소원
Hope
Obsahy(2)
V příběhu, v jehož jádru tkví pravda o chladné skutečnosti mnoha lidí, se jen po malých dětských krůčcích pohybuje sotva osmiletá Se-won (Re Lee). Ta se na svět kolem sebe dívá i přes tíživou ekonomickou situaci rodičů, zatížených dvojím zaměstnáním a nevyzpytatelnou ekonomickou krizí, očima nadšené dívenky, očekávající za každým rohem klauna s červeným nosem či jiné radostné povyražení. Svět kolem ní hýří pestrými barvami a poletujícími úsměvy. Její mysl krouží vysoko v oblacích, když v tom se její naděje mění v živoucí peklo, když je jednoho deštivého rána, přesně takového, jaké si každý z nás dokáže při pohledu za okenní tabuli sám představit, oslovena neznámým vrávorajícím mužem. Její dětská důvěřivost ji přivádí na scestí, z něhož vede cesta jen k utrpení a nepolevující bolesti, provázející ji po celý zbytek života. Se-won je neznámým mužem na blízkém opuštěném staveništi krutě zbita a sexuálně zneužita. Díky mobilnímu telefonu je dívenka schopna dovolat se policii. Na záchranu podlomeného psychického zdraví, doprovázející ji jako bludný stín, je však již pozdě. Sexuálně zneužité dívence je po sérii operačních zákroků sděleno množství a výše fyziologických problémů, orientujících se na fatálně poškozené oblasti vývodu tlustého střeva, s nimiž se bude muset potýkat až do konce svého života. A zatímco se dívenka nachází v péči lékařů, policie zatýká podezřelého. (Conspi)
(více)Videa (4)
Recenze (119)
Po filme si iste mnohí so slzami v očiach povzdychnú : "Ó, jak výstižný názov..." - Nádej. Film podľa skutočnej udalosti, ktorá poriadne rozvírila nespokojnosť medzi kórejskou verejnosťou, žmýka diváka doslova ako uterák, ale nepovedal by som, že zámerne a vypočítavo. Tá téma je jednoducho citlivá, silná a každý kto má dieťa je s takmer 100% istotou cieľ, ktorý tvrdo a nemilosrdne zasiahne. Nevedel som presne do čoho idem a manželka si prisadla tiež. Po filme som dostal vynadané a po manželke ostala na gauči len hromada papierových servítok. To hovorím preto, aby slabšie povahy a matky zvlášť vedeli do čoho idú. Herecký výkon malej Re Lee je skvelý a asi najviac ma dostala scéna na posteli v nemocnici, kde sa otec snaží dcére pomôcť, ale skončí to len pripomenutím traumy. Slizký hajzel je obsadený dobre, máte chuť ho zabiť a súdny proces vám pripomenie i mnoho tunajších. Ostal som trochu v údive keď sa rozozneli bicie rytmy zo známeho hitu Street of Philadelpia bez spevu B. Springsteena. Inštrumentálna verzia skladby pekne zapadla a snaží sa naladiť optimistickejší tón v inak smutnom filme. Záver našťastie končí optimisticky s nádejou a pokusom prežiť dôstojný život. Život je dar...90%. ()
Takhle vygradovat emoce mohou snad jen Korejci. Už mi to předvedli několikrát (např. Dogani, I Saw the Devil, A Moment to Remember...), ale tohle bylo teda opravdu hodně DEPRIMUJÍCÍ. V první polovině filmu u mě převládala tachykardie, u té druhé jsem už "jen" převážně slzela. Opravdu enormní zážitek, už jen kvůli skvělému výkonu malé "Hope", 90%. ()
Drsnééé...Drama s velkým Dé...Oproti jiným jihokorejským filmům, tentokrát to není romantické drama, ale drama rodinné...Neskutečně silný příběh, citlivě natočené a přesvědčivě zahraná role mladé herečky, tak i otce, který musel prožívat neskutečnou bolest a najít sílu při znovunalezení vztahu ke své dceři...Taková ta bezmocnost...Brrr....Pro mně, Korejci opravdu vedou v natáčení takových žánru...Citlivé, emocionální, obyčejné a s vědomím, že se to může stát každému z nás... ()
Nesmírně obětaví rodiče se vyrovnávají s tragédií, která se stala jejich malé dceři. Potýkají se s finančními problémy, s byrokracií i s justicí. Netušila jsem, že i v Jižní Korei mají vrazi a zločinci více práv, než oběti. Je to příběh ze života, celkem dobře natočený i zahraný, ale na to, že je to 249. nejlepší film na ČSFD, jsem trochu zklamaná. ()
Opravdu syrový příběh rodiny, jimž brutálně znásilní osmiletou dceru. A pěkně po korejsku, protože to jsou pomalu dnes už jen oni, kdo dokáže syrovou emoční realitu zvládnout tak, že vás drapne do pazourů a vláčí, dokud vás neuvláčí. Ten film není nijak explicitní, ale možná kdyby byl, bylo by to nějaké odlehčení. Takhle prostě cítíte ne s rodinou, ale jako byste u toho sami byli. Víte, já se držel, snažil se, ale když kolega a kamarád otce oběti ztropil u soudu výtržnost jen proto, aby to nestihl udělat otec oběti a uchránil ho tak od toho, tak jsem tomu prostě nechal volný průběh a spustil jako Škopková u Angeliky. A co mě rozsekalo úplně nejvíc, ten film má, i při šem tom hnusu, o kterém pojednává, lidsky komické scény (poprvé jsem se málem rozeřval, když si otec na hlavu nasazuje masku dceřiny oblíbené postavičky, aby se před ním přestala stydět - ta scéna je stejně dojemná, jako zábavná). Uf, to zase bylo dobrovolné lehnutí pod emoční parní válec. Jeden z těch filmů u něhož máte půlku prostě rozmazanou. ()
Galerie (46)
Zajímavosti (3)
- Snímek získal spoustu cen od kritiků, na druhou stranu však vyvolal i diskuzi o tom, jestli je vhodné takto využít skutečnou lidskou tragédii. (ČSFD)
- Filmovým námětem je skutečný případ znásilnění osmileté dívky, který se odehrál v Jižní Koreji v prosinci roku 2008. Rozuzlení případu si vyžádalo značný nesouhlas a pohoršení veřejnosti, neboť usvědčený sériový násilník tehdy obdržel rozsudek ve výši dvanáctiletého pobytu za mřížemi. Dětské herečce Re Lee bylo v době natáčení snímku sedm let, tedy o rok méně než skutečné dívce v době spáchání násilného činu. (Conspi)
Reklama