Dvojí život Veroniky

Filmy pana Kieslowskiho mám docela zmapované a jeho tvorba na mě působí trochu jako sázka do loterie. Jen několik málo z nich se mně opravdu líbilo. A ani fylozofický nádech Dvojího života Veroniky mě neoslovil tak, jak bych si představoval. Asi mě unikla myšlenka, protože jsem tady nic intenzivního nenašel. (22.03.2013)

Název filmu je výmluvný sám o sobě, protože příběh je vyprávěním životů dvou vzhledově totožných dívek, ale s jiným původem - Polka a Francouzka. Ačkoliv o sobě nevědí a v jedné ze scén se náhodně minou, spojuje je jakési pouto a každou z nich doprovází zvláštní pocit, že nejsou na světě sami. Působivé že? Obzvlášť nejvíce zajímavá je krásná herečka Irène Jacob, která si tuto intimní dvojroli střihla naprosto přirozeně a uvěřitelně. Celkem vzato je to zadumané, meditativní, poetické a hezky romantické, ale na druhou stranu to působilo velmi chladně, odtažitě a bez jiskry, po které jsem celý snímek lačnil a doufal, že mi probleskne kolem. Ten film prostě jen tak plyne a bylo v něm pro mě opravdu málo scén, při kterých by mě napadaly všemožné interpretace a vtáhly mě do světa Veroniky. Možná se tak stane až při dalších projekcích, zatím to se mnou tolik nepohnulo. (18.04.2014)

Nunka to napísala veľmi pekne a výstižne, ale napriek tomu, že som veľkým fanúšikom tohto polského Maestra, Veronika mi subjektívne príde ako jeho najslabší film. Naozaj neviem kde je chyba, pretože všetky ingrediencie sú prítomné, vrátane bombastického námetu. Je tu psychológia, ktorá je presná, citlivá a "ozajstná", nádherné využitie hudby, atmosféra, skvelá Irene Jacob... Všetko je ako má byť, "chyba" je v mojom emocionálnom zaangažovaní, napriek všetkému spomenutému sme sa s Veronikou nespriatelili tak, ako s predchádzajúcimi dielami..stáva sa :))) (02.09.2008)

Nerád plávam proti prúdu, ale tu jednoducho nemám na výber! Mám rád metaforické vyjadrenia, viacvýznamovosť a náznaky, ale toto bol predsa len obyčajný dvojpríbeh istej Veroniky, ktorej každá polovička je iná, žije niekde inde za iných podmienok. Spája ich niečo, čo s úvahou možno pochopiť a to možno odkláňa film od obyčjnosti a robí ho iným. Pre niekoho viac, pre mňa menej. Prvá, poľská súčasť Veroniky ma vzala viac, rozbehlo sa to sľubne, no tým, že to bola časť kratšia, bol zvyšok len takým dožívaním. 55%. (06.12.2007)

Po letech měním hodnocení filmu ze čtyř na dvě hvězdy, aniž bych ho v nedávné době znovu viděl (to by bylo potřetí nebo počtvrté). Překvapilo mě totiž najednou tak vysoké hodnocení - a jde spíš o to, co pro mě v poslední době znamená poslední fáze Kieslowského tvorby, která tímto filmem začíná. Dekalog mi připadá ještě "čistý", formálně odpovídající fenoménům, které chce zobrazit. V Dvojím životě mi ale už jeho pověstná spiritualita začíná připadat zamotaná sama do sebe, příliš efektní, tajnůstkářská, ve výsledku blahosklonná a povrchní. Na autenticky prožívaném duchovnu v reálném životě není nic zvláštního. A kdo hledá a nachází uspokojování v čemci "tajemném" a "velkém", považuje podle mě za duchovno zcela přirozené psychické reakce, které krom Kieslowského filmů vyvolávají např. povodně nebo půlnoční kecy o konspiračních teoriích. Jak praví klasik: "Kieslowski se v duchovních otázkách mýlí" (interní famácká historka). A kdo se nemýlí? Cavalier..? Bresson..? Olmi ve Stromu na dřeváky..? Tarkovskij v Rublevovi..? Vachek..? (04.06.2011)