa strieda napätie z väčších rýb s nudou na slnku a pohľadom na nekonečnú vodu, pretože ide o príbeh o dobrodružstve pár Škandinávcov, ktorí mali to šťastie vidieť teplé more. Nie je bez zaujímavosti, že taký bláznivý počin vykonal človek, ktorý sa v detstve dvakrát takmer utopil a vodu nenávidel, iné tekutiny už menej. Film o tom, že všetko je možné, vždy ale treba šťastie a najväčším šťastím v takých situáciách býva, keď konečne uvidíš vtáka. A nemusíš preto ísť ani na pochod. (13.01.2019)

Přes všechna pozitiva tohoto filmu je mnohem větší zážitek přečíst si knihu Ve znamení Kon-Tiki. Ta je mimo jiné nacpaná černobílými fotografiemi, které jsou samy o sobě svou autenticitou mnohem působivější, než sebelepší filmová rekonstrukce. A kromě toho, tohle bylo nominováno na Oscara, ačkoliv dokument režírovaný Heyerdahlem už Oscara vyhrál? Proč tenhle "NEW KON-TIKI MOVIE" vůbec vznikal? To bych býval ty dvě hodiny radši věnoval Heyerdahlově dokumentu, než tomuhle. Je mi proti srsti hodnotit dobře film, který je ze své podstaty naprosto zbytečný, ale musím uznat, že je relativně podařený. (11.03.2013)

Pri hodnotení tohto filmu som musel oddeliť odvážny a prelomový čin Thora Heyerdala od filmu, ktorý sa pokúsil jeho cestu priblížiť divákom. Keď sa väčšina filmu odohráva na balzovej plti s rozmermi základovej dosky obytného domu, tak je nutné dej prešpikovať akčnými a nebezpečnými scénami alebo použiť scenáristické a filmové grífy na udržanie pozornosti diváka. Tvorcovia využili iba tú prvú možnosť a aj tú nie dôsledne, čo v niekde pôsobilo komicky až trápne (harpúnovanie veľrybieho žraloka, prechádzka po hrane plte, pomsta žralokovi). Ťažko pochopiteľné bolo aj odplávanie v oblekoch. Vlastne naznačovalo, že pôjde iba o taký trochu dlhší výlet po mori, čo vôbec nebola pravda, pretože zabezpečenie, aké je dnes obvyklé v tej dobe neexistovalo. Tiež mohli byť namiesto nekonečných, nič nehovoriacich záberov, detailnejšie rozobrať problémy zlaďovania ad hoc zostavenej posádky s minimálnymi skúsenosťami a schopnosťami. Napriek týmto drobnostiam bolo vo filme viacero pekných situácií a záberov, naznačené bolo aj to, že ponorková choroba sa môže vyskytnúť aj na plti. A plavovlasí neplávajúci Nóri vylepšili celkový dojem z filmu. (03.03.2015)

Původně jsem chtěl napsat něco ve smyslu, že je Kon Tiki naprosto parádní dobrodružný snímek s norským Ryanem Goslingem, jenomže koukám, že se tu tím ohánějí všichni přede mnou! V tomto komentáři tak o Ryanu Goslingovi nepadne ani slovo. Navíc se na uživatele pravý Ryan Gosling šklebí z mé ikonky... No, nevadí! K pětihvězdí to dotáhla úchvatná hudba a nenucený režisérský minimalismus, který ze snímku paradoxně dělá asi nejepičtější evropské drama. (24.11.2013)