Mustang

Mustang, kôň žijúci slobodne vo voľnej prírode. Hrdinky tohto filmu, tiež túžili len po jednom. Žiť slobodne a rozhodovať o svojom živote. Žial tradície majú ešte stále v mnohých častiach zemegule prednosť pred ľudskosťou, slobodou či rozumom. Pomerne chladný štýl spracovania vytvárajúci dojem odstupu od príbehu, akoby nechcel pôsobiť prehanane na emócie diváka, ale snažil sa len o vyrozprávanie príbehu. Mohlo by sa tiež zdať, že je tento príbeh pritiahnutý za vlasy v kontraste so zábermi života žien v iných častiach Turecka (a verím, že aj realita je skôr taká), ale v podstate filmy sú aj o extrémnych prípadoch...a tento bol zaujímavý. Videné v rámci projektu 52 films by women. (25.01.2016)

(50th KVIFF) Jeden ze tří nejlepších filmů, které jsem letos na karlovarském festivalu viděl. Docela se divím zdejším občasným výtkám vůči filmu jako citovému vyděrači. Mně se totiž vůbec nezdálo, že by se mě režisérka kdykoli za celou stopáž snažila citově vydírat, dojímat mě. Téma má Mustang velmi podobné loňské Křížové cestě, kdy se zabývá dopady výchovy v tradiční náboženské společnosti na mladé dívky. Brüggemann byl loni ostřejší a nekompromisnější, seknul takříkajíc do živého. Film Ergüvenové je oproti tomu přístupnější, odlehčenější a taky mnohem víc "sexy". To pro mě ale není důvod, abych ho automaticky odstřelil jako neupřímnou líbivou pózu. Každý festivalový film pojednávající o vážných věcech přece nemusí nutně vypadat jako natočený na levnou kameru ve statických záběrech, s hrdiny dlouze čumějícími do zdi a hovořícími v těžkopádných filosofických replikách, potažmo mlčejícími. První polovina filmu je vzhledem ke svému námětu až nečekaně vtipná. Pak situace zhoustne, ale ani v těch nejvypjatějších chvílích, kdy hrdinky trpí nejvíc, mi prostě nepřišlo, že by režisérka jejich situaci přes míru vkusu využívala k tomu, aby své publikum dojala. Nebo se jí to alespoň v mém případě nepovedlo tak katastrofálně, že jsem si ani nevšiml, že by se o to snažila. Závěr imho spíš velmi kvalitně thrillerově napínavý, než ubulený. 90 % (11.07.2015)

Film pojednává o pěti dospívajících sestrách, které po drobném prohřešku čeká domácí vězení, z něhož se dostanou pouze, když se ve vší počestnosti provdají. Otázkou zůstává, zda neodcházejí jen do dalšího vězení. Námět mě, jako Středoevropanku, docela upoutal. Turecké poměry moc neznám, takže jsem byla lehce v rozpacích třeba ze situace, kdy se jedna z dívek zastřelila a rodina po ní v podstatě vůbec netruchlila, natož aby trochu zlidštila svůj přístup ke zbývajícím vězněným sestrám. Jako by se ani nic nestalo a jelo se dál v nastaveném režimu. Mustang je především o touze po svobodě a volnosti ve věku, kdy na to má snad každý právo. Ne však zřejmě mladé ženy ve venkovštějších oblastech Turecka, jež doposud nevybředlo z takřka středověkých zvyků a tradic. Jde o řemeslně víc než slušně odvyprávěný příběh se sympatickou pěticí děvčat, na který stojí za to se podívat. (08.05.2020)

Virgin Suicides bez Eugenidese a Sofie Coppoly v přehnaně hysterickém podání tureckých rádobyreálií. Sračka zacílená na návštěvníky festivalů a diváky artových filmů o sirotcích. Hezká kamera a dobrá hudba, pod kterou se odehrává příběh, který neví, co říká a čím chce být. A především nikoho nezajímá. Výstřel v šedesáté minutě je vysvobozením (obávám se ale, že tím byl i pro zoufalou scenáristku/ režisérku), bohužel už je pozdě. O čtyřicet minut pozdě. (18.03.2016)

Podľa tunajších rôznorodých komentárov a hodnotení sa dá usúdiť, že turecké pomery sú pre nás dosť veľkou neznámou a niekto tureckému filmu o živote teenageriek na vidieku autenticitu uverí, ďalší považuje zobrazené za blud. Čisto z filmárskeho hľadiska ma ale Mustang veľmi zaujal. Je nakrútený skutočne "západne", ak chcete tak moderne festivalovo, ale témy sú čisto lokálneho, respektíve blízkovýchodného charakteru. Baby mi boli sympatické, ich vzdoru som držal palce a úplne chápem, ak to niekto cítil presne opačne. Ja som Erguven tento náhľad do nami nepoznaných končín (myslenia) uveril a patrične si ho užil ako veľmi dynamický film. (21.12.2018)