Kolik je na světě brusinek?

Dovolím si nesouhlasit, že je tento film na ... Není to špatný film, dokonce i slzu člověk uroní. Začátek je tedy trošku takový nudný a divák jistě přemýšlí jestli to hned nevypnout, ale pokud to vydrží, tak neměl být zase tak moc zklamán... A ještě dodatek, ta parta mongoliodů, jak zde píšete, je skutečně existující herecký soubor. Ne jen na jedno natáčení, ale hrají divadlo vcelku běžně. Mají trochu jiný svět než my a možná by stálo za to se alespoň na chvilku zkusit vcítit. Víte co znamená slovo empatie? No na druhé straně pokud to nevíte, tak je ztrátou času pro vás na to koukat, protože stejně nepochopíte...8-) (23.03.2013)

Švédský snímek sice pojednává o mladíkovi Alexovi nemající to v životě zrovna jednoduché, ale zároveň se opatrně poohlíží i po životním údělu mladých handicapovaných lidí s mentálním postižením. Alex je pracovním úřadem poslán do pozice pečovatele v domově starající se právě o takto postižené lidi. A má s nimi plán, který by rád dotáhnout do konce. Jenomže je tu i nějaké to ale. Scénář byl napsán na základě zkušeností, takže vše, co je uvedeno, není nijaký hloupý výmysl. Každopádně šablona příběhu není neznáma. Něco takového je k vidění už např. ve snímku z roku 1992 'Sestra v akci 2' a nebo z roku 2003 'Škola ro(c)ku'. Snímek je lehce úsměvný, atmosférou odpočinkový a to je asi tak všechno. Je to hodně mírný film, takže nějakou filmovou okázalost moc nepřinese. Oni jsou dosti drženy na uzdě i emoční scény, obzvlášť ta finální, což trošku snímek shazuje. I když možná jak pro koho. Záleží na divákovi, jak se dokáže vcítit k uchopení správné podstaty života mentálně postižených lidí a jejich radosti i z toho mála, co jim život přinese. Filmů o mentálně postižených lidech není zase až tak moc, aby se z nich dalo vybírat. Budiž tedy ke chvále, že alespoň na ně nezapomněla švédská kinematografie. (22.08.2019)

Stejně jako předchozí filmy co mě doporučil strejda malarkey i tenhle stál za hovno. Je úžasný jakej má malarkey talent objevovat a upozorňovat na zcela pitomý filmy. Plnej souhlas s kolegou markotterem, to si vážně někdo myslí, že stačí vzít bandu mongoloidů a půjdu si pro filmový ceny a nebo, že se to nikdo neodvaží sprdnout, protože tam byli mongoloidi ? Film potřebuje především příběh a ne nicotu. Chyběla mě pointa, dramatično, humorno nebo nějaký silný emotivně vypjatý momenty, prostě cokoli. Tohle bylo fakt strašně plochý, chápu situaci mongoloidů v běžným světě, od toho tady máme články, reportáže, dokumenty, zprávy organizací, ale film má mít v sobě ještě nějakou přidanou hodnotu a ne že ve výsledku vyjde sledování tohohle filmu úplně nastejno jako sledovat 101 minut vyplou televizi. (20.03.2013)

To, že do filmu obsadím partičku sympatických mongoloidů ještě neznamená, že sklidím s filmem úspěch. Protože kromě sympatií k výše zmíněným potřebuju mimo jiné ještě kvalitní scénář, režii a herce. Scénář všední, předvídatelný, režie plochá, nudná a "normální" herci kapitola sama o sobě. Alexovi bych věřil všechno včetně toho, že neumí přijít nikam včas a kromě toho, že by se během krátké doby převtělil do nejsympatičtějšího sociálního asistenta na světě a ta druhá ošetřovatelka vypadala celou dobu, jako by spolkla pravítko. (19.03.2013)

Enšpígl kafrá a kafrá. Doporučení sice měl, ale kdo mohl tušit, že Seveřani předvedou naprosto průměrný komediální drama. Ještě když se jim nabízí taková zajímavá látka. Každopádně nepřišlo mi to úplně hrozný, i když to mohlo být lepší. Ta partička mongoloidů byla chvilkama super, ale srážel je samotný příběh, který se ubíral směrem, který mě prostě nebavil. Chvilkama teda dobrý, ale jako celek těžkej průměr. Někoho to může vlivem očekávání vysloveně naštvat. Jako třeba Enšpígla :) (25.03.2013)