Tragéd Fantozzi

Pro mě jeden z nejlepších, nebo možná i vůbec nejlepší díl celé série. Vtipu je tu hodně, politování hlavního hrdiny taktéž a jednotlivé historky jsou velice pestré. Nemám tušení proč je zrovna tento díl je přijat kritikou tohoto serveru tak vlažně, ale na světě jsou i věci které mě trápí mnohem více. Paolo Villaggio , herec který se snad pro roli utrápeného účetního narodil, má perfektní grimasy, mimiku a hlavně je to perfektní a vtipný komik. Nechápu kde tohohle chlapíka vyhrabali, je skvělí! - 8/10 - (27.12.2014)

Humor inspirovaný groteskou mám rad, filmy o Fantozzim se mi zatím líbiliy, ale co je moc to je moc. Fantozziho trapasy postopadesáté postrádají kouzlo mého prvního viděného dílu. Tadyten je třetí co vidím, v sérii je druhý. A už mě to tak nějak přestává bavit. Je to pořád to samé. Napoprvé mě to oslovilo, napodruhé neurazilo a potřetí už moc nenadchlo.. Akorát parkrát vyvolalo pousmátí či jenom obyčejný úsměv na tvaři. Další díly dám až za delší dobu. (16.09.2016)

„Podľa mňa je Krížnik Potemkin neuveriteľná sračka.“ Nekonečná bláznivá talianska séria Fantozzi nesedí každému. DRUHÁ TRAGÉDIA FANTOZZIHO (1976) je po origináli FANTOZZI (1975) druhým dobrodružstvom nesmierne tragikomického účtovníka, ktorého v práci zneužíva každý, kto môže a aj ten, kto nemôže (a doma ho čaká manželka s príšernou dcérou). Na dvojke sa s hereckým predstaviteľom tejto polo-kultovej postavičky, Paolom Villaggiom, znova stretol režisér jednotky Luciano Selce. Toľko k technickým informáciám. K scenáru a hereckým výkonom nemá zmysel niečo hovoriť. V tejto sérii ide o scénky, nie o príbeh. Takže si pripomeňme, že v dvojke si utláčaný, šikanovaný, znemožňovaný, následne znemožnený a k tomu ešte aj smoliarsky (a samozrejme ponižovaný) Fantozzi vyskúša hazardné hry, poľovačku, krstenie lode, filmový klub, nočný podnik a možno prídu aj druhé medové týždne. (24.08.2008)

Sociálny podtón jednotky (Fantozzi, 1975) v prvom pokračovaní je stále prítomný, navrch však presakuje producentská túžba po extrémnej grotesknej bláznivosti v snahe diváka predovšetkým pobaviť. Sociálna kritika je takouto komikou, vytvorenou pre rehot diváka kina, potlačená do úzadia. V pamäti tak ostane skôr Fantozziho prepálený dlhý jazyk ako upozornenie na stupňujúce sa poľovnícke šialenstvo so stále agresívnejšími poľovníkmi, loviacimi jeden druhého. Bizarne zvláštnou a pomerne vydarenou vsuvkou je svojrázna pocta filmu Krížnik Potemkin, ktorý svojim zamestnancom premieta jeden z vysoko postavených manažérov - milovníkov filmového umenia. Diskutuje sa aj o Griffithovi, Murnaovi, Kabinete dr. Caligariho a Dreyerovi, čo by ma zvlášť pri komediálnej ľudovej talianskej filmovej sérii nenapadlo. Čerešničkou na torte tejto epizódy ostáva záhadný československý film, ktorý sa z technických príčin nepremietal. Zvyšok "Druhej tragédie Fantozziho" tvoria viac či menej vtipné scénky s prestreleným humorom. Podávané v slede za sebou začnú byť opakovaným konceptom aj postupom času nehumorné a nezaujímavé. 38% (05.05.2014)

Nemám rád komedie, které se snaží být vtipné za každou cenu. Problém filmů s Fantozzim je právě v absenci kontinuálního děje, který by směřoval odněkud někam. Chápu, že tyto filmy jsou pro pobavení a nemají za cíl přinést filozofická moudra. Přesto - tento druh humoru je prostě přitažený za vlasy, Fantozzi ze sebe dělá hňupa, který každému jen podlejzá... Neznám v reálu jediného člověka, který by se takto choval. Vytvářet z každé situace uměle vtip, tomu se pak už ani nedá zasmát. Pro mě nestravitelné i za deštivé neděle, dokonce bych to nebral na DVD, ani kdyby mi za koupi ještě zaplatili. (08.09.2009)