Kurojuri danči

Asuko sa spolu s rodinou prisťahuje do nového bytu. Od spolužiakov sa o danej štvrti dozvedá klebety o zjavovaní duchov. Spočiatku im nevenuje žiadnu pozornosť. Keď sa však z protiľahlého bytu začnú ozývať zvláštne zvuky, začne si uvedomovať, že na daných rečiach predsa len bude nejaká pravda. V komentári jedného z najväčších odborníkov na horory som sa dočítal, že tento horor je v prvej polovici najatmosférickejší. Nuž, pokiaľ niekoho vystraší prebudenie ranným budíkom od susedov, potom beriem. Lebo to je ozaj horor, vstať o hodinu skôr ako človek naozaj chcel. Z môjho pohľadu je tento snímok takmer hodinu a pol totálne nevýraznou chabou ducharinou, ktorá absolútne nemá čo ponúknuť. Je úplnou stratou času sledovať túto zbytočne ponaťahovanú 106 minútovú žuvačku, ktorá vás nijak nevystraší. Snaha režisérovi sa nedá uprieť iba v úplnom závere. Nič to však nemení na fakte, že tento "horor" si úroveň vyššieho hodnotenia ako 40% proste nezaslúži. BIEDA, NUDA, STRATA ČASU. P.S.: Čo to v komente vystihol "Xeno.morpH" - 35%. (11.12.2013)

Přijde mi, že Nakatovi po úspěšném Kruhu trochu docházel dech. Tady se konečně trochu chytal. Nicméně má to pro mě snad nejnepřístupnější úvod ze všech japahororů, které jsem kdy viděl. Ne a ne se do toho dostat. Jak však film běžel a poita se změnila, začalo se mi to líbit čím dál tím více. Závěr s poučením - nikdy nevěřte malým klukům, zvlášť když si chtějí hrát. Pro zajímavost - mému bratrovi se říká bezpenisý Johny... (23.12.2014)

Hideo, Hideo, tohle už je fakt moc. Časy, kdy Ringu byl nejlepší horror roku, jsou dávno pryč a žánr poctivé asijské duchařiny od té doby znatelně zdegeneroval. Prostinký příběh o dvou poznamenaných a jednom moc roztomilém děťátku stojí a bohužel hlavně padá s představitelkou hlavní role, a ta i čistokrevnému asijci musí připadat jako těžce přehrávající hysterka. Její výkon je vskutku na žaponského Oscara. Nejzajímavější z celého filmu je místní vymítací rituál lehce připomínající recitační večírky nablblých hip-hoperů. Škoda, začátek byl nadějný. (28.12.2013)

,,O ČTVRTI KUROYURI SE ŘÍKÁ, ŽE TAM LIDÉ VIDÍ DUCHY..…“ /// Věta, že některý mrtvoly se snažej kontaktovat živý (jeden by řek, že zrovna Japonce to nemůže překvapit…) a mrtvej důchodce, kterej jeví známky nasrání. Vod začátku vím, že ze mě dělaj čuráka, ale vlastně to je na tom to nejzajímavější. Když ta hra skončí, končí to hezký a je to ,,jen“ takový duchařský drama vo holce, který za dveřma stojí houf návštěv a vona je nesmí pustit dál, a který chce nadchnout hororovým závěrem. Ne, že bych byl vodvázanej, ale na druhou stranu… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Pochopím, proč je lepší přát důchodcovi vod naproti dlouhej život. 2.) Jmenuju se Cole Sear a zajímá mě, jaký starosti maj dneska mladí v Japonsku. 3.) Thx za titule ,,KatySchka“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (02.12.2013)

Bylo to tak... japonské. Seriózně, hodnotit tenhle film a vědět prd nebo ještě míň z japonských reálií, asi bych byl musel jít s procentama dolů. Možná, že příběh (jaký vlastně?) nebyl úplně nejpodařenější a efekty nejskvělejší, ale pokud toužíte po nějakém jiném bijáku, pořád jsou tu pro takové nadšence ještě americké horory, že? V těch japonských jde většinou o něco jiného. O spirit, o atmosféru. Zničit, nahlodat, narušit psychiku. A většinou se jim to povede. Proč je proboha přede dveřmi sůl? Proč se obětuje jídlo? Proč ta ženská mává smetákem z papíru? Moc se mi to líbilo, moc. Ale páč už jsem viděl z japonské dílny lepčí kousky (i když asi ne tolik napchané rituály), je to tak 65%. Než se mi to rozleží a než mě přijde navštívit nějaký nebožtík. Pak cena soli ještě stoupne. (26.09.2014)