Mustang

Sú ľudia, ktorí dokážu zaujímavý príbeh porozprávať tak, že vás vôbec nezaujme. A potom tí, ktorí aj menej zaujímavému príbehu svojim rozprávaním vdýchnu niečo navyše. Tento film bol pre mňa ten prvý prípad. Celé to na mňa pôsobilo, akoby Deniz rozprávala a ja som len počúvala. Nič navyše. K dievčatám som si bohužiaľ nevedela celý čas nájsť cestu. Project 52 Films by Women (26.02.2016)

Klasickej festivalovej stinker - přepálená forma, absence jakékoli jemnější finesy, dvojrozměrné postavy, nucené zvraty, neobratné změny tónu vyprávění, ke konci nesnesitelně rozbředlé a ubulené... přiopomíná to pokus dojmout cilizované Evropany krutými tradicemi rurálního Turecka, které je tu vylíčeno z velké části jako agresivní (incestní) vězení. Neříkám, že v tom není racionální základ, ale tomu filmu se nedá absolutně věřit. Vyděračské festivalové HLPéčko se všemi neduhy... #kviff2015 (07.07.2015)

Mustang je až podezřele podobný Smrti panen, kvalitou se ovšem „originálu“ ani zdaleka nepřibližuje. Se snímkem jsem měl hlavně 1 problém, a to dost zásadní. Vůbec mu věřit. Začalo to úvodem se školou, který poměrně jasně naznačoval, že tahle část Turecka nebude (tak?) zaostalá, spíš naopak. A najednou přijde „ta“ událost a bum, „středověk“. A i kdyby strýc s babičkou začali tyhle pořádky zavádět, zničehonic by se k nim přidalo i okolí? A co škola, nemocnice (možná ne při pohledu na zbraň, ovšem potom?), sociálka, policie…bez reakce? Možná jsem jen hloupoučký neznalec tureckých poměrů, ale opravdu tomu nevěřím. Dále, logické kiksy. Náhlá změna chování babičky hned v úvodu? Prakticky neodhalené výlety z domu a nazpátek? Prostřih na falešné hlavy dávno po „tom“? A řada dalších podivných scén. Aplikování humoru mi pak přišlo násilné, atmosféra (jakou měla právě Smrt panen) úplně chybí, konec je zas naivní. Slušná technická stránka a mé občasné záchvěvy fandění hlavním postavám stačí asi tak na 2*, víc ani ťuk. (06.10.2016)

Krásně to do sebe zapadá, turecká režisérka, která od dětství vyrůstála v Americe točí film o postavení žen v über tradiční turecké rodinné situaci. Jestli si něco holky, co neměly možnost volby (manžela, studia, života ...) nezasloužily, tak je to přesně tenhle film. Absolutní člověčinka a.k.a. crowdpleaser. Proč se to mimochodem jmenuje MUSTANG? Odejít z kina jsem chtěl už po prvních deseti minutách a to se mi u filmu nestalo už hodně dlouho. Pokud bych chtěl ve svojí kritice zajít hodně daleko tak asi takhle: THE VIRGINE SUICIDE, který je k MUSTANGOVI tolik připodobňovaný, je víceméně o hovně a proto mohla Coppola zajít kamkoliv se jí chtělo a vytvořit nevídaný dreamy debut masterpiece. Ergüven naopak uchopila zcela zásadní téma, oblékla ho do TVS kabátu a udělal z něj absolutní hovno. (19.04.2016)

Turecko se cpe do EU, tak je dobré se podívat, jak zaostalá země to ve skutečnosti je. Pět sester je díky dovádění na pláži rodinou odsouzeno k domácímu vězení a připravováno na svoji jedinou možnou budoucnost: role dobrých manželek. Režisérka se nesnaží o žádnou nesnesitelnou depresi a odlehčuje příběh humorem (v tomto ohledu hrají prim události kolem jednoho fotbalového utkání) a dokonce si dovoluje něco jako částečně optimistický závěr. (21.03.2016)