Dogani

Argh. Jako milovník kinematografie dálného východu musím zase přitakat svému vkusu. Po zhlédnutí filmu má člověk chuť rozprodat veškerý majetek a odletět do Korey, aby těm pedofilním sráčům nakopal prdel. A nebo alespoň pogratuloval tvůrcům, že dokázali tak brilantně zahrát na jeho hluboce schovanou strunu. Necita, kdo nebrečí! (07.10.2013)

Rovnost, svoboda, spravedlnost. Tyto stěžejní body demokracie jsou čím dál tím více jen prázdnými hesly, co je v tomto filmu obzvlášť patrné. Zneužívání neslyšících dětí je velmi nechutná záležitost a když k tomu přidáte zkorumpovanou justici, začnete uvažovat o samotné ceně lidského života. Za celou dobu jsem ani jednou neměl pocit, že by byl film nějak cíleně přehnaný, naopak, přišel mi až hrůzně reálný. Kolik podobných škol na světě asi je..? Hnus. (10.03.2014)

Těžkotonážní a nekompromisní melodrama, které tlačí na cry pilu s brutální vervou a přesvědčivostí. Totální beznaděj, korupce a bezpráví. Odvážné pedofilní scény a atmosféra co nepouští. Parádně zfilmovaná depka. (30.03.2014)

Mnohem lepší, než místy nezáživné Behandeling a blbé The Captive, přičemž všechny zmíněné filmy mají pedofilní tematiku. Korejci natočili nervy drásající film, na kterém není nejhorší to samotné zneužívání, ale spíš ty věci kolem - vzájemné krytí úchylů ve vedení školy atd. (30.12.2014)

po 30 minutách som bol z toho tak mimo, že som to chcel vypnúť...zvrátenosť sama, vrchol všetkého hnusu fuj do ***** . Film byl natočen podle skutečné události...jesus. 2 girls 1 cup je oproti tomuto len letný vánok s vôňou levandule a rannou rosou ktorá zobudí boštekom na pery. skvelé. (08.02.2015)

Velice povedený Jihokorejský film plný napětí a odporu. 80% (19.10.2015)

Zo siestich obvinenych sa pred sud dostali styria. Z tychto styroch sa do vezenia pozreli iba dvaja, ktori dostali velmi mierne tresty, nizsie ako jeden rok. Zvysni dvaja, ktori boli pred sudom, dostali podmienku. Z tychto siestich obvinenych styria znovu pracuju v skolstve. Jediny, kto skoncil s vyssim trestom, bol riaditel skoly, dostal trest 12 rokov natvrdo... ale az po tom ako v roku 2009 zomrel na rakovinu. Moc, peniaze a konexie su mocnejsie ako spravodlivost a zdravy rozum! Nie len na Slovensku, ale aj v Korei. (29.08.2017)

Musím se hned ze začátku přiznat,že film už asi nikdy znovu nespatřím. Ne snad kvůli kvalitě,ale kvůli zdrcujícím věcem podle skutečných událostí o kterých film pojednává. Nebylo vůbec jednoduché film dokoukat, ale tema vážně není lehké na strávení. Nakonec převládl pocit že realita je ještě krutější a nesmí se před ní uhnout pohledem. Může to být jen v rámci filmu,ale když se tento postoj na někoho přenese i do skutečnosti,splnil film svůj cíl,což se podle dostupných informací v Koreji skutečně stalo. (28.12.2017)

Režisér Hwang mě zaujal svou seriálovou vybíjenou o olihni, takže jsem zkusil i jeho zatím nejúspěšnější film. Copak o to, tatočené je to velmi působivě, příběh o zneužívání hluchoněmých dětí rozhodně není pro slabé povahy. Hwang se nebál ani těch nejchoulostivějších scén a to opravdu nebylo příjemné pokoukání. Když k tomu připočtu tu bezmoc nad korejským soudním systémem, jdu vlastně spát docela nasranej, což byl zřejmě i Hwangův záměr. Diváka šokovat a znechutit zdrcujícím příběhem, který se skutečně stal. (05.10.2021)

Viděl jsem seriál o nějaké olihni a teď toto. Už nikdy více korejský film (23.10.2021)

Mladý učitel umění nastupuje na nové místo do školy pro sluchově a řečově znevýhodněné děti. Těší se tam, ale děti nejsou moc sdílné a dokonce má pocit, že se ho bojí. Brzy zjistí, že děti jsou sexuálně zneužívány ředitelem školy a jeho poskokem (a zároveň bratrem) a brutálně mláceny. Spojí se tedy s aktivistkou pro lidská práva Seo Yoo-jin a děti začnou vypovídat, ale bohužel v tom budou sami. Policie je podplacená a radnice jim nevěří. Ředitel je přece vážený občan a člen církve! To by přece neudělal… Ty kráso, tohle je silný film. Syrový a naprosto reálně zachycený. Už dlouho jsem necítila takovou bezmoc a vztek. Na některé realistické scény znásilnění jsem se nemohla ani dívat a přistihla jsem se, že si občas zacpávám i uši. Chtělo se mi brečet, křičet, obejmout děti a ty blby s celou justicí nakopat do řiti. Bezmoc, bezmoc. Obsahově je to fakt hnus. Ale zpracování a herecké výkony jsou top. Hercům a dětem smekám klobouk až na zem, já bych tohle natočit nezvládla. (01.02.2022)

Syrový film pro silné nátury. Realisticky natočené scény, brilantní herecké výkony včetně dětských představitelů. Husí kůže a sevřený žaludek. Psychomasáž na úrovni Vinterbergova Honu. Jednoznačně pět hvězd a už ten film nechci nikdy znovu vidět. (25.02.2022)

Brutální filmy mám v oblibě a viděl jsem jich za svůj život poměrně slušné množství a nečekal bych, že zrovna ten nejbrutálnější co uvidím natočí Korejci. Bylo mi fyzicky opravdu zatraceně úzko od začátku do konce. Dogani je ta nejtvrdší možná sonda, do hlav těch, kteří si hlavu na krku mít nezaslouží. (26.02.2022)

Vcelku jednoduchý, přímočarý příběh, který staví na závažnosti námětu, navíc inspirovaného skutečným případem týrání a sexuálního zneužívání postižených dětí v jihokorejské škole. Všechna tato hnusná zvěrstva, která se ve škole děla, jsou ještě umocněna pocitem bezmoci při domáhání se spravedlnosti a potrestání těch odporných hovad. Smutný, emočně výživný film, který nenechá chladným nikoho. Herecky se mi líbili dětští představitelé i ti, kdo hráli ty odporné zrůdy, bohužel mne tolik nezaujaly projevy dvou hlavních kladných hrdinů - učitele a mladé aktivistky. Silnou atmosféru příběhu zdařile spoluvytváří také příznačná hudba. 75 %. (02.05.2022)

Tak jsem si opět po delší době vybral film, o kterém jsem nic nevěděl a vědět ani nic nechtěl. Jednodušše jsem se na snímek začal dívat bez jakýchkoliv informací a chtěl se nechat překvapit. Jediné co jsem věděl, bylo, že se jedná o drama. „Jihokorejské, dobře hodnocené drama v neděli večer? Jó,  tak to je vpohodě“ pomyslel jsem si. Nedělní poklidný večer nebyl rázem tak poklidný a já věděl, že budu muset snížit kadenci svých výstřelů do tmy, co se výběru filmů týče. Ve zkratce se jedná o ten typ snímku, kde všem záporným postavám přejete velké zadostiučinění. Jenže tak nějak tušíte, že ta mrazivě chladná atmosféra, která se vám dere pod kůži po celou dobu stopáže, nejspíš neskončí a žádný očistec nepříjde. Fakt, že se jedná o snímek natočený podle skutečné události, umocňuje na diváka o to víc psychický a emoční nátlak. Težko se na takové zdrcující drama dívá, nicméně mně osobně obsah nijak nepřekvapil. Pro některé mohou být tyto události nové zjištění a pomůže jim to otevřít oči, což předpokládám, že byl i záměr tvůrců. Nicméně, je dobré si uvědomit v jaké "moderní" společnosti žijeme. Při této příležitosti jsem si vzpomněl na rozhovor se Slavojem Žižkem, ve kterém tvrdí, že si nepřeje žit ve společnosti, kde se diskutuje o tom, zda to žena, která byla znásilněna, mohla chtít. Jsou místa, kde taková debata není ani možná a pokud někdo vyvolá tento argument, bude automaticky odmítnut jako naprostý idiot. Pokud se při poklidném večeru nemíníte nasrat, nekoukejte se. (27.11.2023)

Hovorím si: "to si si na nedelný večer mohol aj niečo menej "výživné" zariešiť." lebo toto je príšerné. Ani si nepamätám, kedy ma nejaký horor takto emocionálne rozhodil. (26.03.2012)

Niečo tak drsné som ani nečakal. Film,ktorý mi vytrhol srdce a na súdnom procese po ňom pošlapal. ešťe nikdy som tak nepotreboval, byť len náznakom, ťažký hoolywoodsky koniec,ktorý jasne divákovi na konci zdelí, že je retard. Tento film ale človeka vystavuje neustálemu zhnuseneniu, aj vďaka cástingu, ktorý na hlavných záporákov bol proste výborný.Extrémne nechutné typy, ktoré robia to, čo ma dokáže v živote skutočne naštvať a to sú ľudia opití svojou mocou, keď niekto silný zneužíva bezbranného a čím bezbrannejší je, tým sa k nemu správa horšie.Najväčšie zlo sa deje na ľudoch, ktorý nemajú hlas vykričať to do sveta.Či už je to na afrických dedinách alebo v ústave pre postihnuté deti.Už dlho som sa necítil pri filme taký bezmocný a ľutoval som, že som posledných dvanásť rokov nestrávil tréningom karate a štúdiom biológie, aby som vedel presný postup, ktorým im mám začať lámať kosti v tele. Piatu hviezdu som nedal len pre ten, podľa môjho názoru silený koniec. PS. SPOILER:Scéna ako prístupovú cestu lemujú kresťania protestujúci proti uvezneniu riaditeľa a po tej ceste kráča učiteľ s obetami ma totálne odrovnala a tá ženská mala vynikajúci dotaz, ešteže to tie decká nepočujú SPOILER. (14.04.2012)

Učitel Kang In-Ho (Yoo Gong) nastupuje na školu pro hluchoněmé děti. Zde se hned od samého počátku setká s velmi hrubým chováním k dětem ze strany učitelů. Ti se vymlouvají na přílišnou neukázněnost dětí, kteří musejí být potrestáni. Vše vygraduje ve chvíli, kdy učitel zjistí, že byli děti nejen fyzicky napadány a mnohdy i týrány, ale dokonce také několikrát sexuálně zneužívány. Společně se svou kamarádkou, která je aktivistkou za lidská práva, vše ženou až před nejvyšší soud...Tak Umlčeni byli a asi ještě dlouho budou největším ásijským filmovým zážitkem za poslední dobu. Je až k neuvěření, jak se k tomuto případu, který se skutečně stal, postavil nejvyšší soud. Já mám jen trochu problém s ásijskou tvorbou, jinak je film opravdu vyníkající a doslova dechberoucí. 75% (28.04.2012)

A, že právny systém je skorumpovaný len na Slovensku... (13.03.2013)

Nemysleme si, že po shlédnutí filmu budeme opěvovat naší, nedej bože více západnější demokracii, a naopak tu jihokorejskou zatracovat. Stejně jako byly a jsou děti z Gwangju Inhwa School, z jejíž prostor reálný příběh pochází, hluché, tak hluchá a němá je i spravedlnost kdekoliv na světě. Den co den, minutu co minutu, případ od případu je tato NEspravedlnost navíc posvěcovaná zkorumpovaným systémem nikdy nepochopeného kapitalismu a používána tak k ještě většímu mutismu v případech těch, kteří jsou tomu všemu oběťmi, nebo naopak bojovníky proti tomu. Skvělý snímek, mě osobně se kromě skvělého Yu Gonga velmi líbila i Yu-mi Jeong. Jižní Korea pomalu ale jistě vplouvá do žebříčku zemí s pro mě těmi nejlepšími snímky. Jen tak dál. (22.01.2014)