Ohňostroj
-
Hana-bi
-
Fireworks
Krimi / Drama / Thriller
Japonsko, 1997, 103 min
Režie:
Takeshi KitanoHudba:
Joe HisaishiObsah
-
Jedna z vrcholných ukázek kitanovské „poetiky akce“, film oceněný zlatým lvem v Benátkách. Když komisař Nishi z jedné zprvu banálně vyhlížející akce souhrou okolností jako jediný vyvázne se zdravou kůží, má pocit, že na život ztratil právo. Rozhodne se jej věnovat jako dar kolegům, kteří to odnesli místo něj, a své ženě, jejíž vlastní život nenávratně vyprchává... (Eiga-sai) -
Ústřední postavou Kitanova sedmého filmu je detektiv Metropolitní policie Yoshitaka Nishi (Beat Takeshi). Jeho žena je již dlouho vážně nemocná. Během její návštěvy v nemocnici se Nishi dozví, že jeho dlouholetý přítel a partner Horibe (Ren Osugi) byl postřelen v akci, na které ho měl Nishi krýt. Za pár hodin je zastřelen detektiv Tanaka (Makato Ashikawa) - stejným mužem, co střílel na Horibeho. Sžírán pocity viny, rozhodne se Nishi vdově po Tanakovi, Horibemu, a především své ženě, učinit život opět lepším, nebo alespoň snesitelnějším... Film Ohňostroj byl oceněn Zlatým lvem na 54. filmovém festivalu v Benátkách. (Amarcord_1)
Komentáře uživatelů k filmu (74)
-
Houdini
Zlatý Lev(21.12.2005)
-
Matty
Jeden okamžik může trvat věčně. Kitano opět pokouší smrt, opět je na několika místech k smrti vtipný a opět nehraje podle pravidel. Prostě si hraje. Nesází na klasickou dramatickou výstavbu zápletky. Před distribucí děj posunujících informací upřednostňuje náladotvorné záběry. Gangsterské prostředí je podáno stejně nevzrušivě jako záběry moře, režisérova oblíbeného místa začátku a konců. Vrchol apatičnosti ve vztahu k žánrovým vzorcům představuje neakční bankovní loupež, částečně snímaná tichou bezpečnostní kamerou. Stejně tiše, klidně a smířené působí protagonista. Samozřejmě mimo ty chvíle, kdy někomu jakoby nic jídelními hůlkami vypíchne oko. Asi žádný jiný režisér nedokáže přejít od smíchu ke smrti ve zlomku vteřiny. Vpády zdánlivě nesouvisejících záběrů a „mrkni a mineš mě“ gore chuťovek narušují souvislé plynutí melancholického toku a činí film nejednoznačným v pocitech i postavách. Zklidnění přichází ve scénách bytí pro sebe. Vykreslení skoro bezeslovného vztahu je v kontrastu s ostatním děním nádherně neagresivním útokem na smysly a bezcitnost světa. Pokud byste jej chtěli vnímat jako obvyklé lineární vyprávění, bude vám Ohňostroj zřejmě připadat stejně nečitelný jako hlavní hrdina. Stoický, naprosto se vším smířený muž, který možná přešel na temnou stranu a možná jenom mezi bílou a černou přestal rozlišovat. Film má těch barev každopádně mnohem více (nejen zásluhou obrazů, jejichž prostřednictvím jedna z postav zkouší navázat dialog alespoň sama se sebou). 80%(22.5.2012)
-
Renton
Scénář: Takeshi Kitano(2.5.2006)
-
Marigold
Triviální masterpiece o naději v beznaději a o váze jediného momentu. Lakonické melodrama, které (jak bývá u Kitana zvykem) rozbíjí žánrová očekávání a vypráví prostřednictvím fragmentů, které si divák musí pracně skládat. Fantastické, jak ostrý kontrast střízlivého Kitanova stylu a velmi rozjitřené Hisaishiho stopy utváří zvláštní melancholický příkrov nad světem, v němž vládne zdánlivá nesdílnost a uzavřenost (charakterů i jejich příběhů). Zbytek vyhodnocuji, každopádně vedle mytického Zatoichiho jasný Kitanův (intimní) vrchol.(19.1.2012)
-
Superpero
Čekal jsem gangsterku a dostal jsem zadumanou melancholii. Neříkám, že je to špatně, jen to na mne bylo moc pomalé.(4.8.2010)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $500,000║Tržby Celosvetovo $-║(24.4.2009)
-
EdaS
Moc pěkně stylové, ale přesto mě to nechalo chladným. Hudba dokreslující pochmurnou atmosféru snímku je však vynikající.(15.10.2002)
-
H34D
Takeshi Kitano má zvláštní smysl pro absurdno, projevuje se v humoru, v poetice, v expresivní brutalitě, zkrátka v celé, zvláštní, atmosféře, přičemž jej Kitano nechává spíše subtilně proplouvat filmovými detaily, než aby jím mlátil diváka přímo do oči (jak někdy dělají bratři Coenové). Z Ohňostroje se tak stává pro nás kulturně mírně vzdálený mix vzteku, utrpení i krásna se špetkou něhy a to ne v klasickém uspořádání, kdy za drsnou maskou filmu se skrývá něco milého, ale spíše naopak cítím, že za krásnými obrazy a hudbou se dusí ublížený a bezmocný Kitanův/Nishův hněv... Zajímavé, ovšem po odstupu ne až tak strhující... 7/10(20.4.2010)
-
molotov
Několik vtipných a dojemných scén, spousta brutálních, kopec nudy a geniální hudba.(27.3.2007)
-
Tyler
Filmy Takeshi Kitana jsou přinejmenším zvláštní. Myslím, že Evropan nemůže pochopit japonské vidění světa a mezilidských vztahů ani kdyby sebevíc chtěl. A to je největší plus a prokletí tohoto snímku zároveň.(21.3.2003)
-
Amarcord_1
100% - Tento film jsem viděl už MNOHOKRÁT. Pokaždé v něm však najdu nějaký nový detail, který mi unikl, a který mě vždy ujistí o režisérově genialitě. Kitano dokáže i z neštěstí dělat poezii. Zde konkrétně jde o absolutní dekadenci policisty Nishiho, jež ale místy pohladí na duši, a jež je prokládána pro Kitana typickým prvkem tichého, krutého a syrového násilí. Za zmínku rozhodně stojí i použité obrazy (malované samotným Kitanem). Hana-bi je emotivně velmi silný film s překrásnou Hisaishiho hudbou, kamerou, a střihem. Herecké výkony jsou tak přesvědčivé, až z toho člověka mrazí v zádech. Je to jeden z nejlepších Takeshiho filmů, ne-li vůbec ten nejlepší.(17.9.2005)
-
3DD!3
Těžká romantika a velmi pěkný film. Hraje se na pocity a moc se nežvaní. Tedy Takeshi ani jeho manželka toho mnoho nenamluví. Scénky z výletu a obvyklé trampoty mám z celého snímku nejradši, v kontrastu s celkovým vyzněním filmu působí o to hřejivěji. Výjimečný kousek.(1.1.2012)
-
Sobis87
Ze všech Kitanových filmů, které jsem měl možnost zhlédnout, považuji Ohňostroj za jeho nejlepší. Přes všechny ty nečekané výbuchy násilí a proudy krve se jedná v podstatě o decentní melodrama s Kitanovým tradičním hrdinou, který téměř vůbec nemluví, na první pohled je emocionálně vyprahlý a nebojí se užít extrémního násilí. Ačkoliv se tento film v jeho filmografii řadí mezi ty vážné, objevuje se zde i situační humor, toliko typický pro režisérovy ztřeštěné komedie, ačkoliv má jemnější a decentnější formu (např. scéna s nasazováním řetězů na kola od auta nebo fotografování na samospoušť).(20.6.2011)
-
Rudovous
Diky za vsechno ... Takeshi.(25.2.2008)
-
Tomco
Aj napriek všeobecne vysokým hodnoteniam, v mojom prípade sa jedná zatiaľ o najslabší Kitanov projekt (z tých, čo som mal možnosť zhliadnuť). Hlavne v druhej polovici som pociťoval čoraz väčšiu nudu, a to pritom samotný príbeh už poriadne hustol a gradoval. Kitano je ale herec, ako sa patrí. Aj keď zvykne excelovať pred aj za kamerou, v tomto prípade mu to pred ňou ide o dosť lepšie. 70%(19.7.2008)
-
Aky
Zdlouhavé akční drama. Je to možná protimluv, ale je to tak. Příběh, který má svoji dramatickou stavbu i psychologickou hloubku trpí jedině tím, že mi všechno opakuje několikrát a neskutečně se vleče.(27.2.2012)
-
Jordan
už dávno je tomu, čo ma prvý krát očaril takeshiko brutálny poetizmus, jeho pokojné tempo, jeho flegmatická surovosť a výtvarná naivita . . . ohňostroj je ďalší skvelý film plný i rozporuplný . . . jemný i presný opak jemného, vľúdny i nevľúdny v nesmierne vyváženej miere . . . to dokáže len kitano(11.9.2007)
-
rejzanek
Kdybych měl Ohňostroj hodnotit jen čistě po hudební nebo výtvarné stránce, byla by to určitě pětka jako vyšitá, ale asi mi není souzeno, aby Takeshi Kitano stal hercem mého srdce. Už i Kikudžiro mě dvakrát nerozpálilo a tenhle film to jenom potvrdil,ale nevěším hlavu a zcela neochvějně doufám, že ten pravý film s Takeshim na mě teprve čeká a že do třetice, to už na beton vyjde.(16.2.2012)
-
Chrustyn
Pro mě nejlepší Kitanův film. Prolíná se zde několik žánrů (krimi, drama, thriller) a každý sem dokonale pasuje. Ve filmu sledujeme detektiva, který se stará o svou umírající ženu a přítele (bývalého kolegu), který je na invalidním vozíku a našel nový smysl života v malování. Film je samozřejmě místy dost brutální ale na to jsme u Kitana zvyklý.(13.1.2007)
-
mm13
Smrť, smrť, smrť, smrť, smrť. Smrť všadeprítomná, smrť tisícich podôb... a predsa vždy tá istá Smrť. Takéto rozjímanie plné poetiky, farieb a hudby, smutné i nadnášajúce zároveň, to si dám naozaj kedykoľvek. Opus magnum, zrodený v pokore a tichu, ktoré tejto téme prináležia.(9.3.2008)
