Sils Maria

Zajímavý snímek založený především na dialozích... Ty však mají vesměs hlavu a patu a vyšší filozofickou rovinu, ze které je možné nahlížet na dnešní showbyznys a filmový průmysl obecně. Hlavní představitelky hrají realisticky a ve filmu jsou četné zapamatování hodné momenty, hodně věcí zůstane nevysvětleno a nevyřešeno. Tempo je ale opravdu závratně pomalé, takže jeho dokoukání stojí na aktuální unavenosti a náladě...:-) (08.03.2015)

Kdybych na konci neměl pocit, že tam něco chybí, že mi něco uniklo, že něco nebylo vyřčeno a mělo, tak bych dal filmu vyšší hodnocení, protože tohle je opravdu herecký koncert, který je ve spojení člověka a přírody. Ta krajina je prostě neskutečně nádherná, navíc se v ní odehrávají skvělé dialogy, které vás přimějí viset Kristen a Juliette neustále na rtech. (12.02.2015)

Kvalitních konverzaček pohříchu ubývá. Tady jde o nastudování nové divadelní role pro stárnoucí herečku (Juliette Binoche), kterou na evropské cestě doprovází asistentka s tváří Kristen Stewart. Ocitnou se ve švýcarské vesničce, kde se tak střetávají dvě rozdílné generace, různé pohledy na svět žen (každá doba přináší jiné přístupy), stejně jako jsme svědky sekvencí živých zkoušek náročného textu. Pokud si vše sedne, máme vyhráno. Jenže diváků, kteří mají náladu na stovky slov, hodně nepospíchající tempo a absenci střihače v místech, která si o krácení nahlas říkají, zřejmě moc nebude. Některé minilinie jsou zbytečné, nezáživné. Jindy vynikne dokonalé soustředění na roli. Binoche stále dokáže zaujmout, u Stewart oceňuji snahu zkoušet štěstí v nezávislejších vodách (Still Alice, Svět podle Mallory i snímky před emo-bezkrevnou romantikou). Tady nicméně vyběhnou závěrečné titulky a snaha zapamatovat si tenhle konverzační kus záhy ztrácí na síle. (24.02.2015)

[Be2Can 2014] Najambivaletnejší film prehliadky. Konverzačný trojlístok Binoche-Stewart-Moretz popisuje akcenty v herectve ovplyvnenom generačným odstupom, vývojom a fyzickým i psychickým dospievaním s pár zvláštnosťami. Každá z nich reprezentuje charakteristický stereotypný obraz, ktorý odráža povrchnú verejnú mienku - konzervatívna klasická herečka Maria v strednom veku s predsudkami voči modernému rázu kinematografie a nastupujúcim hviezdam a "hviezdičkám", jej protipól v podobe obletovanej "hviezdičky" Jo-Ann, stelesňujúcej na prvý pohľad všetko, na čo sa Maria díva s posmechom, ale zároveň snažiaca sa o vymanenie zo škatuľky škandalóznej celebritky prechodom do divadelného a artového odvetvia, a nakoniec ešte stále veľmi mladá, ale zároveň už vyspelá Valentine, ktorá je tak niekde medzi - avšak nie je herečka, len asistentka. Prvú polovicu filmu, príznačne rozdeleného do dvoch kapitol a epilógu, uvedených cez naratívne obrazy alpskej Sils Maria, je súbojom na hrane katastrofy, v ktorom ploché archetypy rozprávajú o ničom a nikam sa nedostávajú. V druhej polovici však nastáva nečakaný obrat, ktorý sa vyjaví úplne nenápadne a akoby len tak mimochodom, avšak zásadne všetko zmení. Jeho dopad nečujný absolútne podrýva predčasne utvorený názor na čisto konverzačný skoropopulizmus (pocit rozprávania o ničom, len pekného obalu bez skutočných základov a pochopenia témy) a stáča výhybku na koľaj, ktorá dovedie vyústenie úplne iným smerom. Inscenácia, ktorá spravila z Marie hviezdu a v ktorej má teraz stvárniť protiklad svojej mladosti a zároveň sa premieta do jej vlastného života - ona Helenu nehrá, ona sa ňou stáva. To nakoniec potvrdí aj príchod Jo-Ann na scénu (ktorý je mimochodom podľa môjho názoru trochu zbytočný, pretože prítomnosť Moretzovej počas 90% filmu len v podobe úzko spätej s jej generáciou - teda fotografií a videí na internete či v televízii, alebo vo filme v kine dodávala jej postave zvláštnu mytizovanú pozíciu, keď si divák nebol schopný overiť, či je skutočne len taká, ako ju prezentujú médiá). Spätne dostáva prvá kapitola nové vrstvy a hrubšie obrysy, ktoré pod svetlom vrhnutým faktami dostávajú iný význam. Vzdanie holdu prírode prostredníctvom zasadenia a citácie starých nemých oslavných dokumentov a filmov s dominanciou zasnežených vrcholkov hôr (legendárny, dnes už prakticky neexistujúci žáner "vysokohorských filmov", ku ktorého koreňom sa film vrhá a jasne na ne odkazuje švajčiarskymi lokalitami). Reklama na Peugeot s Kristen Stewart, ktorej je nevoľno natočená v dvojexpozícii s absolútne odlišným hudobným sprievodom, aký môžme počuť po väčšinu filmu, je zábavná. A na záver zostáva aj jedna nevyjasnená otázka. Alebo viac? Na to už musia prísť diváci sami... 80% (14.10.2014)

Kdybych měl Sils Mariu k něčemu přirovnat, napadá mě leklá ryba a to mi nepřijde zrovna pozitivní. Leklá ryba obvykle smrdí od hlavy a od hlavy (režie) smrdí i tento film. Nevím, kdy naposledy jsem viděl takto nudně zrežírovaný film, který ve spoustě scén neohrabaně přešlapuje na místě a neví jak dál. Téma je zajímavé, scénář není špatně napsaný, některé dialogy fungují a jsou zábavně vypointované a herci odvádějí velmi dobrou práci - ne jen Binoche i Stewart se překonává a je příjemně civilní. Jenže když je film nuda? Dalším Assayasovým filmům se raději budu vyhýbat. 50% (13.02.2015)