To the Light
K svetlu
Obsahy(1)
Čína patří dlouhodobě mezi největší producenty a zároveň největší spotřebitele uhlí na světě. Sedmdesát procent veškeré její energie pochází z uhelných elektráren. Odvrácenou stranu čínského ekonomického rozmachu nejlépe vystihuje situace v tamních dolech, kde každý rok zahyne při nejrůznějších nehodách asi dvacet tisíc horníků. Režisér Jüan-čchen Liou nás ve svém působivém snímku zavede do malé vesnice Kan-pa ležící nedaleko dolů Kchu-si. V hloubce 400 metrů pod zemí zde stejně jako jeho otec a dědeček pracuje mladý muž jménem Chuej. Dobře ví, o jak nebezpečnou práci jde, a tak když mu přes cestu přeběhne krysa, což je v Číně chápáno jako špatné znamení, nebere to na lehkou váhu a zůstane ten den raději doma. Mohl by totiž dopadnout jako další protagonista filmu, Luo, který kvůli závalu skončil před několika lety na vozíku. Jednotliví horníci nebývale otevřeně popisují riskantní práci v dolech, která je pro ně jedinou možností, jak uživit rodinu. (Jeden svět)
(více)Recenze (5)
Technickým zpracováním pod úrovní maturitního videa pro účely plesu, výpovědní hodnotou nicméně ucházející. Hlavním "hridnou" je horník Luo a jeho rodina plus několik dalších postav na kterých se režisér snaží přiblížit nehostinné podmínky práce v uhelných dolech, rizika s ní spojená či nevalné zabezpečení rodiny v případě smrti horníka. Co bych pak chtěl vyzvednout jako stěžějní myšlenku filmu je touha a vidina rodičů v lepší zítřky jejich potomků, které se jim snaží zajistit našetřením financí na jejich vzdělání, které je jako jediné může vykoupit z tvrdého stereotypu dolů či fabrik a zajistit jim důstojnou budoucnost. Až si příště budu kupovat novou baterku do telefonu, asi si na te tenhle dokument vzpomenu. (Jeden svět Benešov - 30. 1. 2015) ()
Technicky hodně mizerné, ale to vyvažuje hodnota sdělení - náhled ke kořenům čínského hospodářského zázraku, do všednosti proletariátu a konfrontace s nesmyslně působícím vertikálou města GuangZhou. Nejděsivější pasáž je krátký pohled do života továrních dělníků, kteří plní baterie pro Nokie. Z toho na mě dýchla bezmoc hraničící se slepou zuřivostí... Samozřejmě mám tu baterii v kapse. Vnímám tenhle hodně syrový kousek jako názornou ukázkou toho, jak funguje kapitalismus bez demokracie a na co s obavami poukazuje třeba Andrew Niccol v In Time. Není totiž jasné, zda je Čína odrazem minulosti západu nebo (řečeno se Žižkem) laboratoří, v níž se testuje naše budoucnost. ()
Dokument ukazuje, že v Číně jsou pracovní podmínky jako v Evropě v 19. a na počátku 20. století během průmyslové revoluce. Těch lidí, kteří v dokumentu vystupují mi bylo líto. Výrobky dnes mají malou trvanlivost, nebo je marnotratní Evropané brzo vyhodí a pořídí si něco inovativnějšího. Nicméně dnes, 9 let po natočení dokumentu se čínské platy skoro přiblížili těm našim a nová čínská generace je úplně jiná. ()
Za zisk informácií v závere ďakujem, za celkové podanie však nie. ()
Vtip je v tom, že Čína je obojí. Odrazem minulosti i laboratoří budoucnosti. Zotročení dokonalé. A těží z toho čínský stát i globální kapitál. PS: Nokii mám taky. ()