Zimní spáči

Originální režijní styl Toma Tykwera mě už tolikrát překvapil a udivil, až se mi nechce věřit, že ho měl vybroušený už v tak ranném (druhém) díle své tvorby. Zimní spáči mají výbornou vypravěčskou strukturu, která se točí kolem jedné dopravní nehody, to vše je doplněno zajímavě-barevnými postavami, přirozeně působícím prostředím horského střediska a perfektní náladotvornou hudbou, která někdy dokáže atmosféru dostat do neuvěřitelných emočních výšin. Láska v balení od Toma Tykwera je prostě -ač to zní nechutně- úchvatná. 80% (30.09.2007)

Od Tykwera mě kdysi naprosto nadchla Lola, ale od té doby jsem od něj už nikdy nic neviděl (ani nechápu proč), ale nedávno jsem si na něj zase vzpomněl a konečně si řekl, že se od něj podívám i na něco jiného. Od pohledu mě nejvíc zaujali právě Zimní spáči, tak jsem si je sehnal, teď se na ně podíval a popravdě mě to celkem zklamalo. Tykwer svůj styl sice nezapře a stejně jako v Lole se mi tu líbil, ale nemůžu si pomoct, v dvouhodinové stopáži jsem se ho jaksi přejedl, místy mě začal nudil a hlavně jsem po skončení měl pocit, že tu forma dost vítězí nad obsahem, což jsem dokázal brát ještě u Loly (protože tam se mi to do toho příběhu hodilo), ale tady už ne, když se to snaží být vyloženě vážnější a přijít s příběhem plným zásahů osudu, kterému bych měl i věřit, že se může stát. Je to sice jiné, rozhodně je to zvláštní a své, ale tady mě Tykwer moc neuchvátil a celou dobu jsem postrádal nějakou silnější atmosféru, kterou měla snad jen scéna bouračky a pak možná ještě v závěru, ale tam to zase celé bylo poněkud přehnané, takže bych to asi moc nepočítal. Natočené je to opravdu úžasně, ale jen to mi dojmy moc nezachrání, když to jinak šlo mimo mě a vlastně to vygradovalo v něco jiného, než jsem čekal a než se tam hodilo... Slabé 3* (11.03.2023)

Atypická záležitosť... Už úvod je rozpačitý. Pri čakaní, kedy začnú čriepky mozaiky do seba konečne zapadať, by bežnému divákovi vyšlo sako z módy. Ešte atypickejší je záver, ale načo prezrádzať. Nech si každý sám dôjde k svojmu trpkému koncu a nech si ho každý sám sebe vyloží. Vzťah medzi Marcom a Rebeccou je jeden z najpovrchnejších, aké som na plátne videla. To neznamená, že je zle zobrazený alebo zahratý. Takéto sú proste vzťahy. A nielen s inštruktorom lyžovania. (15.01.2017)

Netradiční příběh, zvláštní průběh a silný konec - tím se mohou Zimní spáči pyšnit bezesporu. Další obrovskou kvalitou je celá vizuální stránka, která je propracovaná do nejmenších detailů. Tykwerova práce s barvami - zejména tedy červenou (Karle, z toho by ses vážně počůral!), kterou hodně používal už ve Smrtelné Marii, ale i s dalšími barvami - je opravdu neobvyklá; každá z postav vstupuje do děje s jednou primární barvou, která může (a nemusí) symbolizovat a napovídat spoustu věcí, a tuto barvu si drží až do konce filmu. Griebeho kamera je jako u ostatních Tykwerových filmů nápaditá a neokoukaná... Vizuál je prostě celkově fenomenální. Tak proč dávám jenom tři hvězdičky? Zkrátka proto, že mě to fakt hrozně nebavilo. 57% (08.06.2014)

TOM TYKWER, ZIMNÍ SPÁČI (1997) ________ Zasáhne prozřetelnost? Co nemá být vidět, po tom se slehne zem? Zemře „ďábel“, protože se to má? Jste-li přesvědčení skeptici (oxymoron)? Možná vám při tomhle filmu něco párkrát uětědří políček. ____ Létající kamera si prohlíží neosobní zimní horské scenérie. Později na sebe nezřídka vezme příznačnou roli oka, co zeshora „do všeho vidí“. Ze svého pohledu ukazuje, spojuje, přivádí k sobě, svazuje. Až tatáž kamera pro změnu začne kroužit kolem hlavy – bude to proto, že vidí i dovnitř té hlavy. Barvy tu hoří, tečou, rvou se spolu i hladí, hádají se, uráží se a užívají si blízostí žádaných těl – žijou si vlastním životem, prolínají se s postavami, prosakují skrze ně. I když je to možná jen divnej pocit. ____ Film, ve kterém nikdy nemůžete vědět, co vše, krom žhavého popela, vyhasíná, když hasne cigareta. Francouzskou autorku nestejnojmenné literární předlohy (a spoluautorku scénáře) A.F. Pyszoru inspiroval jistý Shakespearův sonet o lidské vášni, jež sebe samu stravuje. Sonet jsem si přečetl. Novelu nesehnal. ____ Dovětek: V baru, setkání po mnoha letech: Hele, než se rozpijeme, pak bych na to zapomněl, viděl jsem takovej film. Německej. Dostalo mě to do kolen. ... Jen se to tak mihlo před pár lety na "dvojce"... A slehla se po tom zem... Sháněl jsem ho trpělivě celý tři roky... A myslel jsem, že by se ti (sahám pod stolem pro doslova vymodlenou DVD placku do batohu...)... Od půllitru se ozve: Ty kecáš, že máš pro mě Zimní spáče...!? (13.08.2008)