Blázni ze stadiónu

Všechny ty klauniády, všechna ta artistická, kouzelnická, hudební čísla prováděná s jistou dávkou nadsázky a humorem, jaká můžeme vídat v cirkusu a varietních programech obvykle v podobě samostatných čísel, zde v bleskovém tempu vytváří v první polovině krásně pevnou součást souvislé grotesky. Blázni ze stadiónu představují ohromně vynalézavou smršť nejrůznějších gagů, prakticky od začátku do konce, přesto v druhé polovině, kdy se pak film přenesl do jedné tematické roviny (olympiáda a sportovní zápasy... v Zidiho prvním filmu s „Bažanty“ to byl zase vojenský výcvik) pro mě pomalu ten film začínal v jistém smyslu ztrácet dech a připadal zdlouhavý. Tady opět platí, že s Bažanty jednoduše le monde est joli, potěšila i vedlejší rolička svérázného obchodíka LaFugase v podání okatého Paula Préboista a rozesmála spousta výtržníckých nápadů. Ale také platí, že ve výsledku tomuto filmu dokážu dát jen lepší tři hvězdičky a přes nesmírnou originalitu prvních dvou filmů Claude Zidiho oceňuji jeho posun v tvorbě, s níž Zidi v dalších filmech od Velkého bazaru dále nabízel i víc, než jen hodinu a půl přehlídky novodobé grotesky. A sice i souvislejší zábavné příběhy (někdy i s myšlenkou). 65% (06.10.2020)

Groteska měla dvacet minut a u mistrů jako byl Keaton, Lloyd či Chaplin fascinuje její propracovanost. U Les Charlots vítězí kvantita nad kvalitou. Většina gagů patřila k provařeným už v dobách němých grotesek, jen tu a tam se vyloupne něco originálního. A na rozdíl od těch nějlepších Charlotovek tu chybí nejen přesah (Velký bazar), ale i kostra celého filmu. Co by mohlo alespoň trochu fungovat na ploše dvaceti minut, v celovečerním formátu nudí. (29.05.2010)

V porovnání s prvním dílem určitě zlepšení, neboť v Bláznech ze stadiónu lze oproti Bažantům najít i něco, čemu se dá říkat příběh. Nebo spíše zápletka. Gagů jsou metráky a celé je to tentokrát velice příjemně ztřeštěné. Během příprav uvítání pochodně mě nejvíce pobavila část s moderní sochou, kterou Les Charlots pochopitelně zničili a sestavili z ní úplně jinou, a když se později začalo sportovat, vypukl tak neodolatelný chaos, že nebylo možné se nepobavit.___P.S. Tak tady se Ivan Mládek inspiroval při vymýšlení Sportovních her na Kozím Hrádku! (22.08.2014)

Bláznivá komedie, kde je čtveřice Bažantů Gérard (Gérard Rinaldi), Jean (Jean Sarrus), Phil (Gérard Filipelli) a Jean-Guy (Jean-Guy Fechner) nucena do velkých sportovních výkonů pro slepou lásku Gérarda k přelétavé Délice (půvabná Martine Kelly). Ta je ohromena svalnatými sportovci, pro které neváhá opakovaně utíkat z domova a čtveřice ji svými sportovními výkony a vítězstvími dobývá pro zaslepeného Gérarda zpět. Půvabné je odlehčování sportovních výkonů Francouzů, pro které je důležitější vítězství a úspěch než fair play. Z dalších zajímavých postav jsou to obchodník a otec Délice Jules (Paul Préboist), jeho syn Lucien (Gérard Croce) a národní trenér francouzského týmu (Jacques Seller), který připravoval čteřici k dalším a dalším vítězstvím za slávu Francie. Má to velký potenciál, který je občas srážen určitou přehnanou destrukcí vtipných gagů. Ale i tak je to příjemně vtipná zábava. (19.02.2011)

Po dojetí pelotonu cyklistů to sice ztratilo trošku tempo, ale i tak výborný film! Tohle už dnes nikdo nenatočí! A myslím, že odtud převzal Zdeněk Svěrák nápad s velkou bankovkou, kterou šel obsluhující rozměnit! Nejlepší scény jsou po tom, kdy dostanou radu, jet pořád rovně! Prolízání stanem i s babetama, potom jejich přetahování přes zeď.......... (12.02.2011)