La cara oculta

Všechny postavy jsou nesympatické (nepomůže ani to, že obě hlavní hrdinky jsou kočky) a film vznikl nejspíš tak, že autory napadla nejhorší noční můra každé ženy (přijít o svého prince a maximálně nechutně si přitom vymáchat čumák v jeho nevěře - abych moc nespoileroval), a narouboval na to různé neuvěřitelné náhody, podivný nelogický bunkr (kde nechybí jednosměrné repráky a zrcadlo, ale chybí jakákoliv možnost komunikace ven) a postavy, které se chovají hloupě a později i zle bez pořádné motivace. Možná kdyby se trochu víc zapracovalo na postavách a více se vyhrotily situace, kdy se ta a ta postava zachová pitomě/ďábelsky, tak bych si ten film užil. Natočený to je pěkně a napínavé scény se taky najdou... ale vůbec jsem tomu šokujícímu slepenci náhod a postav jak z telenovel nevěřil. (4/10) (29.10.2016)

Ústrednou postavou je úspešný dirigent ktorého zastihujeme v momente ako si pozerá video kde mu dáva zbohom jeho priateľka. Žiaľ ide zapiť do podniku, kde to trošku preženie, no práve tu sa spoznáva s mladou barmankou, netrvá dlho a zblížia sa. Ona sa k nemu nasťahuje, avšak niečo v dome nie je v poriadku. Popritom polícia vyšetruje zmiznutie dirigentovej priateľky a potom skok a film nám ponúkne pohľad na to čo sa udialo pred tým všetkým čo sme doteraz videli... (01.05.2012)

Bunkr aneb milostný trojúhelník jen o dvou odvěsnách. Já to manželce říkám pořád, aby nezapomínala klíče. Slušný nápad, vcelku dobře zahrané, byť oba ženské charaktery jsou nesnesitelně hloupé. Konec jsem moc nepobral - to jako fakt?? Ale ten nápad se cení, první polovinu sledujeme nahatou Fabianu, v druhé půlce se dovídáme, že jsme ji nesledovali jen my.... (14.08.2016)

Adaptace hned tří přísloví za blbost se platí, příležitost dělá zloděje a... a jmenovat i to třetí by bylo příliš velkým spoilerem. Výtečná práce s hudbou a hravé pohrávání si se žánrovými klišé, které poněkud ztrácí na působivosti tím, že autoři vyloží karty na stůl přeci jen poněkud brzo. Což má za následek, že jednotlivé zvraty v závěrečné třetině jsou čitelné dlouho dopředu. Na druhou stranu nutno uznat, že jsou zároveň i jediným logickým důsledkem toho, jak se po celou dobu ty výtečně prokreslené; a silně nesympatické; postavy chovají čili ani tak nejde o žádný velký problém, jen to zbytečně ztrácí na údernosti. (01.06.2012)

Hned na začátku musím tvůrce ocenit, za ověření přísloví, že i s malým rozpočtem se dá udělat velký divadlo. Příběh na začátku dělá jakoby nic, ale postupně to šponuje. Po dvaceti minutách jsem si říkal, „aha tak už to máme venku, to sem zvědavej co se bude dít další hodinu". Jenže máme střih, děj se posouvá zpátky, do příběhu se výrazněji vkládá druhá ženská postava a všechno se rozjíždí úplně jinak než jsem si to před televizí naplánoval. Nečekej žádnej dějovej bordel, všechno je jasný a srozumitelný, jen občas překvapí ženský způsob uvažovaní, ale není to nic proti smyslu příběhu, který si dokázal udržet mou pozornost až do závěrečných titulků. (28.10.2014)