Český žurnál - Série 5 (2017) (série)
Obsahy(1)
Ve vypjatých společenských situacích, například v době voleb, se ukazuje evidentní rozdíl mezi venkovem a velkými městy. Režisér, žijící v Praze, se vrátil do rodné vesnice na Vysočině a zkoumá postoje a názory svých bývalých spolužáků. Jak oni vidí další vývoj společnosti? Společnost se rozdělila. A to nejen v České republice. Hraniční čára se často vede mezi venkovem a velkými městy: „Ve městech je to samý vegetarián, cyklista a transsexuál.“ „Venkované jsou pasivní a omezení,“ dozvídáme se z médií. Tomáš Kratochvíl je dokumentarista žijící v Praze, pochází však z vesnice na Vysočině. Ve filmu Spolužáci se vydává za těmi, s nimiž sedával ve školních lavicích. Jsou mezi nimi hodný a oblíbený neonacista, lesba, která pracuje v lese s motorovou pilou, dříč pohlcený svojí tesařskou firmou a bývalá učitelka, která dnes zastává funkci starostky. Společenská témata jsou zdrojem konfrontací, ale také absencí postojů. Někteří aktéři filmu politiku vnímají jako něco vzdáleného nebo jako svět sám pro sebe, kritika neonacismu je pojímána také jako roztomilý extremismus. I přes všechna nedorozumění ovšem mezi dávnými spolužáky přetrvává osobní pouto. A zdá se, že udržování a pěstování těchto vztahů může být jedním ze zdrojů situace, kdy společnost bude navzdory různicím a konfliktům zase znamenat „spolu“. (Česká televize)
(více)Recenze (31)
Prý ženy podvědomě nemají rádi rádi zahořklé typy mužů, kteří si na všechno stěžují.Udává se příklad taxikáře. Cítí, že vůbec nepochopili o čem život je. Uklízet odpadky jsem byl například nedávno v břeclavském městské lese a o rentabilitě vietnamských večerek nic nevím, prý pracují tak dlouho pracovní domu mimo jiné proto, že posílají peníze příbuzným do Vietnamu, kde kurzovou změnou nabydou. Snažil bych se převést hovor na jiné téma. ()
Pan Kratochvíl je manipulativní antidokumentarista, který si řeší nějaký svůj osobní problém. Nejde o to, že si to dělá podle svého. Horší na tom je jeho cíl převychovávat, moralizovat, mentorovat a hlavně prožívat sám sebe. To, že si z některých spolužáku udělal užitečné idioty není potřeba ani řešit. 28%. ()
Pan režisér je dobroserovitý demagog, zcela odtržený od reality. Myslí to se svými spolužáky dobře. Popletenému náckovi řekne takřka v jedné větě, že ho má rád, ale že ho bez milosti udá, až někde s Vandasem budou ukazovat, kam až vyskočí jejich kokr. OK. Chudince lesbě, která se horko těžko vypořádala se svojí orientací a s pohledem lidí na ní samotnou vysvětluje, že nynané uprchlíky v počtu statisíců v pohodě dáme. No snad jo, ale nechci si ani představit, jak se budou synové pouště tvářit na její sexuální orientaci. Ze své třídní, která drží nějakou zapadlou vesnickou díru v chodu udělá jakousi popletenou panímámu bez SPRÁVNÉHO názoru. A ten tesař co maká od nevidím do nevidím je taky nějakej divnej, protože programově nevolí (ani Zelené!) a poslouchá Kabáty. Verpan jeden. Takže až pan Kratochvíl zase pocítí nutkání nás všechny zachránit a vysvětlovat, že takhle tedy rozhodně ne a zpátky ni krok, měl by si před zrcadlem nafackovat a pak zavolat svojí teplou spolužačku, jestli by jí nemohl pomáhat při úklidu v lese. ()
Tak jsem si uvědomila, že můj alkoholismus je vlastně podvědomou, zcela racionální reakcí na svět kolem mě. Všechno jedno, hlavně to svý prděníčko, na politice nesejde, s ničím nic nezmůžem, dyť jsme jen hodný ubližovaný lidičkové s velkým srdíčkem, i když pochodujem za Dělnickou stranu. Velký obdiv režisérovi za jeho schopnost s tímhle materiálem diskutovat, protože jinak je ten český sjezd směr totální prdel asi nezastavitelný. ()
Žeru Kratochvíla. Čím dál víc. A to s tím, že jeho Spolužáky považuju za doposud asi nejsilnější kousek žurnálový skládačky. Tomáš nevystupuje k ostatním ani s despektem, ani ze stupínku dolů. Zároveň se nebojí ptát na nepříjemný věci a rozhodně nedělá z objektů debily. Schytá za to pak spoustu komentářů podbarevenejch politickým smýšlením autorů, kde místo výpovědní hodnoty dokumentu řešíme aktuální politickou situaci, která je nepřekvapivě výsledkem názorových hodnot společnosti jež právě Tomáš sonduje mimo svou bublinu a ještě větší spoustu poznámek o nadřazenosti městského liberála, ač přesně o pravej opak v dokumentu jde. Tomáš totiž nejede dělat "osvětu na vesnici". Ale poměrně zevrubně zkoumá, proč šly všechny ty názorový proudy jinou cestou a jaký hodnoty za nima stojí. A jasně, že vobčas vyjde sám z některejch scén jako osel, ale neskloní se k tomu, aby soudil. Dík za to, protože těch přínosů a podnětů je v tomhle kousku až až. ()
Galerie (12)
Photo © Česká televize
Reklama