Obsahy(1)
Osobní road-movie. Autor se vydává na Ukrajinu, s níž ho pojí příbuzenské, přátelské a pracovní vztahy. Díky tomu se dostává blízko k lidem v hraniční životní situaci. Jednotlivá setkání jsou pro něj zároveň příležitostí k úvahám nad tím, jak se ho tamní události osobně dotýkají. Je Ukrajina daleko či blízko? Při svých opakovaných cestách na Ukrajinu se režisér Filip Remunda setkal s mnoha lidmi z různých vrstev tamní názorově a politicky rozdělené společnosti. Sleduje, jak vypadá všední život ve válkou sužované zemi. Zkoumá situaci na obou stranách fronty, zdánlivý klid na západě Ukrajiny a napjatou atmosféru ve východní válečné zóně. Se svým štábem se exkluzivně dostal právě za frontovou linii, na území ovládané separatisty v době, kdy se oboustranně porušovalo příměří. Naslouchá názorům lidí na obou stranách a spolu s nimi se ptá, kdy tato nesmyslná válka, v níž proti sobě nezřídka bojují příbuzní, skončí. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (25)
Ta žena na náměstí občanskou válku na Ukrajině vystihla nejtrefněji když říká: "Německo, Francie, Anglie jen hrabou peníze a nemají duši. Jsou to jiní lidé, jiné vidění života a jiní lidé. Slovanská kultura je mnohem lidštější. Miluji své město , jeho obyvatele. Mohou se zdát hrubší , ale jsou dobří nebojte se. Přijeďte a budete chtít u nás žít". Stejný pocit jsme měl vždy i já když jsem byl na Ukrajině a v západních městech. Sejdou se tam také lidé po promítání filmu u kulatého stolu u vína prodiskutovat? Snad se Ukrajina moc válkou neoslabí a EU jim tam nenastěhuje půlku Afriky a Arábie s jejich islámem. Můj názor je, že si Putin dělá nárazník proti Německu, které chtělo po válce genocidou a hladověním vyhubit všechny Rusy. ()
Nič nie je čiernobiele, ani vojna. Až český dokumentarista musí na naše obrazovky priniesť trochu iný obraz vojny na Ukrajine, ako máme nadiktovaný z oficiálnych médií. A robí to, ako hovorí, aj s tým rizikom, že jeho pohľad môže využiť alebo zneužiť všetko sledujúca ruská propaganda. Pohľad na vojnu je to od obyčajných ľudí z Donbasu, ktorí tam musia žiť a musia si zvyknúť aj na vojnu, lebo človek si zvykne na všetko. Trochu veľa sa mi zdalo v dokumente domáceho videa, mohlo byť nahradené komentárom autora, ktorý je výborný a často objasňuje veci, ktoré sa nedajú sprostredkovať obrazom alebo sa udiali niekde inde. ()
Divím se, že tento film vysílala čt, byly tam totiž informace, které se Čt snaží tajit - Západo-ukrajinský fašistický oddíl Azov, napodobující SS. Remunda emočně nepodbízivě ukazuje válku a život v ní, snaží se být politicky neutrální. Lidé ze Západní Ukrajiny jsou majdanisté, což je pro mě děsivé (když si uvědomíme, že Majdan nebyl vyšetřen /proč asi?/, byly vypalovány politické sekretariáty, majdanským převratem byl svržen demokraticky zvolený prezident, na Západní Ukrajině jsou zakázány některé politické strany-holt majdanské demokracie pod fašistou Porošenkem a Jaceňukem ). Ale Remunda chtěl říct něco zásadnějšího, že by se obě strany měly dohodnout a neválčit. Jenže problém je, že východní Ukrajiny vždy tíhla k Rusku a západní Ukrajina k západu, jsem vděčný Remundovi, že to v tomto filmu dostatečně vyjádřil. Čt totiž na rozdíl mezi západní a východní Ukrajinou dala embargo( přitom to při při tzv. oranžové "revoluci" často zdůrazňovala, ale nyní se to nehodí do momentálního černobílého ryze tv vidění ) Další cenná stránka tohoto dokumentu, o které se na čt tak málo mluví, nejde o válku se separatisty, ale o občanskou válku. ()
Stále mám v hlavě několik dní zpět promítané Zajatce a musím říci, že Blízký daleký východ je o třídu výše. Vyprávění má nějaký spád, dokážete se v něm vyznat a tvůrce nám dává i prostor nad tématem trochu přemýšlet. Hlas Filipa Remudy je, přiznávám, trochu unylý ale na druhou stranu to celému dílu přidává určitý nadhled a klid. ()
Galerie (7)
Photo © MFDF Ji.hlava 2015
Reklama