Die Wand
Die Wand
Stena
The Wall
Režie:
Julian Roman PölslerScénář:
Julian Roman PölslerHudba:
Bernd JungmairHrají:
Martina Gedeck, Karlheinz Hackl, Ulrike Beimpold, Julia Gschnitzer, Hans-Michael Rehberg, Wolfgang M. Bauer, Jan ŠraitrVOD (2)
Obsahy(1)
Žena zapisuje do deníku informace o zcela banálních úkonech, které vykonává na své usedlosti. Nečiní tak z dlouhé chvíle ani s vírou, že si je někdo přečte. Vlastně je psát nechce, ale musí, aby si udržela zdravou mysl. Ta už je dlouho těžce zkoušena poté, co se žena ocitla odstřižena od okolního světa neviditelnou, ale o to neprostupnější zdí. Snímek na jedné straně buduje takřka žánrové napětí, ale stejnou měrou zkoumá povahu a chování člověka v naprosté izolaci. Přestože zeď je zde do značné míry jen metaforou, filmem prostupuje takřka hororová nálada. Režisér nechává protagonistku obklopit podobně magickou přírodou jako ve von Trierově Antikristovi. Nejen díky Pölslerově práci s prostředím působí snímek jako povědomě realistický sen, do něhož vstoupil jediný, ale o to více zneklidňující cizorodý prvek. Úplně přirozené věci tu vyznívají hrozivě, ačkoli ve skutečnosti nejsou zdrojem nebezpečí. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (54)
Veľkou chybou filmu je, že sa nepýta prečo. Inak to koncert jednej hereckej postavy nepotiahne na 108 minút. Škoda, určitý feel sci-fi si to vyžadovalo. Ale to by príbeh musela splodiť myseľ muža a nie ženy. ()
Nepoutave, nezajimave, nudne. Spis si umim predstavit, ze by se na tomhle postavil serial o nekolika radach, pokud by umel k tomu napsat zajimavy scenar. Napad dobry, ale naprosto nevyuzity. Dejove dost prazdne, dramaturgicky jakbysmet. ()
108 minút života. a takto ich premrhať. hmmm.. ()
Krásny, citlivý, ale aj dosť melancholický a hlavne ku koncu emocionálne náročný film. Nájdu sa našťastie aj okamihy jemného humoru, blaženého priblíženia sa prírode a akéhosi existenciálneho zmierenia sa so svetom, ktoré pomáhajú vyrovnať sa s hlbokým smútkom prestupujúcim tento film. Klobúk dole pred skvelou Martinou Gedeck, na ktorej vlastne všetko záviselo. Na rozdiel od väčšiny komentátorov: a) som sa ani chvíľu nenudil (nevidím najmenší dôvod – ide o plnokrvnú, miestami až drásavú drámu), b) mi ani raz neprišla na um tá čudne racionalistická (a aby som bol úprimný, IMO trošku primitívna) interpretácia, že je dotyčná psychopat a hotovo... lepší prístup, ako si tento film nepustiť pod kožu a nič si z neho nevziať, si vlastne ani neviem predstaviť. Zaujímavý komentár: Aleister. ()
Film s velmi tísnivou atmosférou o osamění člověka - ta neviditelná zeď je mezi námi mnohými v reálném životě a taktéž se musíme vypořádávat se svou samotou a odcizením. Hodně lidí je obklopeno podobnou zdí, jen není tak fyzicky hmatatelná a musí se pomalu učit "přežít" v současné společnosti, ačkoliv je to někdy stejně obtížné, jako na samotě v horách, tak jak to zažívala hlavní hrdnika filmu... ()
Dvě hvězdy za ty záběry hor a jedna za samotný film , který byl chvilkami celkem nelogický - jakože jí třeba hoří oheň v kamnech a ona vytáhne sirku a s ní si zapálí lampu (asi má neomezenou zásobu sirek a petroleje) nebo že jí nenapadlo jak je možný že řeka teče dál za zed' .... ()
Rozhodně nemůžu říci, že by mě tento film nudil, přestože vlastně celou dobu jen posloucháme vnitřní monolog mladé ženy v extrémní situaci. Situace je ale skutečně spíše modelová, protože reálně by ve vysokohorském terénu dlouhodobě přežila asi jen velmi těžko. Kromě pochodů její mysli také sledujeme její chování a boj o hmotné zabezpečení a duševní rovnováhu uprostřed přírody. Místo lidí je obklopena zvířaty. Citový vztah k nim a povinnost se o ně postarat je jedna z mála věcí, která ji drží nad vodou. Film je tedy především zaměřen na psychologické a filosofické aspekty vynucené existence člověka mimo lidskou společnost. Asi to bude hodně symbolická a metaforická výpověď. Mnoho z nás a svým způsobem vlastně všichni jsme nějakým způsobem odděleni od ostatních různými vnitřními a často na první pohled neviditelnými bariérami. Některé úvahy osamocené ženy ovšem působí dost lacině a banálně, což je ale celkem přirozené vzhledem k velkému množství papíru, který během filmu popíše. Psaní je pro ni vlastně jistou formou terapie a formou komunikace s lidským myšlenkovým světem. Film má otevřený konec, ale moc optimisticky to s Ní nevypadá. Zastřelí totiž možná jediného dalšího člověka uvnitř zdi, který se náhle objeví a z neznámého důvodu zabije část jejich zvířat. Navíc ještě dojde papír na psaní. ()
Těžce se to prostě hodnotí. Matina Gedeck vytváří svoji životní roli těžce zkoušené ženy odříznuté od světa a všechno co prožívá se jí zrcadlí v obličeji. Na druhou stranu velmi zdlouhavé, bez jakýchkoli vrcholů nebo pádů. Takže tady pak zůstávají jenom vrcholy alpských hor někde v Ober Österreich. Film má ovšem krásnou, skoro hororovou atmosféru, bohužel je to fakt docela málo. ()
Když jsem četla knihu od S.Kinga Pod poklopem, často jsem si říkala, co by se stalo, kdyby se něco podobného stalo mě - tedy kdyby mě nějaká neviditelná zeď odřízla od světa a musela bych si poradit. V tomto filmu jde o naprosto totožné téma, neprostupná, neviditelná stěna. S jediným rozdílem - u Kinga je uvězněno celé městečko, tady je žena sama. Zcela sama, bez lidí, jen s pár zvířaty. A bez vyhlídky na to, že zeď někdy zmizí, protože nikdo neví, kde se tam vzala. Snímek vyžaduje spolupráci od diváka, tedy naladění se na podobnou notu. Pak vtáhne do pomalého děje, do pozvolné změny městské ženy v soběstačnou, silnou osobnost, která ví, že propadnout se do zoufalství a beznaděje je tak snadné. Díky pomalému tempu má divák dost času zapřemýšlet, jak by to zvládal on, samotu, starost o jídlo, zvířata, přežití a udržení naděje do budoucna. Nádherná příroda, běžná civilní hrdinka, jo, mě se to líbilo. Pokud spěcháte, na film nechoďte, chce to čas a spolupráci. 3,5 hvězdičky ()
me to prislo na oko pekne nicmene smutne a nedokoncene co bylo dal ze by zed 2 ?? ()
film na premýšľanie.... oslava prírody... komu sa to nepáčilo ten nerád premýšľa nad filmami!!! ()
Treba mať na to náladu, treba si nájsť čas a vypnúť svet okolo. Urobte to a dostanete esenciu samoty spolu s podstatou človečenstva. ()
když čtu ty negativní komentáře dělá to na mě dojem, že jste to vůbec nepochopili:-/ sorry jako, ale nemyslím si ze je to feministicky blabol... příběh jde chvílemi z vyprávění po tom co prožije to nejtěžší co prožila od chvile uvěznění a vzpomíná při psaní deníku na chvíle po uvěznění, snažení žít dál... je to o zklidnění života, zastavení se, naučení nových věcí, uvědomění toho důležitého v životě...že nepotřebujeme peníze, telefony, internet... stačí nám střecha nad hlavou, ze mame co jist a pít... akorat tu spolecnost potrebujeme, cloveku je špatně samotnému...ji to vynahrazovala zvířata... příběh doprovází zvuky z přírody, nebo Bach a jsou tam záběry do krásné přírody Alp... konec je smutný, zvláštní, otevřený... pokud nemáte rádi hluboké myšlenkové pochody a pod. tak si raději pusťte thriller nebo tak...ale mě se to libilo, je potřeba se příběhem nechat pohltit, najit si tam to svoje... ()
Připojuji se k menšině s vysokým skóre. Tento film předpokládá určité naladění diváka, jenž oceňuje absurdní či magické prvky a emočně silně odpovídá na bezvýchodnost určité životní situace. Ostatní se mohou nudit. Je dobře, že o osobní biografii hlavní hrdinky se nedozvíme nic, její minulost nabízející potenciální „vysvětlení“ vzniklé podivnosti by jen odváděla pozornost od jejího aktuálního absurdního „údělu“. Důležité sdělení je, že ani člověk žijící v těsném sepjetí s přírodou se nemusí stát šťastným, není-li takový způsob života autentický. Jakoby nepovšimnut zůstává fakt, že jediný další člověk, jenž neznámo jak pronikne za zeď do hájemství hlavní postavy, přináší zlo. Ač tento moment působí značně misantropicky, film není agitkou za útěk před civilizací, do divočiny, naopak reflektuje potřebu blízkosti a důvěrnosti. Mimořádné ocenění si zaslouží práce s kamerou a hudebním doprovodem. ()