Lucía, a co pak

Film, který člověku zkazí den. Když nám v páté třídě pouštěli varovná videa o šikaně, celkem jsme se smáli a kopírovali. Tady bych si nic podobného nedovolil. Jakmile si myslíte, že právě spadla poslední kapka, spadne další a ještě větší. Chybící hvězdička je za konec; jako by tvůrci nevěděli, co s tak výborně rozpracovaným materiálem. (03.04.2013)

Po smrti matky sa Alejandra spolu s otcom sťahujú do Mexico City. Nové začiatky zvláda každý po svojom. Otec má čoraz viac a viac starostí s otvorením novej reštaurácie, zatiaľ čo dospievajúca Alex docela rýchlo zapadne do kolektívu súkromného gymnázia. Avšak až do chvíle, keď sa na sieti objaví jej „sextape“ nahrávka. Naivná Alex sa okamžite stáva terčom rôznych vtípkov, ktoré časom prerastú v šikanu a vyústia v tragédiu, ktorej sa rozhodne dalo zabrániť. Postupná eskalácia nechutností, ktorými je Alex vystavená, vzbudzujú v divákovi obrovskú ľútosť, neskôr hnev a zlosť. Všetko sa to deje za prítomnosti statickej kamery, ktorá jednoducho neuhne a sleduje koľko toho ešte divák alias hlavná predstaviteľka dokážu vydržať. Sledujeme smutný stav našej spoločnosti, kde akákoľvek bezpečnosť (vstupné drogové testy na prijatie na gymnázium, prehnaná bezpečnosť v cestovaní) je veľa krát len čistý alibizmus. Neospravedlniteľné zanedbávanie si svojich povinností raz musí naraziť. Takto nastavený školský systém raz jednoducho zlyhá. (19.03.2013)

Parádní začátek popisuje vztah otce a dcery a navíc jsem z něho cítil odlehčený styl Sofie Coppolové. Kdyby se v podobném duchu nesl celý snímek tak bych byl maximálně spokojený ale to samozřejmě nešlo. Po osudové chybě, které se Alexandra dopouští se mi už snímek zdá dost laciný a přehnaný. Při šikaně Alexandry se mi dost vařila krev v žilách ale to nasilí vůči ní se mi prostě zdálo přehnané ale to je jen můj názor. Za konec tleskám. Je sice trošku absurdní ale celý film nádherně podtrhuje. Je to hodně na rozmezí tří až čtyř hvězd a mé hodnocení je zde nejednoznačné. Zatím silné 3*. (05.04.2013)

Šikana je jednoduše něco, co nesnáším, a tak, když ji vidím, má to pro mě vždy silné emoce. V případě snímku "Lucía, a co pak" o to silnější v tom smyslu, že od začátku vůbec není jasné, o čem snímek bude a jakým směrem se vydá. Když už se jím ale vydá, je to nepříjemné sledovat a je to silné, ať už je závěr, jak chce, zvláštně nerealistický. (21.11.2016)

Después de Lucía, film o šikaně, která se vymkla kontrole. Jako mnoho mexických filmů určených na "vývoz" se tu setkáváme se zpracováním okolností, které jsou celkem univerzální a mohly by se odehrát kdekoliv na světě. V mexických filmech se však často stává, že tyto události dostanou až přemíru dramatické a v závěru tragické zpracování. U tohoto filmu tomu není jinak. Setkáváme se tu s poměrně detailním vyobrazením utrpení a msty, která nám kulturně spíše vzdálená, působí na první pohled odpudivě a nepochopitelně. Na druhý pohled však člověk ocení právě ten jiný úhel pohledu, který současná mexická kinematografie nabízí na univerzální témata známá nám všem. (15.03.2023)