My Mad Fat Diary

Parádní! Nedávala jsem tomu moc nadějí, ale ono vás to dostane. Sem-tam humor, lehce černý - suchý...super drama a fakt parádní herecké výkony. Nemluvě o Intru. To se mi moooc líbí :) 5* EDIT: Tak po finále malinko zklamaná... čekala jsem trochu více šokující konec, ale i tak to bylo super. Seriál mě bavil moc a určitě dám jednou nějaký maratón a zopáknu si to :) (24.03.2013)

Druhá řada mě pohltila snad ještě víc než ta první. Na jednu stranu se v mnoha případech dokážu s Rae ztotožnit a na druhou nechápu, jak může některé věci vůbec vypustit z pusy. Jak už jsem někde následovné přirovnání četla, tenhle seriál se hodně podobá deníku Bridget Jonesové, což jsou filmy/knihy, které jsem si zamilovala. K tomu trochu teenagerovské romance, humoru, který vás neunaví a nikdy nestárnoucího prostředí devadesátek! Rozhodně se těším na pokračování, už aby to bylo. (08.08.2014)

Pokud milujete devadesátky, hudbu, britskou angličtinu a máte rádi když se smíchá souhrn tragických událostí s humorem, tak je tenhle seriál přesně pro vás. Rachel Earl, přezdívaná Rae, se snaží vrátit zpět do normálního života a přitom dělá chyby, je nejistá, v některých chvílích i trochu bláznivá živá duše. Divák si tak uvědomí, že tato dívka je mnohem víc, než jen její nemoc, ta je totiž jen jednou částí jejího života. Rae se tak neustále zmítá mezi bezpečím uvnitř psychiatrické léčebny a krutým světem venku. Na tento seriál jsem narazila poprvé v roce 2014, uplně náhodou a dostala jsem víc, než jsem očekávala. Je to milé, originální a místama i hloupoučké, ale tak s tím se musí počítat vždycky. Nechybí zde ani černý humor a ani sarkasmus. Líbí se mi, že tento seriál dokáže být vtipný, aniž by se nějak snažil zesměšnit ne moc atraktivní a obézní Rae, nebo dokonce její psychickou nemoc. To samé naopak, dokáže to být smutné, ale zase ne tak, že byste Rae kvůli její nemoci litovali. Má to velice originální a neotřelý nádech, takže se rozhodně nebudete nudit. Nikde se nikdo nesnaží tlačit na pilu, a průběh děje je vždycky odlehčen humorem, sarkasmem nebo sexuálníma narážkama. Vyprávěním ve formě deníkových zápisů tak divák získává náhled na myšlenky Rae, její tajné sexuální fantazie a nejistotu v nově nalezeném přátelství. Seriál tak otevírá i závažnější témata jako jsou psychická porucha, poruchy příjmu potravy, homosexualita, těhotenství atd, která jsou uchopena velmi reálně. Navíc 90. léta tomu dodávají super atmosféru, ať už oblečením nebo soundtrackem. Tento seriál si mě získal svojí upřímností a otevřeností. "When life is shit, turn to music. When life is scrape it off the walls shit, turn to Steven Patrick Morrissey." (15.05.2017)

První série je nepřekonatelná. Naprosto úžasný vtípky a situace, ve kterých se vidí nejedna puberťačka. Bože, takhle jsem se dlouho nezasmála. Jen je škoda, že v tomhle duchu koukání po klucích a akcích s partou to nezůstalo. Místo toho se nám to zvrhne do školy, samých nezajímavých a někdy až moc přehrávaných problémů. Často jsem chtěla dát Rae pěstí a říct jí, jak se to sakra chová. Někdy ty výkyvy byly prostě nesnesitelný. Poslední díly už radši ani nekomentuju, tam to byly pořád jen samý slzy a já se začínala těšit, až to nějak skončí. I přesto když si vzpomenu na to kouzlo prvních dílů musím dát aspoň čtyři hvězdy. (01.07.2016)

My Mad Fat Diary mě osobně neskutečným způsobem zasáhlo, a to tak, že by to tak nejspíš bylo, i kdyby příběh postrádal neokoukané ale stejně (a ne-li víc) schopné herce, skvělou hudbu či deníkovou sem-tam animovanou stylizaci. Tahle (zatím) minisérie prostě má něco do sebe a nemusí nutně mířit na obézní část populace, aby zapůsobila - toť můj názor. (21.04.2013)