Mustang

Nepochopitelně přeživší středověké téma představené optikou novověkého liberálního filmu, který sladce zpřístupňuje svou sociokritickou látku i zcela neznalým obyvatelům křesťanského západu. Hezky natočeno, bez zbytečných příkras a sentimentu, na druhou stranu ale s až zarážejícím emocionálním odstupem a v některých chvílích stylem, který více než umělecky zatížené festivalové drama (viz úvod na pláži) připomíná lacinější vzdělávací polodokument. Ale co mi vadí spíše, a proč také nedávám ani shovívavé čtyři hvězdičky, je skutečnost, že scénář nedokázal navázat takřka jakýkoli pozitivní vztah mezi mnou a hlavními hrdinkami - zatímco jsem totiž kroutil hlavou nad tím, jak zastarale a diktátorsky může být stále nakládáno s nevinnými svobodnými lidmi, jejich konkrétní osud mi byl zároveň tak nějak úplně ukradený. A tak by to být nemělo, obzvlášť u podobně laděného snímku... 70% (05.01.2016)

Mustang je až podezřele podobný Smrti panen, kvalitou se ovšem „originálu“ ani zdaleka nepřibližuje. Se snímkem jsem měl hlavně 1 problém, a to dost zásadní. Vůbec mu věřit. Začalo to úvodem se školou, který poměrně jasně naznačoval, že tahle část Turecka nebude (tak?) zaostalá, spíš naopak. A najednou přijde „ta“ událost a bum, „středověk“. A i kdyby strýc s babičkou začali tyhle pořádky zavádět, zničehonic by se k nim přidalo i okolí? A co škola, nemocnice (možná ne při pohledu na zbraň, ovšem potom?), sociálka, policie…bez reakce? Možná jsem jen hloupoučký neznalec tureckých poměrů, ale opravdu tomu nevěřím. Dále, logické kiksy. Náhlá změna chování babičky hned v úvodu? Prakticky neodhalené výlety z domu a nazpátek? Prostřih na falešné hlavy dávno po „tom“? A řada dalších podivných scén. Aplikování humoru mi pak přišlo násilné, atmosféra (jakou měla právě Smrt panen) úplně chybí, konec je zas naivní. Slušná technická stránka a mé občasné záchvěvy fandění hlavním postavám stačí asi tak na 2*, víc ani ťuk. (06.10.2016)

Tento film ma utvrdil v troch presvedčeniach, na ktoré fakt nie som hrdý, upozorňujem vopred. 1) Ženy nevedia (poriadne) točiť (pribehy). Je to už asi moja x-tá skúsenosť a že sú v tomto menej univerzálne ako mužskí tvorcovia je badateľné. Ono mám pocit, že je to vždy nechcene orientované na ženské publikum. Za svetlú výnimku uvediem jeden príklad za všetky: S.Copolla a LOST IN TRANSLATION. Tam bolo sakra vidno ako sa to dá. No fakt v drvivej väčšine romantiky, či drámy z ženských rúk to (ne)funguje. Presne ako tu. 2) Neschopnosť si namontovať statív, či stabilizátor na kameru a vytriasť divákovi hlavu sa stalo tuším umeleckým zámerom. 3) a za toto sa obzvlášť hanbím, ale je to zistenie, že pedobear drieme asi v každom z nás. Teda vo mne minimálne. (22.07.2019)

V Mustangu ide všetko proti prúdu životnej prirodzenosti. Neskrotné detstvo nahrádzajú lekcie domácich prác a státia pri sporáku. Rozvíjanie sexuality je brané za hriech a potláčané na bod mrazu. Manželstvo funguje na princípe vydaj sa a následne sa pokús zamilovať. A v tomto svete obrátenom naruby bojuje päť sestier o svoj kúsok šťastia a slobody. *Videné v rámci Lux Film Days. (28.01.2021)

Turecko se cpe do EU, tak je dobré se podívat, jak zaostalá země to ve skutečnosti je. Pět sester je díky dovádění na pláži rodinou odsouzeno k domácímu vězení a připravováno na svoji jedinou možnou budoucnost: role dobrých manželek. Režisérka se nesnaží o žádnou nesnesitelnou depresi a odlehčuje příběh humorem (v tomto ohledu hrají prim události kolem jednoho fotbalového utkání) a dokonce si dovoluje něco jako částečně optimistický závěr. (21.03.2016)