Tábor 14

Tenhle dokument měl jediný štěstí a to, že téma bylo natolik silný, že to člověk prostě nechtěl vzdát. To, že se Šinovi o těch věcech špatně mluvilo a dlouho mlčel, bylo pochopitelný. A ty dlouhý záběry při rozhovorech s ním se nevystřihávaly schválně. Ale všechno ostatní nic neříkající chození a pohledy na procházející a lidi a podobně, bylo strašně nudný, což podobnému dokumentu vážně nesluší. Nejstrašnější část byla ta, kde si skupina rozjívených Amíků neustále tleskala. Chtěla jsem, aby je tam Šin pořádně proplesk, nebo řek, že s takovýma magorama nechce mít nic společnýho. Někdo tady v komentáři psal, že bylo hrozný, jak se Šinovi stýskalo, že měl úplně vymytej mozek..ale nemáme vymytej mozek spíš my, co si ničeho pořádně nevážíme, kteří pácháme sebevraždy jak na běžícím pásu a žijeme konzumní společností, i kdyby to bylo v maringotce na poli bez televize a prostředků? (04.05.2015)

Videl som 52 minutovu verziu, takze ta neobsahovala nejake zbytocne nicnehovoriace zabery na ktore si stazuju ti, co videli dlhsiu verziu. Je to zaujimavy dokument. Najfascinujucejsie nie je ani tak to, co hlavny hrdina zazil, ale skôr citovo vyprahnuty chladny spôsob akym to vsetko popisuje. Evidentne je uz do konca zivota poznaceny a nikdy z neho nebude normalny clovek. Skoro zaujimavejsie ako hlavny hrdina, su rozhovory s dvoma byvalymi dôstojnikmi. Aj o nich by mohol vzniknut dokument. Maju toho, co povedat. Pritom su citovo vyprahnuty rovnako ako hlavny hrdina. Je to akokeby ste pozerali rozhovory s ludmi s nejakej uplne inej doby, takze veci ktore povazujeme prirodzene za moralne sa oni naucili az po uteku zo Severnej Kórei a stale si ich evidentne neosvojili. Tento dokument rozhodne odporucam. (20.01.2015)

Vidět je něco jiného než číst, takže jsem si toho od dokumentu asi slibovala moc. Stopáž je ale hodně přepálená a v podobě v jaké dokument je, bohužel imho neplní ten účel, jaký má mít. Dívat se dlouhé minuty na mlčícího Shina mě docela nudilo. Chápu, že se mu o minulosti nemluví lehce, ale když už měl dokument tuhle délku, tak bylo možné ho nastavit jinak. Třeba stejně jako to udělal autor knížky. Detaily o Severní Koreji jako takové. Nočními záběry ze satelitů, kde kontrastuje zářící Soul s temnotou severního souseda. Těch možnosti je mnohem víc. Ale abych jenom nehaněla, naopak se mi líbilo animované zpracování lágru. Ta fádní barva dávala záběrům dokonale pochmurný ráz. Určitě si dokument ještě někdy pustím, ale budu přetáčet. Škoda. (10.11.2014)

Otrasné, čo môže režim robiť vlastným ľuďom. Koncentráky v 21. storočí ničia ľudí nielen telesne, ale aj ich myslenie, zvlášť u detí, ako to vidno u mladého utečenca. Čo podstúpil, znie veľmi autenticky, a pritom vo filme by to bolo celkom neuveriteľné. Svedectvo strážcu, ktorý nevedno prečo tiež utiekol, je ako z iného sveta, keď s kľudom opisuje, ako strieľal väzňov len tak z rozmaru, lebo to nebolo trestné. –––– Ak zatknú celú rodinu, táto už nikdy nesmie zostať pokope. –––– Každý, kto prejaví pochybnosti o svojej vine, bude popravený. (20.01.2015)

Neuveriteľný príbeh severekórejského mladíka , ktorý ušiel z prísne stráženého tábora, ktorý takmer v ničom nezaostáva za koncetračnými z 2. svetovej vojny. Až na tie pece samozrejme. Jeho rozprávanie, natáčané v jeho juhokórejskom byte v Soule, pôsobí pokojne a s týmto prístupom sa snaží s minulosťou vyrovnať. Nič nerobiť, len v pokoji oddychovať. A on si to naozaj zaslúži. Je neuveriteľné , že v dnešných časoch sa môže dieťa narodiť v tábore a pritom netuší, že existuje i svet za oplotením, kde ľudia chodia slobodne kam chcú, majú jedlo i oblečenie, dôstojný život , jednoducho všetko, čo on v tábore nemal. Po jeho úteku a rokoch strávených v J. Kórei ma doslova zarazili jeho slová o tom, že by sa tam chcel vrátiť. Niečo som už na tému táborv, hlavne tých koncetračných prečítal, ale ešte nikdy som nepočul o nikom, kto by sa tam rád vrátil. Vo filme je aj zopár tajne natočených videí, z ktorých si urobíte jasný obraz o tom, čo je Severná Kórea zač. Južná a Severná Kórea? U mňa rozdiel ako nebo a peklo. 80%. (08.02.2015)